Zeptali se, jestli jsme Romové, pak nás odmítli. Roky žili mezi štěnicemi, teď dostali v Brně byt

Jan Hejl Jan Hejl
11. 2. 2017 6:31
Šest let bydlela osmadvacetiletá Nikola Rácová na jedné z brněnských ubytoven, poslední roky s malými dětmi. Za dva pokoje a společnou kuchyň, koupelnu i záchod měsíčně platila 17 tisíc. V místnostech byly štěnice, teplá voda tekla jen brzo ráno nebo pozdě večer. Z ubytovny se dostala až díky programu Rapid Re-Housing, který padesáti sociálně slabým rodinám nabídl městský byt za nájem ve výši dávek na bydlení. "Z předražené ubytovny jsme chtěli dlouho pryč, zkoušeli jsme získat nájem snad v šedesáti nebo sedmdesáti bytech. Všude nás ale odmítli s odůvodněním, že jsme Romové nebo máme malé děti," říká Rácová. Její příběh přináší deník Aktuálně.cz v rámci seriálu o sociálním bydlení v Brně.
Nikola Rácová se svými pěti dětmi našla díky programu programu Rapid Re-Housing důstojné bydlení.
Nikola Rácová se svými pěti dětmi našla díky programu programu Rapid Re-Housing důstojné bydlení. | Foto: David Kohout

Brno – "Bydleli jsme na jedné z lepších brněnských ubytoven. I tak byly v místnostech štěnice," popisuje osmadvacetiletá Nikola Rácová v nově vymalované kuchyni třípokojového bytu poblíž centra Brna. S partnerem a malými dětmi žili ve dvou místnostech ubytovny šest let. Se sousedy rodina sdílela kuchyň, koupelnu i záchod. Topení majitelé zapínali jen přes noc, teplá voda tekla jen brzy ráno a pozdě večer.

"To bylo nejhorší. Museli jsme si vodu ohřívat v konvici, prý kvůli tomu, aby se ušetřilo. Se sousedy nebyly problémy, ale neměli jsme skoro žádné soukromí, což nám vadilo," říká matka pěti dětí. Za měsíc bydlení na ubytovně platila 17 tisíc – částku, za kterou se v Brně dá pořídit podnájem prostornějšího bytu v lukrativnější lokalitě.

Nikola s rodinou byt získala až díky unikátnímu programu Rapid Re-Housing, který brněnské zastupitelstvo schválilo loni v březnu. Radnice nabídla padesáti sociálně slabým rodinám z ubytoven nebo azylových domů městský byt za nájem ve výši dávek na bydlení. Sociální pracovníci je vylosovali z více než 420 rodin trpících takzvanou bytovou nouzí a budou sledovat, jestli si byt udrží a budou dělat pokroky. Zda se u nich například snížila nezaměstnanost nebo školní absence u dětí.

Mnoho z nich bydlelo na ubytovnách, například v nechvalně známé brněnské čtvrti Cejl nebo jiných vyloučených lokalitách – ve špíně, mezi narkomany a v prostředí, kde lidé trpí infekčními nemocemi.

"Z předražené ubytovny jsme chtěli dlouho pryč, zkoušeli jsme získat nájem snad v šedesáti nebo sedmdesáti bytech. Všude nás ale odmítli s odůvodněním, že jsme Romové nebo máme malé děti," vysvětluje Rácová. Její nejstarší dcera začala v září chodit do školy, malému synovi teď hledá místo ve školce.

Ubytovna byla jediná možnost

Na ubytovně podle ní žili převážně Romové. Kvůli nedostatku podnájemních bytů v Brně a diskriminaci při ucházení se o nájemní smlouvu je pro stovky rodin život na ubytovně jedinou možností, jak mít střechu nad hlavou. Velký zájem o pokoje potom cenu může vyhnat i na 20 tisíc měsíčně.

Seriál o sociálním bydlení v Brně

Chovanec v plzeňských ubytovnách

Deník Aktuálně.cz v novém seriálu přibližuje problematiku sociálního bydlení v Brně a ambiciózní plán Rapid Re-Housing, který padesát sociálně slabých rodin dostal z ubytoven a azylových domů do městských bytů.

Z předražené ubytovny jsme chtěli pryč. Rodiny v brněnském bytovém experimentu dělají pokroky.

  • Představení brněnského projektu Rapid Re-Housing.

Zeptali se, jestli jsme Romové, pak nás odmítli. Roky žili mezi štěnicemi, teď dostali v Brně byt

  • Příběh osmadvacetileté Nikoly Rácové, která s dětmi po letech na ubytovně dostala městský byt.

Ty seš jinej, slýchají úspěšní Romové. Diskriminace je všudypřítomná, říkají sociální pracovnice

  • Rozhovor s dvěma romskými sociálními pracovnicemi o projektu Rapid Re-Housing i postavení Romů ve společnosti.

To je – často pro matky samoživitelky – neúnosná situace, která mnohdy končí vysokými dluhy nebo úplnou ztrátou bydlení. Praktiky majitelů bytů a realitních kanceláří, které Romy kvůli jejich původu odmítají, dlouhodobě kritizuje například ombudsmanka Anna Šabatová.

"Sháněla jsem byt přes internet, osobně i po telefonu. Někteří se mě hned zeptali, jestli mám děti a jsem Romka. Pak mě odmítli s tím, že Romy u sebe nechtějí. Ubytovna byla jediná možnost, jak mít střechu nad hlavou," kroutí hlavou Rácová a odchází do vedlejšího pokoje uklidnit malého syna. Její partner si vydělává na brigádách.

Brňanům v programu Rapid Re-Housing pomáhají sociální pracovníci, podmínkou však je, aby s nimi rodiny spolupracovaly. Podle Karla Nováka z neziskové organizace IQ Roma servis jsou ztrátou bydlení ohrožené převážně početnější rodiny. "Spousty neromských rodin se diskriminace kvůli původu netýká, přesto stabilní bydlení sehnat nemohou. Majitelé bytů je odmítají často proto, že mají malé děti," podotýká Novák, který má mimo Nikoly Rácové na starosti dalších jedenáct rodin.

Bydlení v nově zrekonstruovaném bytě, ve kterém bydlí od ledna, by Rácová podle svých slov za ubytovnu znovu v žádném případě nevyměnila. Děti si podle ní zvykají na nový domov o něco pomaleji. "Na ubytovně byli jejich vrstevníci, vyrostly tam a hrály si s nimi, tady si musí vystačit samy," vysvětluje. "Ale nejstarší dcera má konečně soukromí, může si v klidu psát úkoly, to dřív v podstatě nešlo."

Dáváte byty dlužníkům, zlobí se opozice

Sociální pracovník Novák upozorňuje, že nové bydlení rodinám pomáhá i do budoucna. Tím, že lidé nemusí každý den přemítat, jestli si budou moct uvařit, umýt se nebo náhodou neztratí místo na ubytovně, začínají řešit, co dál se svým životem. "Věnují se i jiným věcem než bazálnímu přežití," říká.

Přijetí ambiciózního projektu Rapid Re-Housing loni provázely vyhrocené debaty. Magistrát za rozjetí plánu doposud kritizuje opozice. Pro strategii nehlasovali zastupitelé ČSSD, komunisté ani ODS. Lídr brněnských občanských demokratů Libor Šťástka například požadoval, aby uchazeči o městský byt měli povinnost přijmout zaměstnání. Před projednáváním na zastupitelstvu zároveň tvrdil, že magistrát bude přidělovat byty lidem, kteří městu dluží.

"Město, které takového dlužníka z městského bytu dříve složitě vypovědělo, ho nyní bude do opraveného bytu vracet a dluhy mu nejspíš odpustí. To považujeme za neakceptovatelné a zcela demotivační," zlobil se.

Foto: David Kohout

Plán je součástí širší strategie sociálního začleňování s cílem ukončit bezdomovectví a dostat Brňany v nouzi do normálních bytů. Brno na něj získá z evropských fondů tři miliony korun. Součástí projektu je také dalších sto rodin, které poslouží jako kontrolní skupina pro porovnání, jestli se lidem s přidělenými byty jejich situace zlepšila.

"Nejčastěji dostaly byt matky samoživitelky s dětmi. Brno má s ubytovnami a azylovými domy problémy, které je potřeba řešit," popisuje zastupitel Martin Freund (Žít Brno), který má projekt spolu s dalšími partnery na starosti.

Nikola Rácová se chce dál věnovat nejstarší dceři, která jako jediná z jejich dětí chodí do školy. "Ve třídě se jí daří dobře a plánujeme ji později dát na lepší školu. Jde jí hlavně matematika a chodí na doučování z angličtiny, což ji ale moc nebaví," usmívá se.

Žijeme v jedné zemi a nějakým způsobem se inspirujeme, ty dva světy spolu teď nechtějí komunikovat, snažíme se mezi nimi stavět mosty, říká Berková | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Obránce Jeřábek dal v KHL dva góly a byl strůjcem výhry Podolsku

Jakub Jeřábek se po dvou letech opět zapsal v Kontinentální hokejové lize mezi střelce. Obránce, který se v létě vrátil ze zámoří do Viťazu Podolsk, se v domácím utkání s Čerepovcem trefil hned dvakrát, připsal si i asistenci a velkou měrou se podílel na výhře 4:1. Na jediný gól poražených přihrál další český bek Libor Šulák.

Brankář Marek Langhamer dlouho držel čisté konto a naději Chabarovsku na vítězství v Minsku, ale tři vteřiny před koncem prodloužení mu vstřelil jediný gól zápasu Kanaďan Marc-Andre Gragnani. Český brankář předtím zneškodnil 17 střel domácích hráčů.

před 4 hodinami

Americká centrální banka snížila základní úrok o čtvrt procenta

Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 1,75 až 2,00 procenta. Snaží se tak podpořit ekonomiku Spojených států, která se potýká s negativními důsledky slabšího globálního hospodářského růstu a obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem.

Další zprávy