"Nic se nestalo." Vědkyně z Wu-chanu okomentovala teorii o úniku viru z laboratoře

Martin Novák Martin Novák
15. 6. 2021 17:23
Š' Čeng-li podle svých slov nemá žádné výčitky svědomí, nic neskrývá a nebojí se vyšetřování. Tato sedmapadesátiletá Číňanka je ústřední postavou sporu o původ pandemie koronaviru. Viroložka vede Centrum pro výzkum infekčních nemocí na Virologickém institutu ve Wu-chanu. Tedy v budově, na kterou míří podezření z případného úniku koronaviru z laboratoře.
Tržiště, nebo laboratoř? (vědkyně zkoumající koronavirus - ilustrační foto)
Tržiště, nebo laboratoř? (vědkyně zkoumající koronavirus - ilustrační foto) | Foto: Reuters

 Š' Čeng-li se ve světě přezdívá Batwoman (netopýří žena) kvůli jejímu mnohaletému zkoumání virů přenášených netopýry. Nyní prolomila měsíce mlčení a promluvila pro americký deník New York Times.

"Jsem si jistá, že jsem neudělala nic špatného. Jak ale mohu dokázat, že se něco nestalo?" reagovala rozhořčeně v komunikaci s americkým listem.

Popřela tak informaci, kterou s odvoláním na zdroje ve zpravodajských službách zveřejnil americký deník Wall Street Journal. Týkala se údajné hospitalizace tří pracovníků Virologického institutu ve Wu-chanu ještě předtím, než v prosinci 2019 pandemie propukla naplno a začali umírat první lidé.

"Nic takového se nestalo, o žádných hospitalizovaných nevím. Pokud takové informace máte, dejte mi jména těch tří, ať to prověříme," uvedla.

Jedna z nejvlivnějších žen

Š' Čeng-li se objevila v médiích už na konci ledna 2020, kdy se koronavirus šířil Čínou. Pro odborný časopis Scientific American tehdy řekla, že po prvních zprávách z nemocnic ve Wu-chanu měla obavy, zda se infekce nerozšířila z některé z laboratoří.

Později už nebyla novináři k zastižení a šířila se nepotvrzená informace, že jí úřady nařídily mlčet nebo ji někam odklidily. Sama dementovala fámu, že z Číny dokonce uprchla a odnesla tajné dokumenty na americké velvyslanectví v Paříži.

K Francii má blízko, protože získala doktorát na univerzitě v Montpellier a ovládá francouzštinu. Studovala přenos koronavirů mezi zvířecími druhy a osobně zkoumala jeskyně v jižní Číně, kde se vyskytují donedávna izolované populace netopýrů. Časopis Time ji v roce 2020 zařadil mezi sto nejvlivnějších žen světa.

V krátkém rozhovoru pro New York Times nyní uvedla, že mezi Čínou a okolním světem existuje "krize důvěry". Mnoho vědců se zpočátku stavělo odmítavě k teorii, že virus, který způsobil do dnešního dne smrt více než 3,8 milionu lidí, byl uměle udržován v laboratoři. A že se rozšířil omylem nebo nedodržením bezpečnostních opatření. Spíše věřili oficiální čínské verzi, že se SARS-CoV-2 rozšířil na člověka na tržišti ve Wu-chanu, kde nebyl dostatečně kontrolován původ zvířat a masa.

Nyní panuje k oficiálnímu čínskému zdůvodnění větší skepse. Může za to čínská prodleva při informování o nemoci a zejména pomalé přijetí karanténních opatření, což způsobilo její rozšíření za hranice země.

Nepovedená mise WHO

Bez jasného výsledku skončila také na začátku letošního roku mise Světové zdravotnické organizace (WHO) ve Wu-chanu, která měla objasnit příčiny pandemie. Tým vědců poukázal na to, že nedostal k dispozici zdravotní dokumentaci prvních nakažených pacientů. Dokonce i šéf WHO Tedros Ghebreyesus, dříve kritiky obviňovaný z pročínských postojů a stanovisek, prohlásil, že příčinu pandemie za současných podmínek nelze určit.

"Nemůžeme přinutit Čínu, aby zveřejnila více údajů o původu covidu-19. Můžeme pouze očekávat spolupráci a podporu všech členských zemí," uvedl ředitel krizových programů WHO Mike Ryan.

Video: Wuchanská laboratoř se brání

2 minuty - Wuchanská laboratoř se brání (video z 25. května 2020) | Video: Martin Krepindl, Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy