Brno experimentuje s byty. Dát bydlení chudým se vyplatí, tvrdí zastupitel. Práci si najdou potom

Jan Hejl Jan Hejl
3. 4. 2016 19:00
Brno čeká unikátní experiment. Padesáti rodinám z ubytoven nebo azylových domů nabídne městské byty za nájem ve výši dávek na bydlení a bude sledovat, zda si byty dokážou udržet. Projekt je součástí širší strategie sociálního začleňování s ambiciózním cílem – ukončit bezdomovectví a dostat Brňany v nouzi do normálních bytů. Zastupitel Martin Freund (Žít Brno), který má plán na starosti, v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že se městu vyplatí. "Když lidé bydlí, je to benefit sám o sobě. I kdyby si nikdy nenašli práci," vysvětluje, proč se Brno vydává opačným směrem než jiná města. "Pokud má člověk bydlení, přirozeně si svým tempem – tak rychle, jak chce a může – hledá i práci," je přesvědčen.
Martin Freund, uvolněný zastupitel Brna pro sociální začleňování.
Martin Freund, uvolněný zastupitel Brna pro sociální začleňování. | Foto: David Kohout

Aktuálně.cz: Už v létě vylosujete prvních 50 rodin, kterým nabídnete městské byty, a budete pozorovat, zda si je udrží. Stane se z nich výzkumný vzorek, jejž budete porovnávat s další skupinou Brňanů, kteří žijí na ubytovnách nebo v azylových domech. Pokud se experiment osvědčí, nabídnete městské byty dalším. Co vás k tomu vede?

Martin Freund: Sociální bydlení je téma, problém, jehož řešení je potřeba hledat. Buď máte možnost nějakým způsobem "spravovat" bezdomovectví – stavět azylové domy, noclehárny, což stojí veliké peníze. Také přidružené jevy bezdomovectví přináší velké výdaje. Nebo se můžeme rozhodnout ten problém řešit, bezdomovectví ukončovat. To podle dostupných poznatků splňuje právě koncept housing first (v překladu: bydlení především, pozn. red.), kterým se vydáváme. V zahraničí funguje a my chceme zkusit, zda bude fungovat i v Česku.

Máte záruku, že rodiny dávky na bydlení – což je podmínka – použijí na úhradu nájmu městského bytu?

Ti lidé dávky na bydlení vůbec neuvidí. Půjdou přímo od Úřadu práce, který je vyplácí do poklady města. Tímto způsobem eliminujeme, že by nesloužily ke svému účelu. Navíc v Česku jsou dávky na bydlení nastavené tak, že se z nich dají náklady na sociální bydlení relativně pokrýt.

Co obsahuje brněnská strategie sociálního začleňování?

Sociální bydlení v Ostravě

Brněnští zastupitelé plán rady schválili v polovině března. Strategie pro období 2016-2019 počítá v první řadě s nalezením vhodného bydlení pro rodiny v tíživé sociální situaci. Celkem se 180stránkový dokument zaměřuje na pět oblastí: Bydlení, strategii vzdělání, zaměstnanost, prevenci a integraci cizinců. Brno díky němu získá 800 milionů z evropských fondů. Polovinu dostane město, druhou neziskové organizace, které se zaměřují na práci se sociálně znevýhodněnými lidmi. Strategie si klade ambiciózní cíl – vymýtit chudobu, bezdomovectví a sociální vyloučení.

Prostě se můžeme rozhodnout, jestli umožníme, že dávky půjdou do rukou majitelů předražených ubytoven a dalších obchodníků s chudobou, nebo budou využity tak, aby lidé v nouzi měli standardní bydlení. Rozhodujeme se jednoduše racionálně.

Říkal jste, že lidé, kteří se do projektu přihlásí, budou platit nájem jen z dávek na bydlení. Budou ale mít motivaci si hledat práci, aby se začlenili víc do společnosti tím, že začnou pracovat?

Dvě věci: Zaprvé, domnívám se, že už jen to, že ti lidé bydlí, je benefit sám o sobě. I kdyby si nikdy nenašli práci. Samotné bydlení je z ekonomického hlediska i sociální soudržnosti prostě benefit. Pokud člověk bydlí, platí z dávek na bydlení nájem, stojí veřejné rozpočty mnohem, mnohem méně, než kdyby tomu tak nebylo. Například azylové domy fungují 24 hodin denně, jsou tam sociální pracovníci, náklady na ně jsou obrovské. Navíc bezdomovectví je, jak jsem říkal, spojené často i s alkoholismem, problémy s drogami, a to v důsledcích znamená nemalé výdaje.

Jen pro ilustraci – nejčastějším důvodem, proč se odebírají děti z rodin do ústavní péče, je právě nestandardní bydlení. Jedno dítě, které je v ústavní péči, stojí stát až 40 tisíc měsíčně. Jedním z cílů našeho projektu je tedy scelovat rodiny.

Zadruhé, strategie počítá i s projektem zaměstnanosti. Budeme se lidi, kterým pomáháme bydlet, snažit zapojit i do tohoto projektu. Zároveň v zahraničí se ukazuje, že pokud má člověk bydlení, přirozeně si svým tempem – tak rychle, jak chce a může – hledá i práci. Nefunguje tedy jednoduché "My ti dáme bydlení, když…" Zkoušeli to třeba v Ostravě a prostě to nefungovalo. My chceme dělat něco, co je funkční. Práce pro nás důležitá je, máme však pouze jiné pořadí a způsob, jak k ní dospět.

Ministryně práce váš záměr nazvala jako "revoluční". V čem je tak unikátní?

V tom, že využívá právě princip housing first. Lidé se budou stěhovat rovnou do normálních bytů, neříká se jim, že musí získat nějaké kompetence, a až poté možná získají standardní bydlení. Je to opačně: Začnou normálně bydlet a očekává se, že – což prokazují výzkumy – si začnou lépe řešit svoje další problémy. U politiků i laické veřejnosti najdete milion názorů na to, co by si měli lidé na okraji společnosti zasloužit. Většinou se ale neshodují s odbornými poznatky. Náš projekt nemoralizuje, je komplexní a snažíme se ho uskutečnit podle nejmodernějších vědeckých poznatků. V tom je jiný.

Co když se do "slosování" o městské byty přihlásí člověk, který byl třeba odsouzen za závažný trestný čin?

O tom ještě uvažujeme. Stejně tak je ještě v tuto chvíli k jednání, zda přizvat lidi, kteří třeba v minulosti prodávali drogy.

Také chcete městské byty nabídnout lidem, kteří už v minulosti na nájemném dlužili.

Ano. Domnívám se, že Brno má v tuto chvíli naprosto iracionální podmínku pro vstup do bytového fondu obecně. Ve chvíli, kdy člověk dluží jakoukoliv částku městu – a to může být třeba pár stovek za svoz odpadu –, je na pět let od splacení vyřazen z toho, aby mohl o obecní byt požádat. To nedává logiku. Proč má čekat pět let? Je to nějaká forma trestu? Nám to z bydlení vyřazuje obrovské množství lidí. Je to tupé moralistické kritérium, které nic neřeší. Nezohledňuje, jak se staví ke splácení svého dluhu, jestli dluh nevznikl omylem – nic z toho tam není ošetřeno.

Kdybyste vyřadil všechny lidi s dluhy, pak nemusíte sociální bydlení dělat vůbec. Lidé, kteří mají komplexní sociální problémy, velice často dluhy mají. S tím je potřeba pracovat. Když jen řeknete: "Tyhle tam nechci," oni nezmizí. Půjdou do ubytoven nebo jinam a budou vyřazeni ze života. Takové lidi tvořit nechceme.

Určitě se shodneme, že je rozdíl, když někdo zapomene platit za popelnice. Kde ale má město jistotu, že lidé, kteří soustavně neplatili nájem a jsou kvůli tomu zadlužení, přijmou nabídku města a "napraví se"?

Dluhy jsou vytvářeny různým způsobem. Ano, téměř vždy je u nich zavinění toho dotyčného, ale dluhy často vznikají i tím, že si to samospráva nepohlídala a s lidmi málo komunikovala. Právě proto bude do dotyčných rodin docházet sociální pracovník, který bude mít na starost hlavně udržení bydlení. Rodiny budou mít veškerý servis, když budou chtít. Pokud vznikne zádrhel, že chtít nebudou, velmi rychle se to dozvíme.

Strategie počítá i s prevencí ztráty bydlení – aby se lidé na ulici nedostávali. V čem bude spočívat?

Na brněnských městských částech bude sedět - když to zjednoduším - člověk, který bude mít na starosti pouze dluhy na nájemném. Ve chvíli, kdy někdo nezaplatí nájem, ho bude kontaktovat a řešit s ním jeho konkrétní situaci. Logika je taková, že dotyčným jen nepřijde upomínka, kterou lze snadno přehlédnout. Někdo s nimi bude aktivně komunikovat, bude se snažit hledat možnosti, jak nájem dál platit. Pokud se žádné nenajdou, poradí mu, za jakých podmínek městský byt opustit. Podobný projekt už dva roky fungoval na městské části Brno-střed, kde se ukázalo, že se podařilo snižovat počet lidí, kteří kvůli dluhům přicházejí o bydlení.

Za jakých okolností mohou rodiny o byt přijít?

Kvůli vážnému porušení nájemní smlouvy. Budou mít naprosto standardní nájemní smlouvu. Z bytu budou vystěhováni, pokud by třeba neplatili nájem, poškozovali vybavení nebo vznikly závažné problémy ve společných prostorách.

Budete o tom informovat potenciální sousedy? Přeci se může stát, že sousedi záměr města nebudou chápat a budou si myslet, že rodina městský byt neměla dostat, že si ho nezasloužila.

Hodně jsme nad tím přemýšleli. Náš cíl je, aby si toho sousedi vůbec nevšimli. Přemýšleli jsme, jestli se sousedy nějak pracovat před příchodem rodin. Ale je to strašně stigmatizující, tím vlastně říkáte "Tady bude bydlet člověk v problémech". To ovlivní způsob, jak se na něj bude pohlížet. Nechceme to říkat dopředu, ale zároveň jsme připraveni případné konflikty řešit, když nastanou. Naši sociální pracovníci jsou na sousedské problémy školeni. Ve chvíli, kdy se něco stane, sociální pracovník se to dozví jako první. Já i Matěj Hollan (náměstek primátora pro kulturu a sociální věci za Žít Brno, pozn. red.) jsme také ochotni na místo přijít a situaci vysvětlit.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Střelci z FedEx v Indianapolis vloni zabavili brokovnici, pak si koupil dvě pušky

Mladík, který v noci na pátek zabíjel v areálu kurýrní firmy FedEx v americkém Indianapolisu, si dvě poloautomatické pušky použité při útoku pořídil legálně. Brandon Hole tak učinil několik měsíců poté, co mu byla zabavena brokovnice kvůli obavě jeho matky o jeho duševní zdraví, oznámila podle amerických médií policie. Agentura AP v neděli napsala, že ve státě Indiana platí zákon zavedený ve snaze nákupům zbraní za takovýchto okolností zabránit.

Policie popsala zbraně použité při krveprolití ze čtvrteční noci jako "útočné pušky". Hole, kterému bylo 19 let, s nimi v logistickém centru u letiště v Indianapolisu zabil osm lidí. Následně bývalý zaměstnanec firmy FedEx spáchal sebevraždu.

Zbraň mu byla zabavena na základě státního zákona z roku 2005, který umožňuje úřadům odebírat lidem zbraně v případě signálů ohledně jejich možných sklonů k násilí. Město prověřuje, jestli v tomto případě nedošlo k zanedbání ve vymáhání zbraňového zákona. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy