Dopravní podnik se dohodl jen s osmi procenty majitelů pozemků pro metro D. Ostatní chtějí víc peněz

Marek Pokorný Marek Pokorný
13. 3. 2018 20:33
Pražský dopravce poprvé odhalil podmínky, za jakých uzavře s Pentou společný podnik, který vykoupí potřebné pozemky pro metro D.
Vizualizace nového metra.
Vizualizace nového metra. | Foto: Dopravní podnik hlavního města Prahy

Praha - Jen od 14 z celkových 162 soukromých vlastníků se dosud podařilo vykoupit pražskému dopravnímu podniku potřebné pozemky pro stavbu metra D z Pankráce do Písnice. Na úterním dopravním výboru pražského zastupitelstva to přiznal ředitel dopravního podniku Martin Gillar.

Vlastníci totiž odmítají přistoupit na cenu, kterou jim pražský dopravní podnik může nabídnout. Částka totiž může vycházet pouze ze znaleckých posudků. "Například v Písnici se ceny pohybují okolo 1500 až 2500 korun za metr, ale i když se je snažíme zvednout s odůvodněním, že jde o strategickou stavbu, tak se nikdy nedostaneme na očekávaní vlastníků, které je okolo 9 až 10 tisíc korun za metr," uvedl Gillar, podle něhož si majitelé do ceny započítávají například i kompenzaci za to, že na místě je 15 let stavební uzávěra.

Urychlit výkupy má společný podnik, který chce DPP založit s developerem. Ten bude vlastnit 51 procent a dopravní podnik "jen" 49 procent. Nově vzniklý společný podnik tak bude moci vykupovat pozemky za komerční ceny. Dopravní podnik již za partnera ve výběrovém řízení vybral společnost Penta, která nabídla nejvýhodnější podmínky.

Akci bude financovat konsorcium ČSOB, Komerční banky a České spořitelny, které mělo nabídku o 1,7 procentního bodu výhodnější než PRIBOR.

Poprvé zveřejnili podmínky

Gillar očekává, že nově vzniklý podnik by mohl být schopen vykoupit pozemky během 15 měsíců. Jenže nemůže vzniknout dřív, než to odsouhlasí politici prostřednictvím valné hromady.

"Nyní to projedná dozorčí rada dopravního podniku a poté i rada hlavního města jako akcionář. Potom s tím půjdeme do zastupitelstva," řekl náměstek primátorky Petr Dolínek, který ale neřekl žádný termín, kdy by mohlo dostat založení společného podniku zelenou.

Gillar současně poprvé veřejně představil podmínky, s nimiž ve výběrovém řízení uspěla Penta. Tajení těchto podmínek kritizovala nejen opozice, ale také Trojkoalice lidovců, zelených a starostů, která v Praze vládne spolu s ANO a ČSSD.

Penta si vložené prostředky prakticky nebude úročit - do podmínek si dala jednu miliardtinu procenta ročně. V konkurenci dalších osmi firem uspěla i nabídkou, že vložené peníze po patnácti letech, kdy ze společného podniku bude muset podle odsouhlasených podmínek odejít, nebude chtít zpět.

"Z podniku vystoupí a nic za toho nebude chtít zpět. Bude jí stačit to, co společný podnik vynese během té doby, a zisk z budoucího rozvoje území," uvedl Gillar. Dopravní podnik očekává, že bude na výkupy potřeba 6,5 miliardy korun. Jaká bude skutečná suma, je ovšem otázkou.

Termín stále nejistý

Společný podnik bude mít na starosti nejen výkupy pozemků, ale především výstavbu v okolí stanic metra. Právě to má developerovi, který do projektu s městem půjde, vrátit vložené prostředky. Tento model se ale netýká stanic Nemocnice Krč a Nádraží Krč, kde pozemky vlastní jedna skupina majitelů a s nimiž město vyjednává samostatně. "Smlouva s nimi by měla být podepsána ve druhém nebo třetím kvartálu," uvedl Gillar. To, že jednání finišují, přitom říkal dopravní podnik již před takřka dvěma lety. 

To, kdy metro D bude stát, přitom není stále jasné. Jisté je jen to, že termín jeho zprovoznění se neustále odsouvá. Kvůli urychlení již dopravní podnik oznámil, že přednostně začíná pracovat na prvním úseku, který čítá pouze jeden kilometrový úsek z přestupní stanice Pankrác do stanice Olbrachtova, kde má již všechny pozemky.

Pankrác je jako přestupní stanice nejobtížnější a vyžádá si také nejdelší čas stavby. Ta by měla začít na pozemku před nákupním centrem na Pankráci, kde budou do podzemí dopraveny razicí stroje.

Původně město plánovalo, že alespoň část metra D zprovozní do konce roku 2023, aby na ně mohl dopravní podnik použít evropské dotace. Na dopravu v metropoli má totiž z evropských fondů vyčleněno 5 miliard korun, které ale musí utratit do konce programového období.

Je přitom evidentní, že se to už nestihne. Nejnovější termín - a to zprovoznění alespoň prvního kilometrového úseku Pankrác-Olbrachtova - je v roce 2025. Ještě loni v létě dopravní podnik doufal, že se povede ve stejném termínu dokončit i část do Nových Dvorů. Nyní to již ředitel Gillar nechtěl komentovat.

Metro D má podle posledních odhadů stát 39,7 miliardy korun. Z toho 21 miliard mají stát tunely, 6,5 miliardy výkupy pozemků a 5,7 miliardy výstavba depa a parkoviště. Na řídící systémy a nové, automatizované vlaky má přijít 6,5 miliardy. Bude potřeba 17 souprav po čtyřech vagonech.

Nyní se připravuje úsek z Pankráce do Písnice. V budoucnu se chystá pokračování z Pankráce na Náměstí Míru s pokračováním přes Žižkov do Vysočan. I to na popud předsedy dopravního výboru Matěje Stropnického (zelení) v úterý projednávali zastupitelé. Stropnický chce, aby se stabilizovala trasa v územním plánu kvůli včasnému výkupu pozemků, který by měl předejít situaci, která provází první úsek. 

Metro D bez stanic je katastrofický scénář. Rozhodl jsem se, že půjdu s kůží na trh, říká náměstek primátorky Petr Dolínek

Drtivá většina stanic bude vybudována předtím, než začne metro D jezdit, tvrdí náměstek primátorky Petr Dolínek. | Video: Martin Veselovský

 

Právě se děje

před 25 minutami

Suverénní Klaebo vyhrál už třináctý sprint v řadě

Již třináct sprintů neprohrál hvězdný norský běžec Johannes Hösflot Klaebo ve Světovém poháru. Další triumf si připsal v Oberstdorfu, mezi ženami zvítězila Natalija Něprjajevová z Ruska. Vůbec první body ve sprinterských bojích si dnes připsala specialistka na distanční závody Kateřina Razýmová díky 25. místu. Další Češi se do elitní třicítky nevešli.

Klaebo neprohrál ani jediný sprint, do kterého nastoupil, od listopadu 2018 v Lillehammeru. V dnešním finále klasickou technikou byl o dvě sekundy rychlejší než Paal Golberg a úspěch Norů završil třetím místem Erik Valnes.

Něprjajevová o 26 setin zdolala vítězku dvou sprintů této sezony Anamariji Lampičovou ze Slovinska a slavila první triumf ve Světovém poháru. V jeho pořadí si polepšila na druhou příčku za Norku Therese Johaugovou, která dnes vypadla ve čtvrtfinále stejně jako Razýmová. Pro ni je dnešní postup z kvalifikace dalším úspěchem v životní sezoně.

Závody SP v běhu na lyžích v Oberstdorfu (Německo) - sprint klasicky:

Muži:

1. Klaebo 3:29,46, 2. Golberg -1,99, 3. Valnes (všichni Nor.) -2,37, 4. Pellegrino (It.) -3,06, 5. Svensson (Švéd.) -8,89, 6. Retivych (Rus.) -9,66, …v kvalifikaci 48. Novák, 49. Šeller, 65. Černý (všichni ČR).

Průběžné pořadí SP (po 21 z 38 závodů): 1. Bolšunov (Rus.) 1457 b., 2. Klaebo 1222, 3. Usťugov (Rus.) 851, 4. Niskanen (Fin.) 811, 5. Röthe 784, 6. Krüger (oba Nor.) 635, …71. Novák 34, 90. Pechoušek (ČR) 21, 117. Černý 5, 119. Knop 5, 121. Fellner (oba ČR) 5.

Ženy:

1. Něprjajevová (Rus.) 3:27,08, 2. Lampičová (Slovin.) -0,26, 3. Digginsová -2,44, 4. Caldwellová (USA) -3,62, 5. Svahnová (Švéd.) -5,16, 6. Stensethová (Nor.) -30,20, …25. Razýmová, v kvalifikaci 34. Hynčicová, 56. Nováková, 60. Beranová (všechny ČR)

Průběžné pořadí SP (po 21 z 38 závodů): 1. Johaugová (Nor.) 1553, 2. Něprjajevová 1087, 3. H. Wengová (Nor.) 1020, 4. Digginsová 789, 5. Jacobsenová 749, 6. Östbergová (obě Nor.) 680, …25. Razýmová 234, 38. Janatová (ČR) 109, 46. Nováková 67, 76. Beranová 15.

před 37 minutami

Digitální daň by mohla začít platit ještě letos, říká Faltýnek

Digitální daň pro internetové firmy v Česku by mohla začít platit ještě letos. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Nevyloučil, že by se její navrhovaná sedmiprocentní výše mohla snížit. Podle předsedy Pirátů Ivan Bartoše by měla činit zhruba tři až pět procent.

Vládní návrh na zavedení digitální daně tento týden v úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní ho posoudí rozpočtový výbor. Ročně by daň mohla státnímu rozpočtu přinést asi pět miliard korun. Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple.

"Budeme se snažit protáhnout zákon Sněmovnou tak, aby začal platit ještě v letošním roce," řekl Faltýnek. Rozpočet podle něj letos počítá s příjmem z digitální daně ve výši 2,1 miliardy korun. "My to bereme jako další příspěvek do rozpočtu, aby bylo na plánované výdaje, které jsou schváleny v rozpočtu letošního roku," dodal.

Další zprávy