První porážka bratrů Čižinských se blíží. Její iniciátor chce koalici s TOP 09 a ODS

Jakub Heller Jakub Heller
14. 1. 2020 5:30
Pokud se nic dramaticky nezmění, v úterý po čtvrté hodině odpolední přestane být Pavel Čižinský starostou Prahy 1. Půjde tak o první politickou porážku projektu Praha sobě, který nastartoval jeho bratr Jan. V centru města sázka na "koalici změny" nevyšla a ze spojenců se za rok stali nepřátelé. A naopak, koaliční pouto zřejmě brzy spojí ty, kteří si před volbami nemohli přijít na jméno.
Pavel Čižinský – bratr Jana Čižinského
Pavel Čižinský – bratr Jana Čižinského | Foto: Honza Mudra

První dřevo na hranici koalice na Praze 1 přinesl v listopadu pirátský radní David Bodeček, který pohrozil rezignací a poslal starostovi Čižinskému seznam deseti věcí, které se mu nelíbí. Většina směřovala k tomu, že Čižinský nevede radnici správně, případně k tomu, že koalice nemá stanovené cíle.

Vadilo mu také, že mu na odboru majetku chyběli úředníci a starosta s tím nic nedělal. "Chyběli mi lidé, kteří by zajišťovali servis, za který já pak nesu politickou odpovědnost. Ať už jde o pronajímání nebytových prostor, či vytváření bytové koncepce. Pokud nemám právníky, kteří to budou spoluvytvářet, tak je to problém," říká radní.

Jenže ačkoliv Bodeček tvrdí, že byl nakonec spokojen s tím, jak se starosta k jeho výtkám postavil a jak je začal řešit, pirátova seznamu se chytil místostarosta Petr Hejma (STAN). Několik dalších problémů na něj přidal a jeho hnutí na základě těchto výtek posléze vypovědělo koaliční smlouvu. Tuhle událost jedna strana vnímá jako nečekaný podraz, druhá ji chápe jako výsledek několikaměsíčních sporů.

"Čekali jsme, že třeba Pavel Čižinský uzná, že je neschopný řídit radnici. Na tom není nic špatného, buď to člověku jde, nebo nejde. A může to být stokrát slušný člověk. To se ale nestalo a starosta ani nenaznačil, že si uvědomuje, v jak špatném stavu radnice je," říká Hejma. Čižinský podle něj jednoduše selhal jako manažer a úřad je pod jeho vedením zcela v rozkladu. "Proto si jeho pokračování v pozici starosty nedokážeme představit," říká.

Podobně se o Čižinského manažerských schopnostech ostatně vyjádřil i Bodeček, který uvedl, že starostovi chybí sebereflexe. I jemu si prý pravidelně stěžovali úředníci na nízké platy či na nevhodné zacházení. Na rozdíl od Hejmy si však Bodeček nemyslí, že řešením situace je nová koalice.

Hejma k tomu dodává, že o celé situaci na úřadě nejlépe vypovídá fakt, že během posledního roku v Praze 1 poprvé v historii vznikly zaměstnanecké odbory. Ohlasy na Čižinského komunikační schopnosti se ale ozývají nejen od politických konkurentů. "Pavel Čižinský si není ochoten přiznat, že neumí jednat s lidmi a dělá chyby," řekl Deníku N nejmenovaný zdroj blízký vedení Prahy 1 sobě.

To se ale naopak hrubě rozchází s tím, jak celou situaci vidí Čižinský. Ten má za to, že se Hejma jen snaží, aby se "staré pořádky" vrátily zpět na radnici první městské části. Místostarosta podle něj dlouhodobě blokuje snahu odstřihnout se od minulosti - například od některých úředníků, kteří jsou v podezření, že šli na ruku bývalému vedení radnice.

"Já se obávám, že to dělají proto, aby na úřadu uchovali staré struktury, které jsme ještě nestihli rozložit, a současně i ochránili zájmy různých podnikatelů, kteří mají s radnicí uzavřené nevýhodné smlouvy," říká Čižinský.

