O gaslightingu se podle terapeutky poslední dobou více mluví i kvůli politice, kdy takové manipulativní techniky používá v souvislosti s prezidentskou kampaní mimo jiné i bývalý americký prezident Donald Trump. "O gaslightingu je ale nyní i větší povědomí z toho důvodu, že se tento termín začíná používat i v situacích, kdy to úplně gaslighting není. Jde třeba o obyčejné lhaní," popisuje Rott s tím, že gaslighting lze poznat tak, že se děje postupně a opakovaně.
"Může to začít nenápadně. Jde tam o popírání reality u druhého. Ten člověk také popírá, jak se někdo cítil. Hodně se tam hraje s pocity viny, kdy je postupně nahlodáváno sevevědomí," říká terapeutka. Často si pak oběť gaslightingu myslí, že ona má problém a je s ní něco špatně. Může se u ní dokonce rozvinout třeba posttraumatická stresová porucha.
Pusťte si tuto epizodu také jako podcast:
Gaslighting se může objevit nejen v partnerských vztazích, ale i v rodině, kdy rodič manipuluje s dítětem. "Může to vést k tomu, že si ty děti budou v budoucnosti hledat takovéto typy partnera, jako třeba znaly z rodiny, protože jim to přijde nějakým způsobem normální, cítí se v tom paradoxně bezpečně. Paradoxní je to, že to bezpečné vůbec není," upozorňuje Rott.
Jak vypadá gaslighting v lékařství a jak se proti němu bránit? Co může dělat člověk, který je svědkem této manipulace a jak může oběti pomoci? A jaké typy lidí gaslighting provádějí? Dozvíte se v úvodním videu.