Nové Strašecí - Do muzea v Novém Strašecí na Rakovnicku se po 68 letech na jediný den vrátil originál plastiky keltské hlavy, která byla objevena v roce 1943 v nedalekých Mšeckých Žehrovicích.
Lidé v Česku ji dosud mohli vidět pouze dvakrát, a tak výstava přilákala velký počet zájemců. Plastiku zhlédne přes 1600 lidí, odhadla zástupkyně ředitelky muzea Irena Smržová. Páteční výstavu provázela bezpečnostní opatření, která by se dala přirovnat jen k převozu korunovačních klenotů.
Podle mluvčí rakovnické policie Veroniky Koryntové na bezpečnost památky dohlíží několik desítek policistů včetně těch v civilu. Na transport opukové keltské hlavy z depozitáře muzea v Terezíně dohlížela zásahová jednotka se samopaly. "Památka je v muzeu uložena za neprůstřelnou vitrínou. Policisté ji budou hlídat po celou dobu výstavy," dodala Koryntová.
Hodnota je nevyčíslitelná
Kurátor části archeologické sbírky Národního muzea v Praze Pavel Sankot uvedl, že je originál keltské hlavy unikátní a nenahraditelný. Její hodnota je prý nevyčíslitelná. Památka je běžně uložena v terezínském depozitáři mezi nejcennějšími nálezy a pod stálou kontrolou klimatických podmínek.
"Jeho vystavení je mimořádná záležitost a dovolil bych si to srovnat s korunovačními klenoty," dodal Sankot.
Badatelé se domnívají, že keltská hlava patřila druidovi, což ve své době byli vážení lidé. Šlo například o učence, filozofy, duchovní rádce nebo léčitele. Podle Blažkové je podobných plastik na území Evropy několik desítek. Žádná z nich však není esteticky zpracovaná do detailů jako ta z Rakovnicka.
"Žádná nemá tajemnou dírku ve vousech, jejíž účel do dneška není znám," dodala Blažková. Vědci mezi sebou podle archeoložky spekulují, že vyobrazený Kelt mohl být například vášnivým kuřákem.
V Česku byla unikátní památka vystavena pouze v roce 1958 na výstavě Pravěk Československa a v roce 2008 na výstavě ke 190. výročí Národního muzea.
Opukovou hlavu Keltové vytvořili v době laténské před více než 2000 lety, lidé ji mohou důvěrně znát například z učebnic dějepisu.
S keltským klenotem si hrál sym objevitele
Hlavu objevil horník Josef Šlajchrt ze Mšeckých Žehrovic při chytání zloděje písku v obecní pískovně. "Táta se podíval do země a našel tam takové neobvyklé kusy. Původně si myslel, že je to dětská hračka," vzpomíná nálezcův syn František.
Po objevení podle něj hlava byla nějakou dobu schovaná u nich doma pod postelí a Šlajchrt si s ní jako roční dítě hrál. "Údajně by tam měly být mé otisky," dodal. Později prý byla tajně ukryta v místním muzeu, aby ji v době okupace neobjevili a nezabavili nacisté.
"Dnes mám smíšené pocity. Mám radost, že ji zase vidím. Na druhou stranu mám smutný pocit, protože si vzpomenu na tátu a mámu," vysvětlil Šlajchrt.
Další možnost pro veřejnost? Ve Stuttgartu
Po objevu v roce 1943 sice hlava putovala do muzea v Novém Strašecí, ale dlouho tam nezůstala. Místní archeolog Josef Bauman nález okamžitě nahlásil archeologickému ústavu a jeho zástupce si ji záhy odvezl. Památka poté byla uložena do trezoru Národního muzea.
Další příležitost k vidění keltské hlavy budou mít lidé podle Sankota pravděpodobně na přelomu let 2012 a 2013, kdy se v německém Stuttgartu bude konat celoevropská výstava keltského umění. V Česku lidé originál zřejmě uvidí až v roce 2015 při výstavě Národního muzea o nejcennějších nálezech keltského období.
