Neměli jsme lidi, hájí se manažeři obžalovaní z najímání drahých expertů

Radek Nohl Radek Nohl
Aktualizováno 17. 9. 2015 16:57
Soud začal rozplétat to, zda pětice manažerů Krajské zdravotní slučující pět nemocnic Ústeckého kraje předražila zakázku na expertní poradce a nákup přístrojů o 120 milionů korun. Tehdejší členové představenstva vinu odmítají. Jeden z obžalovaných René Budjač prohlásil, že klíčový posudek nechala policie přepracovat až po tlaku náměstka ministra financí Jana Gregora a senátorky Aleny Dernerové. Nový dokument poté konstatoval, že byl nákup zdravotnických přístrojů předražen.
Současný ředitel Krajské zdravotní Petr Fiala (první zprava) před soudem. Obžalobě čelí za předražené zakázky.
Současný ředitel Krajské zdravotní Petr Fiala (první zprava) před soudem. Obžalobě čelí za předražené zakázky. | Foto: ČTK

Ústí nad Labem - Před soudem stojí manažeři firmy Krajská zdravotní slučující pětici nemocnic Ústeckého kraje. Hájí se proti žalobě z toho, že firmu připravili o více než 120 milionů korun.

Podle státní zástupkyně tehdejší členové představenstva dopustili předražení zakázek na expertní poradce a nákup zdravotních přístrojů. Žalobě čelí současný ředitel Krajské zdravotní Petr Fiala a s ním i bývalí manažeři firmy - Eduard Reichelt, Tomáš Indra, René Budjač a Miloslav Řehák.

Žalobkyně Jana Jelenová uvedla, že rozhodli o zadání zjednodušených výběrových řízení na expertní poradce za nepřiměřenou cenu. V tomto případě měli obžalovaní způsobit škodu ve výši 38,5 milionu. Podle žalobkyně mohla práce expertních poradců stát od 200 do 300 tisíc korun. Krajská zdravotní ale za sedm dokumentů zaplatila za každý okolo pěti milionů korun.

Ve druhém případě došlo podle Jelenové k předražení zakázky o zhruba 82 milionů korun. "Věděli, že Krajská zdravotní si mohla zařízení nakoupit sama a nemusela využít služeb kompletátora," uvedla žalobkyně.

Nešlo to udělat, řekl obžalovaný

Bývalý krajský radní a předseda představenstva René Budjač řekl, že nebylo možné, aby si firma vše zpracovala sama, protože na to neměla dost lidí. "Museli bychom mít celé oddělení lidí, kteří by se museli půl roku zaškolovat a pak by mohli něco sepsat. Nešlo to udělat jinak," řekl bývalý ředitel Krajské zdravotní Eduard Reichelt.

Jenže když se měly peníze vyplácet, řekl Budjačovi tehdejší ředitel ústeckého dotačního úřadu Petr Vráblík, že celou částku za expertní poradce neproplatí. "Cena byla prý příliš vysoká," řekl Budjač s tím, že posudek ČVÚT, který řekl, že za dokumenty mohli zaplatit méně, byl spekulativní. Reichelt uvedl, že o dva roky později byl "každý generál". "Říkali, že se to dalo udělat levněji," dodal.

Znalci zjišťovali také to, zda cena za nákup zdravotnických přístrojů byla příliš vysoká. První posudek řekl, že jsou částky v pořádku. Poté podle Budjače došlo ke tlaku ze strany náměstka ministra financí Jana Gregora a senátorky Aleny Dernerové. Ve spisu jsou údajně dopisy, které oba psali. Policie nechala dokument přepracovat a ten poté konstatoval, že nákup přístrojů byl předražený.

Senátorka Dernerová to, že by tlačila na policii, odmítla. "První nezávislý audit, který již potvrdil předražení, vypracovala pro ministerstvo financí firma Deloitte v éře ministra Eduarda Janoty. Tímto posudkem se poté zabývala také Evropská unie. Další posudek zpracovala pro policii firma American Appraisal a ta toto předražení také potvrdila," vysvětlila Dernerová.

Soutěže se zúčastnila jediná firma

Zakázku s cenou přes 400 milionů vyhrálo sdružení firem Hospimed a Puroklima, které se jako jediné do soutěže přihlásilo. Podle žaloby byla soutěž připravena na míru těmto společnostem. "Soutěž nešlo zrušit, i když se přihlásil jeden účastník, protože splnil podmínky," uvedl Budjač. Reichelt prohlásil, že cenu za jednotlivé přístroje nemohli jinde ověřit. "Jsou to tajné informace, kompletátor nám ceny neřekl," tvrdil u soudu.

Budjač však připustil, že s evropskými dotacemi byl problém. S čerpáním peněz v té době neměly kraje velké zkušenosti. "Vše se dělo narychlo, proto nám vše udělala na klíč advokátní kancelář. Ta vybrala i vítěze," podotkl Budjač.

Státní zástupkyně Jana Jelínková však poté argumentovala tím, že ve spisu je poradenská smlouva, podle níž ale advokátní kancelář nemohla firmy vybírat. Proč k tomu došlo, nedokázali Budjač ani Indra vysvětlit.

Bývalý ředitel Krajské zdravotní Eduard Reichelt, že nákup zhruba 800 nových přístrojů byl v roce 2008 nutný. "V některých oborech jsme měli takové mezery, že nám pojišťovny jen na dobré slovo nezkrátily platby," uvedl.

Podle Indry Krajská zdravotní postupovala tak, jak je stále obvyklé například u fakultních nemocnic. "Fakultní nemocnice z 80 procent nakupují přístroje přes kompletátory," uvedl Indra s tím, že přihlásit se mohlo jakékoli sdružení firem. Obměna zdravotnických přístrojů podle něj byla nezbytná.

 

Právě se děje

Další zprávy