Praha - Archeologové na Karlově náměstí v Praze objevili pozůstatky významné gotické kaple Božího těla a několik hrobů.
Zbytky po středověké kapli, kterou pravděpodobně navštívil i mistr Jan Hus, leží podle zjištění vědců z větší části pod frekventovanou Ječnou ulicí.
Praha 2 v těchto místech chtěla vybudovat rozsáhlý podchod, nyní asi záměr přepracuje.
Informoval o tom starosta Prahy 2 Jiří Paluska (ODS). Pro archeology je objev velmi důležitý.
Radnice chce Karlovo náměstí dlouhodobě rekonstruovat. Vypsala proto ideovou soutěž na jeho možnou budoucí podobu. Návrh, který výběrová komise ohodnotila jako nejlepší, mimo jiné počítá s podkopáním vytížené Ječné ulice. Propojily by se tak obě části náměstí.
Archeologové vykopali tři sondy
Vědci ale předpokládali, že by se v těchto místech mohly nacházet pozůstatky významné kaple zbořené na konci 18. století. Radnice proto zaplatila geofyzikální průzkum, který možnost stavby v podzemí naznačil.
Archeologové z Národního památkového ústavu (NPÚ) proto kolem Ječné vykopali tři sondy.
V nich se jim podařilo zachytit okraj kaple a několik hrobů. Samotné zdivo ale nenalezli, na místě zbyly jen pozůstatky základů. Podle historických pramenů totiž byla kaple po odsvěcení zbourána na stavební materiál.
I tak nález označují za velmi důležitý. Kaple měla totiž v období svého vzniku velký význam.
Podle vedoucího pražských archeologů z NPÚ Jaroslava Podlisky byla jednou ze dvou kaplí Univerzity Karlovy. Zatímco Betlémská kaple byla využívána především ke kázání, do kaple Božího těla pohřbívali významné činovníky univerzity.
Na náměstí proudily desetitisíce poutníků
Český král a římský císař Karel IV. při zakládání nynějšího Karlova náměstí na Nové Městě vložil do jeho středu hlubší ideologický význam.
"V pomyslném středu náměstí již po své císařské korunovaci ukazoval své nejcennější ostatky svatých," poznamenal Podliska. Výstava se konala vždy týden po Velikonocích v dřevěné věži, která stála v místech pozdější kaple.
"Kroniky doby Karla IV. uvádějí, že v tu dobu tady proudí desetitisíce poutníků a zaplňují náměstí," dodal Podliska.
Na místě dřevěné věže byla na konci 14. století Bratrstvem obruče a kladiva postavena nová kaple.
"Bylo to společenství velmi vlivných lidí, z dnešního pohledu bych to nazval určitou zednářskou lóží," řekl vedoucí archeologů. Šlo o gotickou stavbu, jejíž centrální stavba měla po obvodu několik menších kaplí. Na začátku 15. století ji bratrstvo předalo Univerzitě Karlově.
Archeologové: Je to více než prostý kostel
Poté byla kaple středem mnoha důležitých okamžiků. Vyhlášena v ní například byla kompaktáta, která byla následně i do její stěny vytesána. Univerzita do kaple pohřbívala své významné osobnosti, pohřebiště bylo i kolem kostela.
"Jsou to věci, které z tohoto místa činí víc než prostý kostel," zdůraznil Podliska.
Archeologové na místě pracují dva týdny, výzkum skončí v pátek. Výsledky poté budou analyzovat a předají městské části.
Pravděpodobně ale budou požadovat zachování pozůstatků.
Radnice s tím již předběžně počítá. Podle Palusky bude rada schvalovat výzvu k autorům návrhu opravy Karlova náměstí, aby svůj námět přepracovali. Výsledky průzkumu a svůj postoj k nim chce vedení městské části představit až poté, co dostane od archeologů podrobné informace.
