handicap

Letošní Cenu Olgy Havlové získala zakladatelka projektu SILOU HLASU Dita Horochovská. Ocenění uděluje Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové (VDV). Dostávají ho lidé, kteří se i přes svůj handicap věnují práci pro druhé. Cenu veřejnosti pak obdržel odborný asistent z právnické fakulty olomoucké Univerzity Palackého Martin Škurek. Výsledky sdělila mluvčí VDV Barbora Sehnalová. Ceremoniál se konal v pražském divadle Vzlet.

Výbor dobré vůle v roce 1990 založila první manželka bývalého prezidenta Václava Havla Olga, která zemřela v roce 1996 po těžké nemoci. Organizace pomáhá handicapovaným a jinak znevýhodněným, aby se mohli co nejlépe začlenit do běžného života. Přispět k tomu má i Cena Olgy Havlové, která se uděluje od roku 1995. Má poukázat na činnost těch, kteří nezištně pracují pro druhé. Večer se slavnostním udílením bývá i vzpomínkou na někdejší první dámu a zakladatelku výboru.

Sněmovna v pátek schválila zvýšení příspěvků na péči pro lidi se zdravotním postižením, kteří využívají pobytové sociální služby. Částky by měly být podle poslanecké novely o sociálních službách stejné, jaké dostávají postižení lidé, kteří žijí doma. Stát by na těchto dotacích vydal podle odhadu předkladatelů o 3,4 miliardy korun ročně navíc. Naopak by ale díky tomu mohl podle nich snížit dotace na sociální služby. Předloha nyní poputuje k projednání do Senátu.

Navrhovaná změna se týká postižených lidí ve dvou nejvyšších stupních závislosti na pomoci druhých. U nich závisí výše příspěvku na rozdíl od obyvatel s lehčími postiženími na tom, zda žijí v zařízeních sociálních služeb, nebo doma. Cílem návrhu je podle předkladatelů z řad ANO, ČSSD, SPD, KSČM a KDU-ČSL v čele s Janou Pastuchovou (ANO) odstranění prvků diskriminace. Sněmovna novelu schválila zrychleně už v prvním čtení hlasy 111 ze 123 přítomných poslanců.

Lidé mladší 18 let ve třetím stupni závislosti, kteří využívají pobytová zařízení, by dostávali podle novely 13 900 korun měsíčně, o 4000 korun víc než teď. Při úplné závislosti, tedy čtvrtém stupni, by příspěvek vzrostl o 6000 korun na 19 200 korun za měsíc. O stejné částky by se zvýšily i příspěvky na péči dospělým postiženým ve třetím a čtvrtém stupni v sociálních zařízeních, a to na 12.800 korun a 19 200 korun měsíčně.

Příspěvky na péči pobírá v současnosti podle důvodové zprávy kolem 360 000 lidí. V sociálních zařízeních pobývá kolem 40 000 lidí ve dvou nejvyšších stupních závislosti na pomoci druhých, stojí v podkladech. Díky zvýšení příspěvku na péči by mohly podle předkladatelů klesnout státní dotace poskytovatelům sociálních služeb a celá změna by nakonec mohla být i rozpočtově neutrální.

O příspěvek na pořízení auta zřejmě budou moci žádat i ty rodiny lidí s poruchou autistického spektra, kteří nemají vážné mentální postižení. Lidem s demencí bude moci stát přispívat na invalidní vozík. Rozšíření okruhu lidí s nárokem na dotaci v pátek schválila sněmovna hlasy všech přítomných členů v novele zejména lidoveckých poslanců, která se týká pravidelné výměny průkazu osoby se zdravotním postižením. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.

Na auto stát přispívá částkou 100 až 200 tisíc korun podle výše příjmu rodiny. Pokud vozidlo stálo méně, poskytne úřad nižší částku. Jestliže stojí zvláštní pomůcka méně než 10 000 korun, příspěvek na ni se poskytne jen žadatelům s příjmem pod osminásobek životního minima. Postižený si u pomůcky za méně než 10 000 korun musí také sám zaplatit tisíc korun. Pokud pomůcka stojí víc než 10 000 korun, je spoluúčast deset procent. Žadatel může sám doplácet nejvýš 350 000 korun, u zdvihací plošiny pak až 400 000 korun. Pokud handicapovaní nemají dost peněz, jejich podíl určí úřad práce. Lidé ale musí dodat tisícikorunu.

Pokud by se situace změnila a lidé by měli příspěvek či jeho část vracet, musí to podle novely oznámit úřadu práce písemně do osmi dnů. Pokud by úřad zastavil či obnovil vyplácení příspěvků, nemusel by k tomu vést řízení.

Státní zástupce obžaloval šest lidí a 16 firem z podvodu s dotacemi na zaměstnávání zdravotně postižených lidí. Státu vznikla škoda téměř 592 milionů korun, uvedlo ve středu na svém webu Vrchní státní zastupitelství v Praze. Firmy podle něj fungovaly jen naoko a handicapovaní od nich větší část mzdy, na kterou stát přispíval, nedostávali.

Obžalované firmy podle VSZ zdravotně postižené zaměstnávaly účelově a menší část mezd jim vyplácely na základě dalších smluv. "Výroba a ekonomický chod shora uvedených společností sloužil pouze k získávání státních příspěvků na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kdy v žádostech o tyto příspěvky byly uvedeny nepravdivé informace nebo podstatné údaje zamlčeny," uvedlo VSZ. Úřadům práce, které příspěvky vyplácejí, tak byla způsobena škoda nejméně 591,8 milionu korun.