Na metru D budou vlaky bez řidiče, stavba začne na Pankráci

ČTK ČTK
Aktualizováno 21. 7. 2015 11:02
Linka metra D má být hotová do roku 2022. Počítá se s náklady překračujícími 50 miliard korun. Projekt schválila rada Prahy.
Vizualizace metra D
Vizualizace metra D | Foto: Dopravní podnik hl. města Prahy

Praha - Na nové trase metra D by měly jezdit vlaky bez řidiče. Jako první by se měla stavět část z Pankráce do stanice Depo Písnice. Rozhodli o tom v úterý pražští radní.

Stavba první části metra D by měla být hotova do roku 2022, Praha by pak na stavbu mohla čerpat dotace z evropských fondů. Náklady jsou v desítkách miliard korun. Dopravní podnik (DPP) nyní řeší výkup pozemků.

Původně mělo být postaveno metro jezdící se strojvůdcem. Rozhodla o tom rada pod vedením tehdejšího primátora Tomáše Hudečka (tehdy TOP 09). 

Nynější vedení města ale schválilo změnu záměru, kdy Praha začne stavět tzv. bezobslužné metro. Důvodem je, že náklady na stavbu budou vyšší, nižší však budou následné provozní náklady. "Vrátili jsme se k původním plánům na bezobslužný provoz, je to směr, kterým chceme stavbu vést," řekl již minulý týden ČTK generální ředitel DPP Jaroslav Ďuriš.

Metro D spojí centrum s jižní částí města. V další fázi by se z Pankráce mělo stavět dále do centra. Náklady na stavbu z náměstí Míru, kam bude prodlouženo z Pankráce, do Písnice včetně výkupu pozemků překročí 50 miliard korun. Stavět se podle projektantů začne za tři roky a práce potrvají pět až šest let.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vojáci vyslaní do Washingtonu kvůli nepokojům se stáhnou

Americký ministr obrany Mark Esper nařídil stažení vojáků vyslaných do oblasti hlavního města Spojených států kvůli nepokojům. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Odchod vojska, které do regionu nenáleží posádkou, žádala washingtonská starostka Muriel Bowserová.

Kvůli vyhrocené situaci byli do Washingtonu vysláni vojáci a také gardisté z jiných amerických států, ačkoli hlavní město USA stejně jako všechny americké státy má vlastní národní gardu. "Chceme, aby vojsko a vojáci z jiných států opustili Washington," řekla ve čtvrtek Bowserová.

Pentagon původně vyslal do Washingtonu jako zálohu pro případ nepokojů asi 1600 vojáků, do ulic ale nasazeni nebyli. Část vojáků již oblast opustila a ti zbývající, kterých je asi 900, odejdou nyní. Podle Reuters podepsal Esper rozkaz, aby se vojáci vrátili na domovské základny Fort Bragg v Severní Karolíně a Fort Drum ve státě New York.

Zdroj: ČTK
Další zprávy