Do Tibetu míří davy turistů. Příroda a památky jsou v ohrožení, bojí se místní

ČTK ČTK
20. 6. 2021 9:34
V Tibetu v poslední době bují turismus, což představuje riziko pro historické památky a životní prostředí, upozornila dnes agentura AP. Do regionu se podle ní vypravuje čím dál více čínských turistů, kteří vzhledem k pandemii covidu-19 upřednostňují cestování po Číně před dovolenými v zahraničí.

Do Tibetu míří každoročně miliony návštěvníků, v loňském roce úřady zaregistrovaly nárůst turistů o 12,6 procenta oproti roku předchozímu, uvedla AP s odvoláním na čínskou asociaci, která se věnuje propagaci turismu.

Zástupce ředitele této asociace Ke Lej očekává, že množství návštěvníků oblasti se do roku 2026 zdvojnásobí. Počet turistů, který převyšuje počet obyvatel v Tibetu, znamená, že je zapotřebí opatrnosti kvůli ochraně životního prostředí a kultury, uvedl. V Tibetu v současné době žije na 3,5 milionu lidí.

Podle kulturního geografa Newyorské univerzity (NYU) v Šanghaji Travise Klingberga přitahuje turisty do oblasti "mystika a mýtus o Tibetu coby odlehlé a sněhem odříznuté zemi."

Samotný Tibet přitom přesunul svoji pozornost od zahraničních turistů k návštěvníkům z Číny, kde se rozmohla střední třída, podotýká profesorka geografie na University of Colorado v americkém Boulderu Emily Yehová. Podle jejích slov si Tibeťané někdy stěžují, že čínští turisté nerespektují kulturní tradice regionu a občas třeba šlapou na modlitební praporky.

Turismus je podle Yehové také propojen s propagandou Pekingu. Vládnoucí komunistická strana tvrdí, že v 50. letech minulého století osvobodila stovky tisíc nevolníků a přinesla na náhorní plošinu ekonomický rozvoj, píše AP. "Přepisování historie je do velké míry součástí turistické scény," míní Yehová.

Čína v 50. letech anektovala Tibet a snahy Pekingu přetvořit buddhistickou zemi v socialistickou sekulární společnost a vnutit Tibeťanům komunismus vyústily v roce 1959 v povstání, při kterém zemřelo podle odhadů 87 000 lidí a které vedlo k útěku dalajlamy do indického exilu. Počínání Číny v regionu, jenž má status autonomní oblasti, kritizují skupiny ochránců lidských práv i tibetský exil. Rostoucí počet turistů ale zřejmě politické kontroverze neznepokojují, poznamenala AP.

"Bude těžké ochránit ekologii a kulturu Tibetu… pokud nebudeme mít dlouhodobý plán," upozorňuje Ke Lej. "Je proto velmi důležité stanovit soubor hodnot a pravidel chování pro cestování v Tibetu," podotkl. V současné době je například omezeno množství lidí, kteří mohou denně navštívit někdejší sídlo dalajlamů klášter Potálu, na 5000 návštěvníků denně.

 

Právě se děje

před 43 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy