Letos je to sto let, co byl Těšín rozdělen na dvě města - polský Těšín a Český Těšín. Většina místních však obě města stále bere jako jeden celek, což se projevuje i na způsobu jejich života. Poláci bydlí, pracují a chodí do škol v Česku a stejně to mají také Češi v Polsku. Jediné, co města dělí, je řeka.
To se teď vlivem opatření proti šíření koronaviru změnilo. Hranici mezi městy hlídají policisté. Naposledy byla takto přísně střežena za minulého režimu a někteří tak dopad takového opatření pociťují nyní poprvé na vlastní kůži.
"Žiju se svým přítelem Polákem v polském Těšíně. Doposud jsme to brali jako výhodu, je to totiž kousek od hranic, takže i do práce, k rodině, doktorům i třeba do bankomatu," popisuje svůj příběh těhotná Češka, které současná opatření komplikují návštěvu lékaře, ke kterému má jít za dva týdny na kontrolu.
Zatím tedy vyčkává, co bude dál. Zároveň však pozoruje, že se pravidla překročení hranic spíše zpřísňují. Podle nových polských opatření by pro ni návštěva českého lékaře v současné chvíli znamenala dva týdny v karanténě. Přísnější pravidla, která polská vláda zavedla od minulého týdne, totiž nařizují karanténu pro každého, kdo přijde ze zahraničí.
V obdobné situaci se ale objevila i řada Poláků žijících v Českém Těšíně. Ti totiž v Polsku mnohdy mají rodiny, práci a další závazky. Například Marcin, který žije s rodinou na české straně města, má v Polsku zbytek rodiny, lékaře, jeho děti školu a manželka je zapsaná na polském úřadě práce. Pokud by však chtěl rodinu nebo lékaře navštívit, musel by v Polsku na dva týdny zůstat v karanténě.
Starost mu dělá i prohlášení bývalého šéfa Ústředního krizového štábu Romana Prymuly, který před týdnem v České televizi řekl, že by omezení na hranicích mohla trvat až dva roky. "Nevíme, zda se stěhovat do Polska k rodině a riskovat ztrátu práce, nebo zůstat v Česku a riskovat, že zůstaneme sami," říká.
Jedna hranice, dvojí metr
Nejde však o jediné dva případy, kdy situace na polsko-českých hranicích odřízla lidi od rodin nebo od práce. Na redakci Aktuálně.cz se obrátilo více Poláků a Čechů žijících v obou Těšínech s podobnými problémy. Většina z nich má obavy o svou práci na druhé straně řeky.
Důvodem je to, že je v současné chvíli pro občany obou zemí nemožné docházet do práce, pokud ji mají za hranicemi. A to i přes výjimku, kterou česká vláda udělila pendlerům - přeshraniční pracovníci, kteří pravidelně překračují polskou nebo slovenskou hranici, od konce března nemusí po vstupu na české území do povinné karantény.
Jenže Polsko přistupuje k pendlerům přísněji. Povinnou dvoutýdenní karanténu uplatňují i na příchozí z Česka. V praxi to tedy vypadá tak, že Polák pracující v Česku sice do práce jet může, ale pouze jednou, protože po návratu domů musí zůstat v izolaci.
Pokud by naopak do Polska chtěl jet pracovat člověk žijící v Česku, musel by v sousedním státě nejdříve přečkat dva týdny v karanténě a teprve potom se vrátit domů. "Jel jsem do polského Těšína do práce, ale na hranici mi řekli, že chtějí adresu, kde strávím karanténu. Takže jsem se otočil a jel domů," říká Čech pracující za polskou hranicí.
Polská vláda zřídila i tzv. "hromadné karantény", kde mohou lidé, kteří nemají v Polsku žádné bydlení, v karanténě pobývat. Při vstupu do země však musí každý zadat místo, kde karanténu stráví. "Tyto informace jsou bezprostředně vkládány do databáze a automaticky k dispozici zodpovědným službám, které budou kontrolovat, zda je karanténa dodržována," píše se v nařízení polské vlády.
Jsme jedno město
Na území Moravskoslezského kraje přitom pracují tisíce Poláků z těšínského Slezska, kteří teď kvůli výše zmíněnému nařízení nemají žádnou jistotu, že si svá pracovní místa za hranicemi udrží. Stejnému riziku jsou vystaveni i Češi.
Reagovala na to i starostka polského Těšína Gabriela Staszkiewiczová otevřeným dopisem polskému premiérovi Mateuszovi Morawieckému, ve kterém ho žádá o přehodnocení těchto nařízení.
"Zavedená čtrnáctidenní povinnost karantény po každém návratu do Polska je rozhodnutím, které neumožňuje vykonávat práci v pohraniční oblasti. Příkladem může být Těšín a Český Těšín, který je sice rozdělen hranicí, ale ve skutečnosti jde o jedno město," píše v otevřeném dopise.
Že jde o jedno město, ostatně potvrzují i nápisy, které místní upevnili na jednotlivé břehy řeky. "Stýská se mi po tobě, Čechu," stojí na polské straně. A na opačné straně je odpověď: "I mně to tobě, Poláku."
