Brno experimentuje s byty. Dát bydlení chudým se vyplatí, tvrdí zastupitel. Práci si najdou potom

Jan Hejl Jan Hejl
3. 4. 2016 19:00
Brno čeká unikátní experiment. Padesáti rodinám z ubytoven nebo azylových domů nabídne městské byty za nájem ve výši dávek na bydlení a bude sledovat, zda si byty dokážou udržet. Projekt je součástí širší strategie sociálního začleňování s ambiciózním cílem – ukončit bezdomovectví a dostat Brňany v nouzi do normálních bytů. Zastupitel Martin Freund (Žít Brno), který má plán na starosti, v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že se městu vyplatí. "Když lidé bydlí, je to benefit sám o sobě. I kdyby si nikdy nenašli práci," vysvětluje, proč se Brno vydává opačným směrem než jiná města. "Pokud má člověk bydlení, přirozeně si svým tempem – tak rychle, jak chce a může – hledá i práci," je přesvědčen.
Martin Freund, uvolněný zastupitel Brna pro sociální začleňování.
Martin Freund, uvolněný zastupitel Brna pro sociální začleňování. | Foto: David Kohout

Aktuálně.cz: Už v létě vylosujete prvních 50 rodin, kterým nabídnete městské byty, a budete pozorovat, zda si je udrží. Stane se z nich výzkumný vzorek, jejž budete porovnávat s další skupinou Brňanů, kteří žijí na ubytovnách nebo v azylových domech. Pokud se experiment osvědčí, nabídnete městské byty dalším. Co vás k tomu vede?

Martin Freund: Sociální bydlení je téma, problém, jehož řešení je potřeba hledat. Buď máte možnost nějakým způsobem "spravovat" bezdomovectví – stavět azylové domy, noclehárny, což stojí veliké peníze. Také přidružené jevy bezdomovectví přináší velké výdaje. Nebo se můžeme rozhodnout ten problém řešit, bezdomovectví ukončovat. To podle dostupných poznatků splňuje právě koncept housing first (v překladu: bydlení především, pozn. red.), kterým se vydáváme. V zahraničí funguje a my chceme zkusit, zda bude fungovat i v Česku.

Máte záruku, že rodiny dávky na bydlení – což je podmínka – použijí na úhradu nájmu městského bytu?

Ti lidé dávky na bydlení vůbec neuvidí. Půjdou přímo od Úřadu práce, který je vyplácí do poklady města. Tímto způsobem eliminujeme, že by nesloužily ke svému účelu. Navíc v Česku jsou dávky na bydlení nastavené tak, že se z nich dají náklady na sociální bydlení relativně pokrýt.

Co obsahuje brněnská strategie sociálního začleňování?

Sociální bydlení v Ostravě

Brněnští zastupitelé plán rady schválili v polovině března. Strategie pro období 2016-2019 počítá v první řadě s nalezením vhodného bydlení pro rodiny v tíživé sociální situaci. Celkem se 180stránkový dokument zaměřuje na pět oblastí: Bydlení, strategii vzdělání, zaměstnanost, prevenci a integraci cizinců. Brno díky němu získá 800 milionů z evropských fondů. Polovinu dostane město, druhou neziskové organizace, které se zaměřují na práci se sociálně znevýhodněnými lidmi. Strategie si klade ambiciózní cíl – vymýtit chudobu, bezdomovectví a sociální vyloučení.

Prostě se můžeme rozhodnout, jestli umožníme, že dávky půjdou do rukou majitelů předražených ubytoven a dalších obchodníků s chudobou, nebo budou využity tak, aby lidé v nouzi měli standardní bydlení. Rozhodujeme se jednoduše racionálně.

Říkal jste, že lidé, kteří se do projektu přihlásí, budou platit nájem jen z dávek na bydlení. Budou ale mít motivaci si hledat práci, aby se začlenili víc do společnosti tím, že začnou pracovat?

Dvě věci: Zaprvé, domnívám se, že už jen to, že ti lidé bydlí, je benefit sám o sobě. I kdyby si nikdy nenašli práci. Samotné bydlení je z ekonomického hlediska i sociální soudržnosti prostě benefit. Pokud člověk bydlí, platí z dávek na bydlení nájem, stojí veřejné rozpočty mnohem, mnohem méně, než kdyby tomu tak nebylo. Například azylové domy fungují 24 hodin denně, jsou tam sociální pracovníci, náklady na ně jsou obrovské. Navíc bezdomovectví je, jak jsem říkal, spojené často i s alkoholismem, problémy s drogami, a to v důsledcích znamená nemalé výdaje.

Jen pro ilustraci – nejčastějším důvodem, proč se odebírají děti z rodin do ústavní péče, je právě nestandardní bydlení. Jedno dítě, které je v ústavní péči, stojí stát až 40 tisíc měsíčně. Jedním z cílů našeho projektu je tedy scelovat rodiny.

Zadruhé, strategie počítá i s projektem zaměstnanosti. Budeme se lidi, kterým pomáháme bydlet, snažit zapojit i do tohoto projektu. Zároveň v zahraničí se ukazuje, že pokud má člověk bydlení, přirozeně si svým tempem – tak rychle, jak chce a může – hledá i práci. Nefunguje tedy jednoduché "My ti dáme bydlení, když…" Zkoušeli to třeba v Ostravě a prostě to nefungovalo. My chceme dělat něco, co je funkční. Práce pro nás důležitá je, máme však pouze jiné pořadí a způsob, jak k ní dospět.

Ministryně práce váš záměr nazvala jako "revoluční". V čem je tak unikátní?

V tom, že využívá právě princip housing first. Lidé se budou stěhovat rovnou do normálních bytů, neříká se jim, že musí získat nějaké kompetence, a až poté možná získají standardní bydlení. Je to opačně: Začnou normálně bydlet a očekává se, že – což prokazují výzkumy – si začnou lépe řešit svoje další problémy. U politiků i laické veřejnosti najdete milion názorů na to, co by si měli lidé na okraji společnosti zasloužit. Většinou se ale neshodují s odbornými poznatky. Náš projekt nemoralizuje, je komplexní a snažíme se ho uskutečnit podle nejmodernějších vědeckých poznatků. V tom je jiný.

Co když se do "slosování" o městské byty přihlásí člověk, který byl třeba odsouzen za závažný trestný čin?

O tom ještě uvažujeme. Stejně tak je ještě v tuto chvíli k jednání, zda přizvat lidi, kteří třeba v minulosti prodávali drogy.

Také chcete městské byty nabídnout lidem, kteří už v minulosti na nájemném dlužili.

Ano. Domnívám se, že Brno má v tuto chvíli naprosto iracionální podmínku pro vstup do bytového fondu obecně. Ve chvíli, kdy člověk dluží jakoukoliv částku městu – a to může být třeba pár stovek za svoz odpadu –, je na pět let od splacení vyřazen z toho, aby mohl o obecní byt požádat. To nedává logiku. Proč má čekat pět let? Je to nějaká forma trestu? Nám to z bydlení vyřazuje obrovské množství lidí. Je to tupé moralistické kritérium, které nic neřeší. Nezohledňuje, jak se staví ke splácení svého dluhu, jestli dluh nevznikl omylem – nic z toho tam není ošetřeno.

Kdybyste vyřadil všechny lidi s dluhy, pak nemusíte sociální bydlení dělat vůbec. Lidé, kteří mají komplexní sociální problémy, velice často dluhy mají. S tím je potřeba pracovat. Když jen řeknete: "Tyhle tam nechci," oni nezmizí. Půjdou do ubytoven nebo jinam a budou vyřazeni ze života. Takové lidi tvořit nechceme.

Určitě se shodneme, že je rozdíl, když někdo zapomene platit za popelnice. Kde ale má město jistotu, že lidé, kteří soustavně neplatili nájem a jsou kvůli tomu zadlužení, přijmou nabídku města a "napraví se"?

Dluhy jsou vytvářeny různým způsobem. Ano, téměř vždy je u nich zavinění toho dotyčného, ale dluhy často vznikají i tím, že si to samospráva nepohlídala a s lidmi málo komunikovala. Právě proto bude do dotyčných rodin docházet sociální pracovník, který bude mít na starost hlavně udržení bydlení. Rodiny budou mít veškerý servis, když budou chtít. Pokud vznikne zádrhel, že chtít nebudou, velmi rychle se to dozvíme.

Strategie počítá i s prevencí ztráty bydlení – aby se lidé na ulici nedostávali. V čem bude spočívat?

Na brněnských městských částech bude sedět - když to zjednoduším - člověk, který bude mít na starosti pouze dluhy na nájemném. Ve chvíli, kdy někdo nezaplatí nájem, ho bude kontaktovat a řešit s ním jeho konkrétní situaci. Logika je taková, že dotyčným jen nepřijde upomínka, kterou lze snadno přehlédnout. Někdo s nimi bude aktivně komunikovat, bude se snažit hledat možnosti, jak nájem dál platit. Pokud se žádné nenajdou, poradí mu, za jakých podmínek městský byt opustit. Podobný projekt už dva roky fungoval na městské části Brno-střed, kde se ukázalo, že se podařilo snižovat počet lidí, kteří kvůli dluhům přicházejí o bydlení.

Za jakých okolností mohou rodiny o byt přijít?

Kvůli vážnému porušení nájemní smlouvy. Budou mít naprosto standardní nájemní smlouvu. Z bytu budou vystěhováni, pokud by třeba neplatili nájem, poškozovali vybavení nebo vznikly závažné problémy ve společných prostorách.

Budete o tom informovat potenciální sousedy? Přeci se může stát, že sousedi záměr města nebudou chápat a budou si myslet, že rodina městský byt neměla dostat, že si ho nezasloužila.

Hodně jsme nad tím přemýšleli. Náš cíl je, aby si toho sousedi vůbec nevšimli. Přemýšleli jsme, jestli se sousedy nějak pracovat před příchodem rodin. Ale je to strašně stigmatizující, tím vlastně říkáte "Tady bude bydlet člověk v problémech". To ovlivní způsob, jak se na něj bude pohlížet. Nechceme to říkat dopředu, ale zároveň jsme připraveni případné konflikty řešit, když nastanou. Naši sociální pracovníci jsou na sousedské problémy školeni. Ve chvíli, kdy se něco stane, sociální pracovník se to dozví jako první. Já i Matěj Hollan (náměstek primátora pro kulturu a sociální věci za Žít Brno, pozn. red.) jsme také ochotni na místo přijít a situaci vysvětlit.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 7 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy