Jáchymov - Bývalí političtí vězni se v sobotu sešli pošestadvacáté v Jáchymově, aby připomněli hrůzy, které vytrpěli v 50. letech 20. století ve zdejších uranových dolech. Tato etapa historie zanechala nejen na "muklech" a jejich rodinách, ale i na samotném městě následky, s nimiž se vyrovnávají dodnes.
Řečníci při pietním aktu nazvaném Jáchymovské peklo také připomněli, že je potřeba mít se na pozoru i před nebezpečími současnosti.
"Jáchymov jako město se skutečně vylepšuje. Když jsem tady byla před pětadvaceti lety poprvé, bylo to město zchátralé, jakoby odcházející, rozpadající se. Při každé návštěvě konstatujeme další a další opravené domy. Jenom je mi líto, že byl zbořen hornický dům, kde se v padesátých letech konaly monstrprocesy. To bylo taky takové memento, které tu mělo zůstat. Když to zmizí z povrchu země, jako by to zmizelo z paměti," řekla předsedkyně Konfederace politických vězňů (KPV) Naděžda Kavalírová.
Je ale ráda, že historii bude navždy připomínat takzvaná Brána ke svobodě, socha, k níž se každoročně při pietním aktu pokládají věnce. Jména jednotlivých lágrů jsou vytesána na kamenech, které spolu s Bránou ke svobodě stojí u jáchymovského kostela.
"Je to místo naděje proti nepotrestanému zlu. Přejdou léta a už nebudou pamětníci té doby, ale pramen ze Svornosti bude stále pomáhat uzdravovat. Všichni ti, kteří doputují do Jáchymova, zůstanou překvapeně stát před touto podivnou památkou. Jejich pátrání po pravdě si bude razit cestu k poznávání o době minulé. Která, dej Bože, zůstane navždy dobou minulou," uvedla Kavalírová.
Etapa uranové těžby a komunistických lágrů byla podle místostarostky Ingeborg Štikové (ODS) v historii Jáchymova rozhodující. "Město a jeho okolí si své následky nesou do dnešních dnů, podobně jako vy, kdo jste v dolech ztratili část svého života nebo někoho ze svých blízkých. Morální princip, který rabování jáchymovského umožnil, musí být znovu a znovu odsuzován a jeho zrůdnost připomínána," řekla Štiková.
Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) ve své řeči upozornil i na aktuální bezpečnostní rizika. "Mějme i tyto věci ve své pozornosti. Protože stejně lidé pod falešnými hesly politiky korektnosti, tolerance, lidských práv a solidarity nová rizika tolerují, stejně jako mnoho lidí ve 30. letech minulého století tolerovalo nástup hitlerovského nacismu," poukázal Sobotka.
K politickým vězňům promluvila také ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). "Stojím zde za vládu České republiky, která vám všem vzdává hold. Zároveň zde stojím jako rodinný příslušník někoho, kdo tam byl s vámi - koho dostaly uranové doly - a jehož rodina, včetně mě, tím trpí dodnes. Tímto vám vzdávám svou čest," řekla. Duchovním projevem přispěl i pražský arcibiskup Dominik Duka.
Na území bývalého Československa bylo v 50. letech 15 táborů nucených prací s kapacitou 20 tisíc až 30 tisíc míst. Prošlo jimi na 100 tisíc vězňů z 200 tisíc odsouzených. Mnozí zemřeli na rakovinu plic, kvůli nelidským podmínkám, další byli zastřeleni na útěku.
