Praha – Handicapovaní obyvatelé Prahy přijdou koncem roku o jednu z možností přepravy. Končí totiž projekt Vzdělání a mobilita, dotovaný z evropských fondů, peníze na jeho udržitelnost prý nejsou.
Podobných projektů přitom, podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václava Krásy, bylo více. “Vůbec nerozumím tomu, proč se dělá ještě extra jiná doprava. Já chápu, že té standardní dopravy je asi málo, tomu rozumím, ale tak by se spíše měla posílit, a ne vymýšlet další,“ říká mimo jiné v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Aktuálně.cz: Jak vnímáte projekt Vzdělání a mobilita?
Václav Krása: Nemám sice detailní informace, ale protože se podobný projekt opakuje už podruhé nebo potřetí, tak se mi to zdá podivné. Jde o několikátý projekt, který je financován z evropských fondů a vždycky je to extra projekt, mimo základní dopravní obslužnost pro osoby se zdravotním postižením. V Praze již existuje integrovaná doprava pro osoby se zdravotním postižením pod ROPIDem, což je organizace, která nasmlouvává jednotlivé dopravní firmy. Vím, že to tady přes ROPID zajišťují dvě nebo tři firmy, které ale kooperují. Služba funguje tak, že si klient objedná dopravu od kdy, kam chce - do práce, do školy, za zábavou a podobně. Já je občas také využívám. Za jízdu se platí nějaká standardní cena a auto je přistaveno, jak my říkáme, od dveří ke dveřím.
A.cz: Můžete vyjmenovat předchozí projekty zaměřené na mobilitu postižených v Praze?
Například do velkého projektu SOCIETA, který kdysi prosazoval na magistrátu ještě jako radní pan Janeček, nalili snad stovky milionů korun. Proto vůbec nerozumím tomu, proč se dělá ještě extra jiná doprava. Já chápu, že té standardní dopravy je asi málo, tomu rozumím, ale tak by se spíše měla posílit, a ne vymýšlet další.
A.cz: Myslíte, že je to chyba komunikace jednotlivých subjektů?
To já nevím, jestli je chyba v komunikaci, ale Praha přeci musí vědět, že už tady podobná služba existuje, když dopravní podnik a ROPID jsou její. Provozovatelé dopravy pro tělesně postižené mají dneska asi dvacet vozů, střídá se nějakých čtyřicet řidičů. Já i řada mých známých služeb využíváme a jsme naprosto spokojeni. Navíc jezdí i v noci. Je fakt, že je tam dneska velký nával, takže se lidi musejí objednávat poměrně hodně dopředu. Ale služba funguje na úrovni standardů v evropských zemích, rozdíl je pouze v tom, že u nás je takovéto dopravy ještě pořád méně. Chtělo by to víc prostředků, ale to vám řekne každý u všeho. Projekt Vzdělání a mobilita je pro lidi zdarma, protože je financován z evropských fondů, což je fajn, ale každý dostává příspěvek na mobilitu a nějaký peníz by se měl zaplatit, aby lidi nejezdili úplně za nic, sem a tam po Praze.
Projektům chybí návaznost
A.cz: S klienty ale jezdí také asistenti, kteří jim pomáhají.
Proč s nimi jezdí asistenti poskytovatele služby, nechápu. Pokaždé, když jsem auta viděl, jel v nich jeden klient a jeden asistent, to se mi zdá jako příliš velký luxus. Řada lidí má své asistenty, průvodce, kteří je standardně doprovázejí. A v ojedinělých případech jsou schopni asistovat lidem také řidiči standardní služby. Pokud je člověk hodně nemocen, tak nemůže jezdit takovouhle dopravou. Pokud má třeba nějaký akutní záchvatový stav, pak už je to na sanitku. To přeci vůbec není na takovou dopravu.
A.cz: Jak velký zásah do života postižených v Praze bude znamenat ukončení Vzdělání a mobility?
Já to vidím tak, že vždycky někdo vymyslí nějaký projekt a vypadá to strašně dobře – děláme něco pro lidi se zdravotním postižením, ale je to dočasné. Nabrali si jakousi klientelu a teď ta klientela neví, co bude dál. Pokud projekt někdo spustil na určitý čas a věděl, že skončí, tak je to vůči lidem nefér. Oni na to spoléhali a dneska jsou oklamaní.
A.cz: Centrum sociálních služeb Praha i magistrát se ohrazují tím, že lidé věděli, že jde o evropský projekt na dobu určitou.
Každý, kdo dělá evropský projekt, ví, že to tak skončí. Chyba naší země je, že nemáme tu návaznost. Kdyby pokračoval a dopravní podnik by řekl – my to budeme dále provozovat, tak je to v pořádku. Ale těm lidem někdo něco slíbil a teď říká – sorry, já už nemám peníze, musím skončit. Také my jsme měli projekty, u kterých nám slibovali, že peníze budou. Například projekt recepčních v policejních služebnách. Šlo o bezbariérově upravené recepce, kde pracovalo čtyřiadvacet lidí. Byli vyškoleni, práci uměli perfektně a nakonec to skončilo.
A.cz: Snažil jste se tehdy pracovní místa udržet?
Intervenoval jsem tehdy u ministra a na dalších místech, aby na projekt uvolnili prostředky. Neuspěli jsme, tak jsme lidi, kteří svou práci zvládali dobře, museli propustit. Byli nešťastní, že jsme jim nemohli nabídnout nic jiného, protože jsme neměli prostředky. Tehdy jsem měl opravdu vztek. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale to je na pár facek. A je to zbytečné vyhazování evropských peněz.
A.cz: Je to tedy chyba ministerstev a jiných subjektů, že nemají snahu projekty udržet?
Ano, já myslím, že to tak je. Řada měst, obcí ale i krajů, dělá partnera nějakému projektu, ale pak už se nezajímá o jeho udržitelnost. Teď dělám na jednom projektu, který zase tak skončí a už to těm lidem říkáme dopředu. Ale to je v zásadě špatně. My na to pořád poukazujeme, snažili jsme se alespoň některé projekty prodloužit, sehnat na ně peníze, ale málokdy jsme úspěšní.
A.cz: Myslíte si, že situace v Praze se zlepší se změnou vedení magistrátu?
To já nemůžu říct. Jediného, koho tam teď znám dobře, je pan Nacher (Patrik Nacher, zastupitel za ANO). Dělá pro nás už deset let. A pokud bude radním, budeme se s ním snažit komunikovat.
