Ostravská nemocnice po útoku střelce rozšíří kamerový systém a pořídí zamykací dveře

ČTK ČTK
16. 1. 2020 14:25
Ostravská fakultní nemocnice po prosincovém útoku dvaačtyřicetiletého střelce chystá změny v zajištění objektu. Připravuje rozšíření kamerového systému nebo instalaci speciálního zamykání dveří. Útočník střílel 10. prosince v čekárně polikliniky. Jeho čin sedm lidí nepřežilo, dva pacienty zranil. Později spáchal sebevraždu.
K útoku ve Fakultní nemocnici Ostrava došlo 10. prosince.
K útoku ve Fakultní nemocnici Ostrava došlo 10. prosince. | Foto: ČTK Jaroslav Ožana

"V souvislosti s mimořádnou událostí jsme provedli revizi vnitřních předpisů a dalších opatření týkajících se bezpečnosti. Pro zlepšení koordinace krizového štábu iniciujeme například vznik velínu, kde bude v případě potřeby na jednom místě zázemí pro technický, zdravotnický a krizový dispečink," uvedla mluvčí nemocnice Petra Petlachová.

Dodala, že do budoucna chce nemocnice investovat do technologických systémů, které mají bezpečnost zvýšit. "Jedná se například o nadstavbový kamerový systém, který dokáže zachytit a hlásit podezřelý či nestandardní pohyb člověka v areálu nemocnice," popsala. Další novinkou by měl být speciální systém zamykání dveří, který nedovolí útočníkovi dostat se do dalších částí areálu.

Nemocnice také školí zaměstnance. Školení jak reagovat v krizových situacích zahájila loni a budou pokračovat. Půjde i o praktický nácvik pod vedením policistů. "Zavedeme zvýšení fyzické ostrahy. Pracovníci ostrahy budou lépe vybaveni častěji procházet vnitřní prostory nemocnice," uvedla mluvčí s tím, že nemocnice má vlastní ostrahu a její členové nejsou ozbrojeni střelnou zbraní.

Nejčastější jsou zásahy proti opilým a agresivním pacientům

Vlastní bezpečnostní službu už 18 let má i Městská nemocnice v Ostravě. Její pracovníci loni řešili bezmála dva tisíce zásahů, především proti opilým či agresivním pacientům. V souvislosti se střelbou nepřijala žádné dlouhodobé opatření. "V den útoku v Porubě vedení nemocnice posílilo dozor na urgentním příjmu a dalších ambulancích. V následujících dnech se práce ochranné služby vrátila k normálu," řekla mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská.

Dvaačtyřicetiletý muž zahájil palbu bez varování v čekárně traumatologické ambulance nemocniční polikliniky v úterý 10. prosince po 7. hodině. Pacienty střílel z bezprostřední blízkosti do hlavy a hrudníku. Z nemocnice se mu podařilo utéci před příjezdem policie. Později se v Děhylově na Opavsku zastřelil. V noci na čtvrtek 16. ledna se zase střílelo v nemocnici ve Slaném. Agresivní pacient vyzbrojený nožem tam napadl personál. Pracovník ochranky jej postřelil do nohy.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy