Polovina českých Romů žije v ghettech, na Ústecku a severu Moravy jsou to dvě třetiny

ČTK ČTK
4. 7. 2016 16:27
Na okraji společnosti, v sociálním vyloučení, žije polovina Romů v Česku. Nejhorší je situace v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, kde jsou vyloučeny až dvě třetiny. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok, kterou se chystá projednávat vláda. Nejlépe jsou na tom Romové v Praze, kde jsou povětšinou integrovaní, ve vyloučení jich žije pouze 17 procent. Romové v české společnosti opakovaně čelí předsudkům, nesnášenlivosti a diskriminaci, a to i v případě, že jsou vzdělaní a pracují. Často se tak členové romské menšiny ocitají na periferiích měst v ghettech a na ubytovnách.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Polovina Romů, kteří jsou v Česku, žije v sociálním vyloučení. Podle kvalifikovaných odhadů koordinátorů pro záležitosti romské menšiny je to přes 113 000 lidí. V Ústeckém a Moravskoslezském kraji se na okraji společnosti ocitly dokonce dvě třetiny tamních romských obyvatel. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok, kterou by měla ve čtvrtek projednat vláda.

Romové jsou nejpočetnější národnostní minorita v Česku. Podle odhadů koordinátorů jich v Česku žije 226 300. Tvoří tak zhruba dvě procenta obyvatel státu. V EU je kolem šesti milionů Romů. Například na Slovensku představují devět procent obyvatel.

"Zhruba polovinu Romů v ČR představují Romové, kteří jsou integrovaní do společnosti. Druhou polovinu pak představují Romové, kteří jsou sociálně vyloučeni nebo jsou sociálním vyloučením ohroženi. Ti jsou marginalizováni a vytěsňováni na okraj společnosti," uvádí zpráva.

Podle ní ale "předsudkům, nesnášenlivosti a diskriminaci" od části lidí čelí kvůli svému původu i ostatní příslušníci menšiny, přestože vystudovali, jsou úspěšní v zaměstnání, jejich příjmy jsou dostatečné a nemají dluhy. Představují romskou střední třídu a inteligenci, stojí v dokumentu.

Podle něj se Romové ocitají často na periferii měst a obcí v ubytovnách, v minulosti radnice nezřídka romské rodiny na určité místo sestěhovávaly. Přístup k běžnému bydlení je omezený. Lidé bývají zadlužení, žijí z dávek. Podle analýzy se počet chudinských domů, ulic a čtvrtí mezi lety 2006 až 2014 zdvojnásobil. Zvedl se ze tří stovek na šest. Přibylo i lidí, kteří v těchto lokalitách bydlí - místo 80 000 jich je asi 115 000. Většinou jsou to právě Romové.

Nejvíc Romů v Česku žije v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. V prvním regionu je jich podle odhadů expertů kolem 58 300 a tvoří sedm procent obyvatel, ve druhém 33 200 a představují asi tři procenta. S vyloučením se potýkají dvě třetiny Romů z těchto regionů.

Nejlepší je naopak situace v Praze, kde se do vyloučení dostalo 17 procent Romů. Ve Zlínském a Pardubickém kraji je to asi třetina romských obyvatel, v ostatních regionech pak polovina.

Statistiky o Romech úřady nevedou. Není tak například jasné, kolik Romů je bez práce. Ekonomika roste a nezaměstnanost v zemi se snižuje. Podle zprávy se dá předpokládat, že se tedy loni zlepšilo i zaměstnávání Romů. Zpráva hodnotí také vzdělávání, bezpečnost či zdraví. Připomíná schválení novely školského zákona, která má podpořit začlenění dětí do běžných škol. Podle dokumentu je podíl romských dětí v takzvaných zvláštních školách mnohem vyšší než u ostatních dětí. Romové z ghett mají také horší zdravotní stav.

Státní rozpočet vydal loni na integraci Romů 66,95 milionu korun. Rozdělila je ministerstva školství, kultury a pro místní rozvoj i úřad vlády. Peníze putovaly třeba do podpory romských koordinátorů či sociální práce. I když částka byla nejvyšší za poslední tři roky, sumě z minulých let se nevyrovnala. V roce 2010 se na romskou integraci vydalo 86,71 milionu, další rok zhruba o 1,7 milionu méně a v roce 2012 kolem 76,47 milionu. V roce 2013 obnos spadl na 63,07 milionu.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Výsledek primárek ve Wisconsinu úřady oznámí až příští týden

V americkém státě Wisconsin se i přes pandemii nemoci covid-19 konaly prezidentské primárky, ve kterých se v případě demokratů utkali o stranickou prezidentskou nominaci někdejší viceprezident Joe Biden a senátor Bernie Sanders.

Výsledky budou podle rozhlasové stanice NPR zveřejněny až 13. dubna jak dříve určil jeden ze soudů, který spor o konání voleb během krizové doby nynější pandemie rozhodoval.

Ve Wisconsinu tamní ministerstvo zdravotnictví podle úterní bilance eviduje 2578 nakažených, z nichž 92 nemoci podlehlo. U 745 lidí si jejich stav vyžádal hospitalizaci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy