Nejsmrtelnější zemětřesení 20. století udeřilo před 45 lety. Jeho epicentrum se nacházelo v čínském městě Tchang-šan, otřesy jej téměř srovnaly se zemí. Zemřely při nich statisíce lidí.
Zaplavené vagony metra, děti evakuované ze školek v plastových bednách a propadající se země. To všechno ukazují videa a fotografie zachycující velké povodně, které zasáhly čínskou provincii Che-nan a její metropoli Čeng-čou. Zemřelo nejméně 33 lidí.
Senát chce posílit bezpečnostní záruky při výběru dodavatelů stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Doporučil také uzákonit možnost parlamentního souhlasu se smlouvou o výkupu elektřiny z jaderné elektrárny. Úpravy vyplývají z červnových dohod mezi vládou a opozicí. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) s nimi souhlasil. Změny bude muset znovu posoudit sněmovna.
Čínská provincie Che-nan bojuje už druhým dnem se záplavami, které si podle nové bilance vyžádaly nejméně 25 obětí. Sedm osob je pohřešováno. Počet mrtvých ale bude s velkou pravděpodobností dále stoupat, protože do řady míst se ještě nedostali záchranáři.
Čínské pobřežní město Čching-tao každoročně bojuje s přemnoženými řasami. Letos je situace podle expertů dosud nejhorší. Úřady povolaly do akce tisíce lodí, které z oceánu vylovily přes 240 tisíc tun řas. Místní si už na zeleň za ty roky zvykli a berou ji jako každoroční atrakci. Biologové ale varují, že přemnožené řasy mají negativní vliv na ostatní živočichy ve vodě.
Jedna skotská firma poslala do Číny více než 35 tun materiálu, z něhož má vzniknout první lihovar na whisky v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko.
Heslem letní olympiády v Pekingu v roce 2008 bylo "Jeden svět, jeden sen". Tato slova, stejně jako uvolnění restrikcí ve společnosti, slibovala liberalizaci země řízené vládou jedné strany. Stal se ale úplný opak.
Pomůže-li teď americký prezident lidem Kuby, pomůže i sobě a Spojeným státům. Mnohokrát už řečnil o tom, že v konkurenci s autokratickými režimy musí Západ prokázat svoji životaschopnost a sílu. Teď má příležitost, aby k tomu výrazně, konkrétně přispěl.
Žlutá pramenitá jezírka v zásadité půdě v provincii Čching-chaj na severozápadě Číny připomínají obrovská smažená vejce. Podle místní televize jsou ve městě Mang-ja tisíce malých slaných pramenů, které mají převážně azurovou, tmavě modrou, bílou a hnědou barvu. Žlutý pramen je velmi vzácný.
Méně politických knih než obvykle nabízí letošní ročník Hongkongského knižního veletrhu. Vydavatelé se snaží vyhnout tomu, aby porušili nový, široce pojatý bezpečnostní zákon. Ten vloni schválil čínský parlament. Nad hongkongskou přehlídkou, kterou od založení roku 1990 pravidelně navštěvuje přes milion lidí, se tak poprvé vznáší stín cenzury.
Temné statistiky naštěstí odlehčují barvití čeští gratulanti.
Měsíc před koncem funkčního období šéfa BIS není jasné, zda kontrarozvědku dál povede Michal Koudelka. ANO, KSČM, SPD a ČSSD zablokovali svolání bezpečnostního výboru, který by po Andreji Babišovi požadoval řešení. Vláda se zároveň pokouší dosadit do orgánu s přístupem do živých operací také šéfúředníka prezidenta Zemana. To zatím zablokovala opozice. Dle expertů situace oslabuje bezpečnost Česka.
V srpnu 1997 si dvouapůlletý Kuo Sin-čen hrál před domem své rodiny v čínské provincii Šan-tung. A bylo to naposledy, kdy ho jeho rodiče viděli. Malý Kuo se stal jedním z desetitisíců dětí, které jsou v Číně každoročně uneseny a prodány. Jeho otec na vlastní pěst zahájil pátrání a projel celou zemi, aby ho našel. A příběh má nakonec šťastný konec. V neděli se s ním po dlouhých 24 letech shledal.
Pokud se mladí Číňané chtějí dozvědět něco o sexuálních menšinách, v televizi a novinách budou hledat spíš marně. Proto vznikly skupiny, které na největší čínské sociální síti WeChat publikovaly články o LGBT+ komunitě, odpovídaly na otázky a poskytovaly desítkám tisíc lidí podporu. Po letech fungování ale všechny v úterý v noci zmizely.
Než vypukly v Hongkongu v roce 2019 protesty proti rostoucímu vlivu Číny, myslela si nyní 22letá studentka politických věd Joey Siu, že se po škole stane učitelkou. Pak ale začala pořádat demonstrace, dostávala výhrůžky, dokonce ji i sledovali. Aby neskončila ve vězení, rozhodla se k emigraci. "Letenku jsem si koupila týden před odletem a bylo to tajemství i před částí rodiny," říká v rozhovoru.
Prezident Miloš Zeman v roce 2022 navštíví Čínu. Pražský hrad to oznámil po středečním Zemanově telefonátu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Hovořili spolu také o ekonomické spolupráci. Si Ťin-pching podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka považuje Česko za klíčového partnera v rámci Evropské unie. Vyjádřil také Česku solidaritu v souvislosti s nedávným tornádem.
Americký prezident propaguje investice do infrastruktury jako důkaz, že jeho země stále dokáže velké, transformační věci. Měl by ale šetřit hyperbolami, že právě tady a teď se hraje o 21. století a že americká demokracie je připravena na výzvu Číny. Nemá totiž ani zdaleka hotovo - a výsledkem mohou být ještě větší pochyby o síle USA.
