Ústí nad Labem - Vedení Ústí nad Labem při první ostré zkoušce zjistilo úskalí protipovodňové stěny.
I když dala obyvatelům čas na to, aby se před velkou vodou evakuovali, v praxi se ukázalo, že Labe začalo čtvrť Střekov zaplavovat od konce mobilní hráze.
Takže, zatímco na začátku stoupající řeka stěnu ještě nepřekonala, z druhé strany se začala valit do celé oblasti. Až ji nakonec z noci na středu celou zaplavila.
Proč k tomu došlo, řeší nyní i vedení ústecké radnice. Tu o problému již informoval Karel Coufal, který řídí místní městské služby, jež mají stavbu mobilních stěn na starosti.
Ředitel povolal geometry
Coufal deníku Aktuálně.cz řekl, že si kvůli tomu ve středu objednal geometry, kteří by měli vše změřit a zjistit, zda je skutečně hráz z kopce.
"S výsledkem seznámíme vedení města a v případě potvrzení zjištění budeme hledat cestu k opravě," podotkl Coufal.
Celá protipovodňová ochrana stála více než 100 milionů korun. Část projektu mělo na starosti Povodí Labe a soutěž vyhrála společnost SMP CZ.
Ředitel závodu Dolní Labe Jindřich Zídek stavbu hájí. "Pokud by to takto nebylo, tak by mohlo dojít k tomu, že by se mobilní stěna převalila," prohlásil Zídek. Pochybení při stavbě odmítl i zástupce firmy SMP CZ Pavel Kameník.
To, že cyklostezka, která je hned vedle stěny, maličko do kopce je, připouští i ústecký radní Pavel Dlouhý. "Stěna nám pomohla, dala nám čas se připravit," konstatuje Dlouhý.
Pokud by voda nezačala čtvrť zaplavovat od jejího konce, mohla se podle místních obyvatel do Střekova dostat později. "Už by nám to příliš nepomohlo," dodal Dlouhý s tím, že by stejně Labe oblast zaplavilo.
Povodeň z ptačího pohledu, podívejte se na fotky:
Labe dosáhlo k hranici 10,7 metru
Hráz má totiž ochránit Střekov od dvacetileté vody, tedy když Labe vystoupí k hranici deseti metrů. Nakonec ale řeka kulminovala až ve výšce 10,7 metru.
Zídek i Dlouhý tvrdí, že se projekt odsouhlasil v době, kdy radnici vládlo bývalé vedení v čele s tehdejším primátorem Janem Kubatou. Ten prohlásil, že si osobně nedokáže představit, že by něco odborníci z Povodí Labe vyprojektovali špatně.
"Byť je mi jasné, že v okamžiku, kdy hráz přeteče, vždy je možné klást otázky, zda neměla být vyšší. Netroufnu si posuzovat, zda je či není hráz z kopce, a pokud ano, proč tomu tak je," uvedl Kubata.
Protipovodňová ochrana Střekova byla dokončena v roce 2008. Val a betonová stěna stály zhruba 95 milionů korun a platilo je Povodí Labe, mobilní kovovou stěnu za téměř 25 milionů korun zaplatilo město.
Je protipovodňová ochrana dostatečná? Staňte se fanouškem mé stránky na Facebooku a své názory pište zde.