O čínské univerzitě v Budapešti rozhodne lid, slíbil Orbán. Předtím ho čekají volby

Helena Truchlá Helena Truchlá
17. 6. 2021 19:52
Středoevropská univerzita americko-maďarského finančníka George Sorose musela v roce 2019 Budapešť opustit. Čínská univerzita Fu-tan teď naopak dostane od Maďarska darem čtyři lukrativní pozemky na břehu Dunaje. V úterý to odsouhlasil tamní parlament, ve kterém má většinu strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána. Proti záměru se postavily desítky tisíc obyvatel, primátor i opozice.

Zástupci Fideszu označují debaty o Fu-tanu za irelevantní a infantilní. Zhruba rok před parlamentními volbami se ale výstavba pobočky šanghajské univerzity v centru města stala důležitým politickým tématem, které vládu přimělo zásadně změnit rétoriku. O smysluplnosti takového kroku totiž není přesvědčena ani víc než třetina Orbánových podporovatelů, jejichž hlasy bude premiér s autoritářskými sklony potřebovat, pokud si má po volbách udržet moc. V čele země stojí s přestávkou už patnáct let a teprve nyní má opozice podle analytiků poprvé reálnou šanci ho porazit.

Výstavba kampusu za zhruba 1,5 miliardy eur (38 miliard korun) by měla být financována prostřednictvím státní půjčky od Číny, a tedy následně splácena maďarskými daňovými poplatníky, jak zjistil investigativní server Direkt36. "Stálo by to skoro tolik, na kolik vyjdou ročně všechny maďarské vysoké školy dohromady," míní Patrik Szicherle, analytik z think-tanku Political Capital v Budapešti.

Stavět se má na pozemcích, kde byly až dosud plánovány koleje pro běžné a nízkopříjmové maďarské studenty. Náklady za údržbu celého kampusu po jeho plánovaném dokončení v roce 2024 by připadly státu. Studium i vstup do chystané knihovny by si museli zájemci sami platit. 

A právě to je argument, kterého využila maďarská opozice. "Otázka Fu-tanu je otázkou toho, jestli budeme svobodný národ," nechal se slyšet na demonstraci proti projektu na začátku června primátor Budapešti, zástupce opozičního hnutí Dialog pro Maďarsko Gergely Karácsony. Protestující drželi nad hlavou cedule s nápisy "maďarské peníze pro maďarské studenty" a "nebudeme kolonií". 

"Byl to první masový protest v post-covidové éře a vládě přinesl potíže s tím, podmínky projektu vysvětlovat. Celý je totiž v rozporu s anti-komunistickou rétorikou strany Fidesz," míní analytik Szicherle. Orbán, který se k moci dostal jako liberální bojovník proti komunistickému režimu v Maďarsku na přelomu 80. a 90. let, se postupně proměnil v pravicově konzervativního a nacionalistického politika, hlasitě se vymezujícího proti "levicové" konkurenci. 

"Komunistů se nebojíme, už jsme je jednou porazili. Víme přesně, co dělat, a ekonomickou spolupráci s nimi … považujeme za obzvlášť důležitou," říká maďarský premiér. Státy jako Čína navíc podle něj "začínají každou mezinárodní schůzku ujištěním, že jim jde jen o praktickou spolupráci", citovala ho agentura Reuters.

Maďaři se bojí dluhové pasti

Projekt Fu-tanu ale budí znepokojení i s ohledem na riziko takzvané "dluhové pasti", před kterou varují ekonomové v souvislosti s půjčkami od komunistické Číny. Potýká se s ní například Černá Hora, která nedávno neúspěšně žádala Evropskou unii o pomoc se splácením miliardového čínského úvěru určeného na výstavbu dálnice.

Samo Maďarsko už si půjčku v Pekingu vzalo i na výstavbu železniční trati z Budapešti do srbského Bělehradu. Tu analytici označují za "šílenou". Mimo jiné proto, že odhady návratnosti investice se pohybují mezi 180 až 200 roky.

"Projekt univerzity je pro obyvatelstvo snáze pochopitelný než tato relativně obskurní železnice," vysvětluje Szicherle, proč až právě Fu-tan vyvolal v Maďarsku takový rozruch. 

Referendum? Možná

Zákon, který v úterý odhlasoval parlament v Budapešti, počítá s tím, že vláda bude muset poslancům reportovat o přípravě a odhadovaných nákladech výstavby kampusu a že konečný hlas v rozhodování by měl mít lid prostřednictvím referenda. "Stala se z toho politická otázka a měli bychom o tom rozhodnout způsobem, který je nejvíc přijatelný pro všechny," oznámil Viktor Orbán minulý týden na tiskové konferenci. 

Referendum by se ale konalo až po parlamentních volbách příští rok, a pokud v nich Fidesz zvítězí, je dost dobře možné, že žádné referendum ani nebude. Podobně Orbán postupoval v rozhodování o dostavbě jaderné elektrárny Paks ruskou státní společností Rosatom. Hlasování se naopak uskutečnilo v otázce migrace - nepřišlo k němu ale dost lidí, aby bylo platné.

Politická opozice nyní v případě Fu-tanu ohlásila dílčí vítězství. "Je ale důležité poznamenat, že Fidesz změnil svůj postoj jen rétoricky," upozorňuje analytik Szicherle. Hlavním záměrem ohlášení referenda podle něj bylo odvést v tuto chvíli pozornost od dalšího sporného opatření, které parlament odhlasoval ve stejný den a které zakazuje "propagaci homosexuality a změny pohlaví" před nezletilými.

