Akreditační komise: Plzeňská práva musí omezit studium

ČTK ČTK
23. 6. 2011 10:18
Komise navrhla odebrat akreditaci doktorskému programu a omezit magisterský
Návrh akreditační komise dostane ministerstvo školství, které má do 120 dní rozhodnout.
Návrh akreditační komise dostane ministerstvo školství, které má do 120 dní rozhodnout. | Foto: Ludvík Hradilek

Plzeň - Akreditační komise ministerstva školství navrhuje odebrat Právnické fakultě Západočeské univerzity akreditaci pro doktorské studijní programy a do magisterského programu nepřijímat nové studenty.

Komise se na fakultu zaměřila na začátku června. Svoje stanovisko nyní odešle na ministerstvo školství, které má do 120 dní rozhodnout, zda zahájí s fakultou správní řízení.

Hlavním důvodem návrhu má být avizovaný odchod mnoha vyučujících v čele s autorem nového občanského zákoníku Karlem Eliášem.

Své závěry ještě komise nezveřejnila. "Mohu ale říct, že pro doktorský program navrhla komise odnětí akreditace, pro magisterský program omezení akreditace spočívající v zákazu přijímat ke studiu nové uchazeče," řekl deníku MF Dnes její tajemník Jiří Smrčka.

Je to přitom vůbec poprvé, co veřejná vysoká škola přijde o akreditaci pro některý typ studia.

Mluvčí univerzity Kamila Kvapilová k důvodům uvedla, že dosud ukončil pracovní poměr na fakultě jeden pedagog, čtyři skončí k 30. červnu a další čtyři mají skončit na konci srpna.

Zbývajících šest svůj odchod ještě zváží a není vyloučeno, že odejdou i další. Odchod kvůli nespokojenosti se současným vedení fakulty oznámil například autor nového kodexu obchodního práva Bohumil Havel či náměstek ministra spravedlnosti František Korbel.

Karel Eliáš, který na škole v době skandálu s nestandardními studii prosazoval reformy, není návrhem komise překvapen. "O tomto výsledku se uvažovalo jako o jedné z možností. Není moc fér dávat komentář, když jsem dal výpověď a odcházím ze školy," sdělil listu.

Situace je velmi vážná, říká rektorka

Děkan fakulty Květoslav Růžička návrh akreditační komise nekomentoval s odůvodněním, že jej ještě nedostal. Podle rektorky Západočeské univerzity Ilony Mauritzové je chyba především na straně fakulty.

"Situace je velmi vážná v tom, že lidé mezi sebou nedokážou najít shodu," sdělila listu Mauritzová. Pokud chtějí někteří pedagogové z fakulty odejít, musí za ně podle rektorky zajistit děkan adekvátní náhradu. Výběrová řízení jsou už vypsaná, ale není jisté, zda se podaří nové odpovídající vyučující najít. Rektorka přesto věří, že se může ještě podařit krizi zažehnat.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 minutami

NATO má nový plán, jak čelit jaderným i hybridním útokům z Ruska

Severoatlantická aliance ve čtvrtek schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má členské země ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně.

Vztahy aliance a Ruska jsou podle Stoltenberga nejhorší od konce studené války, což dokládá například tento týden oznámené ukončení činnosti ruské mise při NATO. Alianční státy již delší dobu se znepokojením sledují vývoj nových ruských raket, mezi něž se v posledních týdnech zařadily i hypersonické střely odpalované z ponorek. NATO rovněž s obavami registruje ruské aktivity v kosmu či četné hackerské a dezinformační útoky.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vlivem zdražování energií může přibýt 100 tisíc domácností s nadměrnými výdaji za bydlení, míní expert

Kvůli zdražování energií by mohlo přibýt v Česku kolem 100 tisíc domácností, které mají nadměrné náklady na bydlení a vydávají na ně přes dvě pětiny svého příjmu. Jejich celkový počet by se tak mohl dostat na 550 tisíc. Problém s nadměrnými výdaji by tedy měla zhruba každá osmá domácnost v zemi. Výsledky ve čtvrtek na semináři o zkušenostech se sociálním bydlením přestavil analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček.

Iniciativa vydala před nedávnem zprávu o vyloučení z bydlení. V Česku je kolem 4,5 milionu domácností. Nadměrné náklady za přiměřené bydlení má podle Klusáčka asi desetina z nich. V těchto domácnostech by mohlo žít přes 800 tisíc lidí. "Když se ceny energií zvýší o čtvrtinu, přibude 100 tisíc domácností s nadměrnými náklady. Nebude jich tak kolem 450 tisíc, ale už 550 tisíc. A nesporně se to stane," řekl Klusáček.

Zdroj: ČTK
Další zprávy