Kordová Marvanová v minulém volebním období systém podpory družstevního bydlení iniciovala. Udženija tento týden řekla, že podpora družstevního bydlení byla špatně připravena, což se ukázalo při prvním z magistrátních tendrů na konkrétní projekt, do kterého se za rok nikdo nepřihlásil. Dodala, že družstvo může být problematické i s ohledem na budoucí vypořádání podílů a pro družstevníky může být složité se nakonec k vlastnictví jejich bytů dostat.
Kordová Marvanová to odmítla, podobné projekty podle ní fungují například ve Švýcarsku, Německu nebo v Rakousku a i v Česku má tato forma bydlení dlouhou tradici. "Vidím nyní v zastavení projektu pouze nedostatek snahy jednat s developery, kteří staví na pražských pozemcích. Důkazem je například to, že nebyla ani obnovena komise magistrátu k projektu," uvedla zastupitelka.
Dodala, že o družstevní byt po zveřejnění projektu v minulém období projevilo zájem přes 2000 lidí a stále dostává dotazy, kdy bude první projekt hotový. Ten měl stát na pozemcích v Radlické ulici a magistrát vypsal v srpnu roku 2022 tendr na soukromého partnera, který by s ním založil družstvo. Nikdo se do něj nepřihlásil a město jej asi o rok později zrušilo. "Paní radní Udženija v dostupnosti bydlení za rok neudělala vůbec nic a pouze přihlíží tomu, že Praha rezignovala na bytovou politiku, takže je Praha nejhorší mezi evropskými metropolemi v dostupnosti bydlení," zakončila Kordová Marvanová.
Podpora měla fungovat tak, že by město poskytlo pozemek pro stavbu bytového domu, kterou by uskutečnilo družstvo založené magistrátem spolu se soukromým partnerem. Do něj by se následně hlásili jednotliví družstevníci. Jelikož případný odkup pozemku by přišel na řadu po splacení úvěru na dům, ceny podílů by byly pod tržní úrovní. Třetinu bytů by si ponechal magistrát pro účely nájemního bydlení.
Praha se v posledních letech potýká s bytovou krizí danou vysokými cenami bydlení. Bytů v majetku magistrátu včetně těch ve správě městských částí je dohromady asi 30 tisíc z původního počtu 194 tisíc, které po roce 1991 přešly do vlastnictví města. Následovaly privatizace, které městský fond zredukovaly o více než 80 procent. Vedení města chce počet městských bytů opět navyšovat a zajistit tím dostupné bydlení například pro lidi ve složité sociální situaci nebo zástupce pro chod metropole zásadních profesí.