Opozice káže vodu a pije víno, trestně stíhaný Babiš jim vadí, ale trestně stíhaní zastupitelé, kteří míří do rady ne, tvrdí starosta Prahy 1. | Video: Martin Veselovský

Personální problémy pak byly podle starosty z větší části vinou tajemníka Františka Dvořáka, kterého nová koalice zdědila po předchůdcích a který odmítá rezignovat.

Radnici povedou trestně stíhaní politici

Klíčová otázka však ještě není zodpovězena: kdo by měl nově radnici vést. Hejmovo hnutí začalo námluvy s TOP 09, což je pro řadu lidí matoucí. Přece jen hnutí ještě před volbami proti předchozímu vedení a tehdejšímu starostovi Oldřichu Lomeckému (TOP 09) silně vystupovalo a postavilo si na tom kampaň. Proto bylo poměrně překvapivé, když se zastupitelský klub My, co tady žijeme (STAN, KDU-ČSL, Iniciativa občanů) koncem minulého roku rozšířil právě o členy TOP 09. 

Současná radnice Prahy 1

Koalice:
Praha 1 Sobě - 6 zastupitelů
Piráti - 4 zastupitelé
My, co tady žijeme - 4 zastupitelé
Zelená pro jedničku - 1 zastupitel

Opozice:
ODS - 5 zastupitelů 
TOP 09 - 3 zastupitelé
ANO - 2 zastupitelé

Hejma to vysvětluje tím, že starosta Lomecký i jeho praktiky jsou už pryč. "Dostali jsme garance, že Lomecký, ani nikdo další z jeho blízkého okruhu, už nemá na TOP 09 v Praze 1 žádný vliv," říká Hejma. Dodává, že dnešní zastupitele TOP 09 osobně zná a dal by za ně ruku do ohně. "Víme, že nejsou ovlivněni někým špatným, a proto jsme je neměli problém vzít do klubu," dodává místostarosta.

Den před osudovým hlasováním stále není jasné, jak bude nová koalice vypadat. Pokud z ní ale vypadne Praha 1 sobě a také Piráti, pravděpodobně je nahradí, možná za tiché podpory ANO, strany TOP 09 a ODS. Tedy strany, které vedly radnici v minulosti. 

A v tom se skrývá asi největší argumentační trumf, který Pavel Čižinský v rukou má, ač mu zřejmě bude k ničemu. Velká část minulého vedení radnice je totiž aktuálně stíhaná policií za prodej více než dvaceti městských bytů hluboko pod cenou. Celkově měly podle vyšetřovatelů téměř čtyři desítky politiků a úředníků způsobit škodu přesahující 41 milionů korun, ačkoliv ti jakékoliv pochybení odmítají.

Jelikož je TOP 09 a ODS v opozici, trestně stíhaní politici jsou zatím jen zastupiteli. Je ale pravděpodobné, že se v úterý z některých z nich stanou radní v nové Hejmově koalici. A zatímco na celostátní úrovni má hnutí STAN, minimálně v případě premiéra Andreje Babiše (ANO), o trestně stíhaných politicích jasno, v centru Prahy to, zdá se, neplatí.

S Babišem to je něco jiného, říká Hejma

"Samozřejmě jsme se nad tím zamýšleli. Pan Babiš má ale pod sebou v kompetenci státní zástupce a tak dále, takže je to úplně jiná rovina," říká Hejma. Poukazuje také na hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu (STAN), který je i přes dlouholeté trestní stíhání oblíbeným politikem.

Navíc si Hejma nemyslí, že by se obvinění politici z Prahy 1 nějak významně provinili. "Dostali sděleno obvinění na základě toho, že hlasovali na zastupitelstvu. Hlasovali ale na základě podkladů, které zpracoval předkladatel a které prošly supervizí právníků. To podle mého názoru není důvod, abychom je přestali považovat za občansky bezúhonné," říká Hejma. 

Teoreticky se mu však může stát, že se mu nová koalice znovu rozpadne, pokud případ dojde k soudu, nebo minimálně ve chvíli, kdy radní soudce odsoudí. "Já si nemyslím, že to tak dopadne," říká Hejma.

Navíc prý neměl zrovna na výběr. Poukazuje na to, že v zastupitelstvu Prahy 1 je bez členů jeho klubu jen osmnáct zastupitelů. "Z těch osmnácti lidí jsme bohužel po téhle roční zkušenosti museli konstatovat, že řádově osm lidí nelze ke spolupráci využít. Zbyl nám tak jen omezený počet lidí, se kterými jsme se museli pokusit dát nový koaliční formát dohromady," uzavírá Hejma.

Praha 1 sobě a Piráti nicméně obrat Hejmova hnutí na sociálních sítích vykreslují jako zradu na voličích a spojení se se stranami, se kterými stávající koalice nedávno, ještě před volbami, nesmiřitelně bojovala.

Sám Hejma má s odvoláváním starosty, které teď reálně hrozí Čižinskému, bohaté zkušenosti. Posledně při něm však byl na opačné straně barikády. Sám se totiž stal v roce 2008 obětí puče ve chvíli, kdy byl starostou Prahy 1 už třetím rokem za ODS.

Tehdejší šéf ODS v Praze 1 Filip Dvořák mu začal vyčítat špatné hospodaření a opíral se o výsledky auditu. Hejma obvinění odmítal, ale nebylo mu to nic platné. Občanští demokraté ho spolu s opoziční stranou Věci veřejné odvolali a novým starostou se stal právě Dvořák. "Bez varování mě odstřelili," vzpomíná Hejma.

Karta se však obrátila a podobně teď o Hejmovi mluví naopak Čižinský. Má totiž pocit, že na něj koaliční partner na radnici zosnoval podraz. A nejen na něj, ale hlavně na voliče. Důvod, proč si to myslí, ale sahá až k volbám v roce 2018.

Z voleb vzešla jako vítěz koalice změny

To, že z nich jako starosta vyšel zrovna Čižinský, bylo pro mnohé překvapením. V centru města sice tento muž žije od mala, ale se zdejší politikou se poprvé spojil až v lednu 2018, tedy v roce komunálních voleb.

Do té doby jméno Pavel Čižinský mnoho lidí neznalo. Na rozdíl od jména Jan Čižinský, které nosí jeho bratr. Ten byl tou dobou už úspěšným a oblíbeným starostou Prahy 7 a jeho hnutí Praha sobě mělo reálnou šanci vybojovat i účast na vedení magistrátu. Přesto ani Pavel nezůstal úplně skrytý ve stínu sourozence. 

Jako advokát se zviditelnil, když zastupoval žižkovské squatery z Autonomního sociálního centra Klinika ve sporu s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. V roce 2009 zase hájil aktivisty, kteří obsadili dům na pražském Albertově. Podařilo se mu také dosáhnout toho, že soud zprostil obvinění ruského studenta Igora Ševcova, kterého policie nařkla ze žhářského útoku na dům tehdejšího ministra zahraniční Martina Stropnického (dříve ANO).

V lednu 2018 ale začal sbírat podpisy pod petici pro vyhlášení obecního referenda, které mělo zabránit, aby bývalé vedení radnice starosty Oldřicha Lomeckého (TOP 09) pronajalo Nemocnici Na Františku soukromníkům.

Zřejmě i kvůli věhlasu svého bratra a úspěchům hnutí Praha sobě na magistrátu však Čižinský zaznamenal v Praze 1 nečekané vítězství. Z pětadvaceti křesel ve zdejším zastupitelstvu jich jeho kandidátka plná politických nováčků získala nejvíce - šest. Zato dřívějšímu vedení vystavili zdejší obyvatelé nehezké vysvědčení. 

TOP 09 ve volbách získala jen 11,9 procenta hlasů a přišla tak téměř o polovinu voličů, čtyři roky před tím přitom boj o radnici jednoznačně ovládla. ČSSD dokonce ve volbách přišla o všechna křesla. Zúčtování voličů se vyhnula jen ODS, která si naopak o dva mandáty polepšila. Dlouholetý starosta Oldřich Lomecký (TOP 09) v reakci na výsledek voleb rezignoval na svou funkci v TOP 09 a komunální politiku opustil. Platil přitom za jednoho z nejvýraznějších pražských politiků.

