Ústí nad Labem - Trest osmi let vězení udělil opět ústecký krajský soud ženě z Děčína, která v lednu 2011 vyskočila z okna s tříletou dcerkou v náručí.

Dítě vyvázlo bez vážných zranění, matka skončila s těžkými zraněními v nemocnici. Kvůli poškození páteře je nyní trvale upoutána k invalidním vozíku. Hrozil jí až výjimečný trest.

"Polehčuje jí, že vedla řádný život. Naopak jí přitěžuje, že jednala s rozmyslem, z pomsty," uvedla soudkyně Kamila Elsnicová při zdůvodnění rozsudku. Poukázala na to, že dítě čin přežilo jen shodou šťastných okolností.

Rozsudek není pravomocný, obhájkyně ženy se proti němu na místě odvolala. Státní zástupce si ponechal lhůtu na odvolání.

Ústecký soud nad ženou vynesl obdobný rozsudek už vloni v červnu, v plném rozsahu ho ale zrušil Vrchní soud v Praze, ke kterému se žena odvolala.

Vrchní soud tomu krajskému vytkl, že dodatky ke znaleckým posudkům z oboru psychiatrie a psychologie nechal pouze přečíst. K jednoznačnému objasnění motivace ženy však bylo nutné soudní znalce předvést a vyslechnout.

Smrt dcery měla být trestem pro otce

Obžaloba ženu viní z toho, že se svoji dceru pokusila zavraždit. Podle obžaloby byla jejím motivem pomsta bývalému partnerovi, otci dívenky, s kterým měla dlouhodobé spory. Chtěla mu tak definitivně zabránit v kontaktu s dcerou a zároveň ho nadosmrti zatížit výčitkami svědomí.

Soud ženě po rozchodu s partnerem přikázal, že má umožnit víkendové návštěvy otce s dítětem. Právě v době, kdy měla dcerku otci předat, žena vyskočila z okna.

Nejprve napsala dopisy na rozloučenou, dítěti podala silnou dávku psychofarmak a prášků na spaní a v bytě pustila plyn. Když si otec pro dítě přišel, neotvírala. Kvůli zápachu plynu na chodbě muž zavolal hasiče a policii. Když se začali dobývat do bytu, vyskočila žena s omámenou dcerou v náručí z okna kuchyně z asi desetimetrové výšky.

Obviněná svůj čin vysvětlovala tak, že jednala ve velkém strachu před bývalým partnerem, prý před ním chtěla dcerku ochránit. Tvrdila, že ji muž fyzicky napadal, poukazovala také na jeho silné náboženské založení. Do náboženského společenství, které navštěvoval, se podle ní snažil včlenit i dcerku. To se matce nelíbilo.

O rozšířenou sebevraždu zřejmě nešlo

Podle posudku psychologa Josefa Pavláta, kterého oslovila obhajoba, mělo jít o takzvanou rozšířenou sebevraždu, tedy ne o trestný čin. S tím ale nesouhlasili znalci navržení obžalobou. Čin ženy podle nich prvky rozšířené sebevraždy neměl.

"Musel by tam být chorobný podklad, taková osoba musí být psychicky nemocná," řekla psycholožka Štěpánka Tůmová. Obviněná se sice léčila s depresemi a brala kvůli tomu léky. Podle Tůmové ale její problémy nebyly na psychotické úrovni.

Vyjádřila se také k dopisům na rozloučenou, které žena, jíž bude letos 42 let, napsala. "Ve svém životě jsem už četla řadu dopisů lidí chystajících se k sebevraždě. Takto ale takový dopis nevypadá."

Obviněná tvrdí, že si z odpoledne, kdy se vše stalo, nic nepamatuje. Ode dne, kdy čin spáchala, se s dcerkou viděla pouze jednou. Svého činu velmi lituje.

"Prosím, aby mi bylo odpuštěno. Už takhle můj život nebude o ničem jiném než o smutku a o bolesti. Prosím, aby mi byla dána šance napravit v rámci svých možností to, co jsem způsobila," pronesla před soudem.

O holčičku se stará její otec, společně žijí v Praze. Dítě chodí do mateřské školky a podle otce je spokojené.