Zákon je přirovnáván k ruskému nařízení z roku 2013. Příslušníci LGBTQI+ menšin a obhájci lidských práv ho označují za diskriminační a obávají se, že boj proti "ideologii LGBT" se stane klíčovým tématem politické kampaně Fideszu. Podobně jako tomu bylo v případě vládnoucích národních konzervativců vloni v Polsku. 

Viktor Orbán bude příští rok poprvé v historii čelit spojenectví všech opozičních stran - od zeleně smýšlejícího Karácsonyho Dialogu po Maďarsko, přes socialisty až po krajně pravicové hnutí Jobbik. Průzkumy naznačují, že oba bloky, vláda a protifideszovská opozice, jsou na tom s podporou velmi podobně. Výsledek je proto s tak velkým předstihem prakticky nemožné odhadovat. "Volby v Maďarsku navíc nejsou zcela férové. Vládní strana má kontrolu nad médii, včetně veřejnoprávní televize," uzavírá Szicherle. 

Video: Orbán je pro Maďary otcem národa, kampaň opozice byla jedna velká sebedestrukce, říká Chmiel

Orbán vyhrál volby díky tomu, že nejlépe zná maďarskou mentalitu, myslí si český velvyslanec v Budapešti Juraj Chmiel. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 16 minutami

V Žatci projel rychlík návěstidlo stůj, nikomu se nic nestalo

V Žatci na Lounsku projel ve čtvrtek ráno rychlík jedoucí z Mostu do Plzně návěst stůj. Událost se obešla bez zranění, trať byla v době šetření incidentu neprůjezdná, řekl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Na incident upozornil server Zdopravy.cz. Mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal uvedl, že škody na drážních vozidlech byly odhadnuty na 20 000 korun.

"Trať v 5:56 projel rychlík přes odjezdové návěstidlo zakazující jízdu ve směru na Podbořany s tím, že se to obešlo bez dalších následků, ale po dobu šetření byl provoz na Podbořany zastavený a od 7:45 je provoz obnoven," řekl Gavenda. Důvod, proč strojvedoucí návěst projel, odborníci vyšetřují.

Bez povolení projel podle Drážní inspekce a ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) ve středu strojvedoucí expresu z Mnichova úsek u Milavčí na Domažlicku, poté se tam srazily dva vlaky. Mohlo jít o chybu strojvedoucího nebo závadu techniky. Tři lidé zemřeli. Dva z nich jsou čeští strojvůdci vlaků, z toho jeden řídil německý rychlík, v něm cestovali i cizinci. Třetí obětí byla žena, která cestovala v protijedoucím regionálním vlaku. Desítky dalších lidí se zranily, někteří těžce. Materiální škody přesáhnou 100 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Chebsko postihl otřes o síle 2,9 stupně, byl největší za poslední měsíce

Na Chebsku se ve čtvrtek ráno znovu otřásla země. Otřes měl magnitudo 2,9 a byl za poslední měsíce nejsilnějším otřesem v oblasti, kde se drobná zemětřesení objevují pravidelně. Poslední silnější otřesy se na Chebsku objevily v dubnu, řekla Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Otřes se odehrál těsně po 6:00 středoevropského letního času. Upozornila na něj i mobilní aplikace Seislok, kterou pro informování o zemětřesení vytvořil Geofyzikální ústav. "Síla otřesu byla asi 2,9 stupně, takže se téměř shoduje s tím, co ukázala automatická lokalizace. Otřes byl v hloubce necelých devět kilometrů. Tentokrát se ale vyskytl jižněji, než bývá na Chebsku obvyklé, epicentrum bylo někde v okolí Mlhostova," popsala Doubravová.

Zatímco na Chebsku se objevují převážně takzvané zemětřesné roje, při kterých se napětí v podzemí uvolňuje v podobě série menších otřesů, tentokrát šlo o izolovaný otřes. Neměl ani následné dozvuky v podobě drobnější otřesů, které silný záchvěv obvykle doprovázejí. Jestli šlo skutečně o samostatný otřes nebo začátek dalšího zemětřesného roje, je ale nyní zatím předčasné odhadovat, uvedla Doubravová. Otřes zaznamenali i lidé v okruhu až desítek kilometrů v okolí epicentra. Citliví lidé jej mohli pocítit i na Sokolovsku.

V dubnu se na Chebsku vyskytl zemětřesný roj, ve kterém se objevovaly otřesy také o síle okolo tři stupňů. Při nich lidé slyší a cítí zachvění, ale až na výjimky nevznikají hmotné škody. Mohou ale třeba popraskat staré zdi nebo omítky.

Nejsilnější zemětřesení v posledních několika desítkách let zasáhlo Chebsko v roce 1985. Tehdy otřesy dosahovaly magnituda až 4,6 stupně. Při takové síle už praskaly zdi, padaly komíny nebo se rozbíjelo nádobí. Otřesy tehdy byly cítit intenzivně i desítky kilometrů daleko.

před 32 minutami

Izrael po několika letech podnikl v Libanonu nálety

Izraelské letectvo se ve čtvrtek přihlásilo k prvním náletům v Libanonu za posledních několik let. Cílem přitom byla odpaliště raket. Informuje o tom agentura AFP. Na severní Izrael byly v z Libanonu ve středu odpáleny tři rakety. Útok si nevyžádal oběti.

"Armádní stíhačky cílily na odpaliště a infrastrukturu, z níž byly na Libanon odpáleny za účelem teroru rakety," uvedla izraelská armáda v krátkém prohlášení.

Izraelská armáda pravidelně bombarduje pozice palestinského islamistického hnutí Hamás v Pásmu Gazy a podniká nálety v sousední Sýrii, kde cílí na proíránské milice.

Zdroj: ČTK
Další zprávy