Nová koalice vznikla na půdorysu Praha sobě, Piráti a uskupení My, co tady žijeme, za které kandidovali zejména členové hnutí STAN a lidovců. Dohromady se tak daly strany, které už do voleb šly s tím, že je třeba zarazit staré pořádky. Jen několik dní před volbami spolu ostatně na ulicích rozdávaly Pražanům melouny a "krájely" těmhle starým pořádkům poslední týdny. Stejně tak jako třeba v Praze 7, kde politickou kariéru začal Jan Čižinský, i v Praze 1 vznikla takzvaná koalice změny.

A nějakou dobu spolu skutečně zmíněné strany i spokojeně vládly a na radnici to podle Bodečka bylo vidět. "Před volbami se na úřadě zavíraly dveře a panovalo tam neustálé napětí. Po volbách ale úředníci dveře od kanceláří otevřeli. Byla tam výborná atmosféra, kterou ještě okořenil starosta tím, že umožnil všem vstup na terasu a zorganizoval skvělý vánoční večírek," popisuje Bodeček. To se podle něj odrazilo v chování úředníků a tím i v tom, že se na úřad přestali bát chodit normální obyvatelé.

Sám Čižinský tvrdí, že jeho koalice za rok udělala, co mohla. "Nastartovali jsme změnu. Začali jsme seriózní jednání s developery. Podařilo se nám například dohodnout, že na Václavském náměstí nebudou kontroverzní nájezdové rampy do podzemních garáží projektu Savarin a že ten velký vnitroblok mezi Václavským náměstím a ulicí Na Příkopě bude volně průchozí," říká.

Jako úspěch vidí i plánovaný převod Nemocnice Na Františku z rukou radnice Prahy 1 do rukou magistrátu, který podle něj povede k záchraně nemocnice. Jenže magistrát už zrušil původní termín převzetí, který byl stanovený na 1. leden, a není vůbec jisté, jestli k převodu nakonec dojde, pokud se na radnici změní vedení.

Stejné otázky panují kolem návratu tramvají na Václavské náměstí. Stávající radnice Prahy 1 ho už totiž neblokuje, jako to dělalo její předchozí vedení. Otázkou ale je, jestli to tak zůstane i po návratu stran, které městskou část řídily v minulosti.

Centrum města bojuje i s množstvím turistů, kteří do metropole přijíždějí. Každý rok je jich asi o deset procent víc a v roce 2018 jich do metropole dorazilo už 8 milionů. V tomto směru radnice ale dosáhla jen dílčích úspěchů a na komplexní řešení se teprve čeká. "Řekl bych, že v téhle oblasti jsme moc nepokročili," přiznává Bodeček.

O odvolání starosty Čižinského a podobě nové koalice rozhodne zastupitelstvo v úterý. Jeho jednání začíná v 16.00.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Boeing kvůli počasí opět odložil zkušební let letounu 777X

Americká strojírenská společnost Boeing v pátek stejně jako ve čtvrtek odložila zkušební let svého širokotrupého letounu 777X kvůli špatnému počasí. Oznámila to firma. Dodala, že se o let znovu pokusí v sobotu v 19:00 SEČ.

Zkušební let stroje 777X se měl původně uskutečnit již loni v létě, Boeing ho ale odložil a zdůvodnil to problémy s křídly, softwarem a dodávkami motorů firmy General Electric.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 4 hodinami

Kvůli silným bouřím a záplavám na Madagaskaru zemřelo 21 lidí

Silné bouře, které postihly severozápad Madagaskaru, si od neděle vyžádaly 21 mrtvých. Dalších 20 lidí se pohřešuje, uvedly dnes madagaskarské úřady. Prudký déšť, který na ostrově způsobil záplavy a sesuvy půdy, zasáhl téměř 90 000 lidí. Část země má narušenou infrastrukturu a hrozí nedostatek jídla, píše AFP.

Rozvodněná řeka například v městečku Mitsinjo smetla 24 lidí, z nich čtyři byli nalezeni mrtví, zbývajících 18 se pohřešuje. Ve 120 kilometrů vzdálené vesnici Tsaramandroso přišli o život rovněž čtyři lidé. Dalších devět lidí zemřelo ve městě Maevatanana, většina z nich v těžební oblasti.

Deště také poničily části dvou hlavních silnic, které spojují severozápad země se zbytkem ostrova, a odřízly tak několik vesnic. Voda na jednom místě odnesla zhruba 700 metrů dlouhý úsek silnice.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy