"V mnoha obcích radnice akorát opravují chodníky, jinak se na jakémkoliv zlepšování místního života nepodílejí. Pak tam jsou hasiči a sokolové, kteří si dělají akce po svém a hlavně pro sebe. To samozřejmě aktivnějším lidem nevyhovuje, chybí jim komunitní přesah a žití ve společném prostoru, tak se toho chopí sami," vysvětluje motivaci lidí Štěpán Drahokoupil, programový manažer Nadace Via, jenž má na starosti i program Nebojme se komunální politiky.
Program funguje již tři roky. Vždy během srpna a září otevře nadace výzvu, do níž se mohou zájemci hlásit. V přihlášce se ptá na jejich fungování v komunitách či spolcích, na další zkušenosti a na motivaci absolvovat jejich program. Mezi adepty vybere komise finalisty, s nimiž probíhají rozhovory. Ve druhém kole vyberou konečnou skladbu skupiny, což bývá kolem dvaceti lidí.
Většina úspěšných uchazečů již má zkušenost s komunitními či spolkovými aktivitami, ale chtějí svou činnost posunout dál. Bodem zlomu mnohdy bývá založení rodiny. Tato nová životní zkušenost jim otevře oči. "Mnoho přihlášek začíná slovy: 'Jsem matka dvou dětí a rozhodla jsem se zapojit do komunity, protože tu není vhodná školka, nefunguje tu dětské hřiště, v okolí se vůbec nic neděje'," líčí Drahokoupil
V rámci "inkubátoru" pro adepty na komunální politiku naučí účastníky orientovat se v právních a procesních věcech, ve fungování zastupitelstva, proškolí je v účasti občanů, vedení lidí či sestavování rozpočtu. "Naše absolventy vedeme dál v patrnosti a vidíme, jak se z nich pak stávají třeba i jedničky či dvojky na kandidátkách do komunálních voleb," říká Štěpán Drahokoupil.
I když program skončí, jeho absolventi mají možnost radit se s mentory a dalšími odborníky při řešení praktických otázek ať již v občanském spolku, jenž jedná s radnicí, nebo již v zastupitelstvu.
Neptej se, co může udělat obec pro tebe…
IT manažerka Hana Rakšány se před devíti lety přestěhovala z Brna do obce Kanice v okrese Brno-venkov. Obec známá sídlem Archivu bezpečnostních složek či televizním vysílačem Hády má asi tisíc obyvatel a Rakšány zde působí ve spolcích, které pořádají kulturní a společenské akce.
Se stejnou skupinou lidí sestavili kandidátku nezávislých. V minulých volbách se ještě do zastupitelstva nedostala, ale před těmi letošními již má podstatně více zkušeností díky programu Nadace Via. "Program nám poskytl veškeré informace, co je dobré, aby zastupitel znal, takže nyní již budu mnohem sebejistější," pochvaluje si.
Navíc dostala od nadace drobný grant, díky němuž mohla k nim do spolku pozvat lidi z organizace Oživení. Jedná se o právníky a analytiky, kteří usilují o vstřícnější a efektivnější samosprávu a radí občanům, jak se podílet na chodu obce. Ti proškolili i ostatní kanické kandidáty. "Teď jsou všichni mnohem lépe připraveni," říká Rakšány, jež bude na předních místech kandidátní listiny.
Díky programu má rovněž svou mentorku, kterou je zkušená starostka Lovčic nedaleko Chlumce nad Cidlinou. Spolupracuje s ní i po skončení programu a probírá s ní veškeré záležitosti týkající se zastupitelstva a chodu obce.
Na otázku, proč se rozhodla veřejně angažovat, odpovídá: "Kdybych parafrázovala Kennedyho slova, řekla bych: 'Neptej se, co může udělat tvá obec pro tebe. Ptej se, co můžeš ty udělat pro svou obec.' Protože jenom si tu žít na svém s rukama v klíně bez zájmu o věci kolem by nebylo nic pro mě."
Už si nepřipadám jako blázen, že obci věnuju čas
Petra Korlaar učí na gymnáziu v jihomoravském Mikulově, známém vinařském městě. Dobrovolnicky se angažuje ve spolku Národy Podyjí, který se zaměřuje na propojování lidí různých kultur. Stala se jeho předsedkyní a vstoupila i do okrašlovacího spolku, jenž se věnuje obnově původního rázu krajiny do stavu před druhou světovou válku, kdy ještě pole nebyla tak scelená jako dnes. Jednají s různými aktéry, od velkých koncernů po malé soukromníky, a baví se s nimi, jak zabraňovat dalšímu vysušování krajiny či jak zachraňovat staré odrůdy stromů.
"Dlouho jsem uvažovala o tom, že bych se zapojila do dění v Mikulově ještě aktivněji, a to včetně komunální politiky, ale čekala jsem, až mi trochu odroste dcerka, abych se činnosti mohla věnovat efektivně," vypráví. Proto v minulých volbách do zastupitelstva ještě nekandidovala a dala si zatím čtyři roky spolkové činnosti na "rozehřátí". Vstoupila do hnutí Starostové a nezávislí, protože se jí líbí princip, kdy se politici rekrutují z obcí a menších měst, což pak propojuje celostátní politiku s tou komunální. Dnes vede kandidátku a chce se ucházet o pozici místostarostky.
Dlouho však měla pochybnosti, zda na takovou dráhu skutečně má. "Program Nadace Via mi poskytl nejen know-how, ale i velký okruh lidí, kteří stejně jako já řešili svůj přerod z aktivního občana v komunálního politika. Měli jsme podobné motivace a podobné příběhy, člověk se přestal cítit jako blázen, že tolik osobního času věnuje obci," usmívá se. Pochvaluje si, že po absolvování inkubátoru je sebejistější při řešení problémů a má nyní lidi, s nimiž je může konzultovat. "Pro mě byla tato zkušenost zcela zásadní," uzavírá.
Zastupitelstvo tajilo čas jednání i program
Kateřina Procházková žije v obci Radotín na Přerovsku. Bydlí zde pouhých 181 obyvatel, takže někdy bývá problém vůbec složit kandidátku, někteří jsou braní spíše do počtu. V letošních komunálních volbách to však může být jiné. V obci totiž roste nespokojenost se způsobem, jak vládnou současní zastupitelé. Procházková proto založila spolek Pro Radotín, který začal důsledně kontrolovat činnost zastupitelstva, angažuje se také v pořádání kulturních akcí a v péči o okolní přírodu.
"O politiku jsem se nikdy nezajímala, vždy mi bývalo úplně jedno, kdo obec vede. Ale když jsme zjistili, že naše zastupitelstvo nedodržuje zákon o obcích, museli jsme se do toho ponořit," vysvětluje, proč se zapojila do programu Nebojme se komunální politiky.
Současné zastupitelstvo podle ní nepodávalo informace, o něž je žádali, neuveřejňovalo dobu, místo a čas veřejného zasedání ani jeho program. "Když jsem to starostovi říkala, odpověděl mi, že to třicet let nedělali a že to ani dělat nebudou, protože když někoho potřebují, tak si ho pozvou," vypráví.
Hned na prvním zasedání zjistila, že zastupitelé hlasují špatně, nerozhodují nadpoloviční většinou všech zastupitelů, ale pouze těch přítomných. Postupně nedostatků objevila více a na všechny se snaží upozorňovat. "Díky programu Nadace Via ale vím, že se s podobnými problémy setkává spousta aktivních lidí, že se mám kam obrátit pro radu, a postupně si můžeme předávat zkušenosti," říká. Zatím zvažuje, zda vstoupit již do letošních voleb.
Zlomem bylo narození syna
Roman Hájek pracuje v marketingu, žije v Kladně. Už hodně let se pohybuje na tamní kulturní scéně, editoval časopis Kladno Záporno, založil web Kladno minulé a později spolek Halda, jehož cílem bylo toto téměř sedmdesátitisícové město oživovat. Motto jeho členů se inspirovalo hornickou minulostí Kladna: "Vybíráme kousky kvalitního uhlí z hromady hlušiny". Organizují Science Café, tedy přednášky a diskuse s vědci v kavárnách, pořádají naučné procházky do přírody, historické toulky či literární večery, vydávají také knihy o Kladensku.
Na kulturní a společenské akce se začaly nabalovat aktivity týkající se kvality sousedských vztahů či veřejného prostoru. "Tam jsme se politiky dotýkali více už jen tím, že směrem k nám obyvatelé ventilovali své frustrace z dění ve městě nebo jeho neschopnosti vést s občany dialog," vypráví Hájek.
Zásadní zlom, kdy se rozhodl angažovat se ještě více, podle něj nastal, když se mu narodil syn. "Člověk začne na své bydliště nahlížet perspektivou, do jakého města dítě přivádí a kde by ho chtěl vychovávat," říká.
Druhým impulzem pro něj byl návrat primátora Milana Volfa do vedení města v roce 2020. "V takovémto toxickém prostředí se mi funguje těžko. Ale jít do politiky? Snáz se hledaly důvody, proč to nedělat: Nebudu tomu rozumět. Nevím, kudy do toho. A vůbec, politika je přece špína, tak proč si kazit karmu?" popisuje s úsměvem šéf Haldy své rozvažování.
Nakonec vstoupil do programu pro potenciální zájemce o práci v zastupitelstvu. Za největší přínos považuje setkání s mnoha komunálními politiky s různou životní zkušeností. Získal také větší vhled do mechanismů, jak se politika na této úrovni tvoří a rovněž jak prosadit věci, které "vybočují ze zavedených pořádků". Zjistil, že se komunální politice dá rozumět, pohybuje se v ní spousta slušných lidí a že o vstupu do ní uvažují další "inspirativní duše". "Vědomí, že v tom nejste sami, vás neskutečně posílí," dodává.
