Armádní odstřelovači mají dostat nové zbraně, nahradí zastaralé dragunovy

ČTK ČTK
26. 7. 2016 14:36
Ministerstvo obrany chystá nákup nových pušek, kterými chce vybavit armádní odstřelovače. Nakoupit by mělo bezmála tři stovky pušek pro přesnou střelbu. Ty nahradí dosluhující sovětské dragunovy. Nové zbraně budou vybaveny denním i nočním zaměřovačem a měly by umožnit používání stejné munice, kterou jsou vybaveny členské státy NATO. O potřebě výměny pušek se mluvilo již před třemi lety, hodnota zakázky se tehdy odhadovala na více než 100 milionů korun.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: Archiv 43. výsadkového praporu

Praha - Armádní odstřelovači by měli dostat nové zbraně. Ministerstvo obrany pro ně chystá nákup pušek pro přesnou střelbu, které nahradí dosluhující dragunovy. "Zbraně by měly dostat jednotky 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády," upřesnil Jiří Caletka z tiskového oddělení ministerstva obrany. O potřebě výměny pušek se mluvilo již před třemi lety, hodnota zakázky se tehdy odhadovala na více než 100 milionů korun.

Podle předběžných informací zveřejněných ve věstníku veřejných zakázek armáda potřebuje 238 pušek pro přesnou střelbu. Součástí tendru je dodávka denních a nočních zaměřovačů nebo příslušenství.

Ministerstvo obrany chtělo nové pušky koupit již v roce 2013. Podle informací médií bylo ale výběrové řízení v roce 2014 zrušeno, protože zbraně vybraného amerického výrobce neprošly zkouškami. Podle tehdejšího vyjádření ministerstva obrany byly poruchové hlavně zbraní.

Nové pušky měly nahradit zastaralé sovětské dragunovy, jejichž konstrukce vznikla v 60. letech a které nejsou vybaveny noční optikou. Do československé armády se dostaly v 80. letech. Přesné moderní pušky měly mimo jiné umožnit používání munice, kterou jsou vybaveny členské státy NATO.

Odstřelovači patří mezi elitní vojáky. Armáda má několik týmů, kromě 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády jimi disponují speciální jednotky z 601. skupiny speciálních sil generála Moravce, Vojenská policie a Hradní stráž. Například 7. mechanizovaná brigáda měla na začátku roku tři odstřelovačské jednotky, naplněna byla ale jen jedna. Dvě zbývající by měly být připraveny nejpozději do roku 2017. Odstřelovače chce vedení brigády rekrutovat z řad přesných střelců.

Armáda má podle svých webových stránek nyní k dispozici několik zbraní pro odstřelovačské účely. Kromě SVD Dragunov to je finská odstřelovací puška Sako TRG 22, která byla do výzbroje zařazena na začátku tohoto století. K dispozici ji mají elitní střelci ze 4. brigády rychlého nasazení, některých mechanizovaných jednotek a Vojenské policie.

Dále mohou vojáci používat velkorážní odstřelovací pušky Barret, které podle armádního webu získala do výzbroje 601. skupina speciálních sil v roce 2000. Zbraň, kterou lze použít i k ničení vozidel nebo opevněných bodů, specialisté používali třeba v Afghánistánu nebo v Iráku. Velkorážní je i puška Falcon, která je ve dne schopna zásahu až do 1500 metrů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 36 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy