Mnichov 1938

Foto: Fanatické Němky, masakry a uprchlické tábory. Tak vyháněli Čechy z pohraničí

Foto: Fanatické Němky, masakry a uprchlické tábory. Tak vyháněli Čechy z pohraničí

Prohlédnout si 69 fotografií

Hlavní strůjce "páté kolony" v Československu Konrad Henlein (1898-1945). Zakladatel a čelný představitel politického hnutí Sudetendeutsche Heimatfront, které se v roce 1935 přeměnilo na Sudetendeutsche Partei (SdP).

Konrad Henlein (vlevo) a sudetoněmecký radikál Karl Hermann Frank (1898-1946) patřili mezi hlavní nositele "pochodně nacismu" v příhraničních oblastech Československa sousedících s nacistickým Německem.

"Byli jsme a budem!" Jak Češi stavěli mohutné opevnění. Mladou republiku nespasilo

"Byli jsme a budem!" Jak Češi stavěli mohutné opevnění. Mladou republiku nespasilo

Prohlédnout si 43 fotografií

Oboustranný izolovaný pěchotní srub MO-S 23 "Na Chlupáči" nedaleko Darkovic. Srub měl podle původních představ svými zbraněmi pod betonem a kulometnou otočnou věží bránit předpolí plánované dělostřelecké tvrze Orel. Ta však nebyla vybudována, a objekt tak zůstal na podzim 1938 vysunut do předpolí linie těžkého opevnění.

Izolovaný pěchotní srub N-S 82 "Březinka" nad Náchodem. Na fotografii jsou dobře vidět oba pancéřové pěchotní zvony - vlevo pro těžký a vpravo pro lehký kulomet, stejně jako maskování stěn nepravidelnými skvrnami, typické pro část pěchotních srubů na Náchodsku.

Tyhle pevnosti chránily v roce 1938 republiku. Vyzkoušejte si virtuální prohlídku

Tyhle pevnosti chránily v roce 1938 republiku. Vyzkoušejte si virtuální prohlídku

Během mobilizace v roce 1938 byl pěchotní srub Březinka plně vybaven a vyzbrojen. Je příkladem unikátního systému opevnění v někdejším Československu.

Obrazem: 85 let od mnichovské dohody. Historické snímky z podpisů i vítání Hitlera

Obrazem: 85 let od mnichovské dohody. Historické snímky z podpisů i vítání Hitlera

Prohlédnout si 44 fotografií

18. září 1938: Londýnské letiště Croydon. Separátní schůzka před Mnichovem. Britský ministr zahraničí Edward Halifax a britský premiér Arthur Neville Chamberlain vítají francouzského ministra zahraničí Georgese Bonneta a francouzského premiéra Édouarda Daladiera (zleva doprava).

22. září 1938: 250tisícová demonstrace před Rudolfinem (tehdejším sídlem Poslanecké sněmovny) za obranu Československa.

Tajemná tvrz Adam poodhalila svá tajemství. Ale jen zcela výjimečně, zůstává uzavřena

Tajemná tvrz Adam poodhalila svá tajemství. Ale jen zcela výjimečně, zůstává uzavřena

Prohlédnout si 51 fotografií

Mnichovská dohoda a potupné vyklizení československého pohraničí ukončily několik let výstavby monumentálního obranného systému. Nikdy se tak už nedovíme, jak by obrana Československa fungovala při útoku nacistického Německa. Většina betonových pevností či pevnůstek je přístupná veřejnosti a největší z nich se změnily (tak jako například tvrz Hanička) v ojedinělá muzea. Některé pevnosti (jako tvrze Adam či Smolkov) však slouží k obraně republiky dál. Využívá je česká armáda, jsou přísně střeženy a dostat se do nich s fotoaparátem není vůbec jednoduché. Na snímku je vrch Adam (765 m), tři kilometry západně od Klášterce nad Orlicí, kilometr od státní hranice s Polskem.

Odtud, z hranice, mohla německá rozvědka pozorovat od roku 1935 horečné budování československého opevnění. Jednu ze dvou nepřístupných tvrzí jsme navštívili v roce 2018. Zde je fotogalerie z největší a nejvíce opevněné tvrze Adam, která střežila zemskou bránu na hranici s nacistickým Německem.

Před 97 lety si armáda zabrala Brdy, dnes je zde krásná divočina připomínající Šumavu

Před 97 lety si armáda zabrala Brdy, dnes je zde krásná divočina připomínající Šumavu

Prohlédnout si 100 fotografií

Úklid kalamity probíhal podle tradic německé důkladnosti: na kratší vzdálenosti se dřevo stahovalo buď koňmi nebo tažnými kravami. Pro stahování z nedostupných brdských míst se používal tzv. dřevní smyk (koryto z klád, v němž kmeny klouzaly až do údolí). Veškeré dřevo putovalo na shromaždiště, k nimž se stavěly dočasné drážní úzkokolejky. Malými polními lokomotivami, kterých po Brdech jezdilo až devět, se dřevo sváželo do údolí k pilám. Pomocí pásových buldozerů Němci likvidovali nakonec i pařezy - vyklučovali je, aby následně mohli zasadit sazenice nových stromků.

Cvičné střelby na posádkovém cvičišti, kam stále platí zákaz vstupu (15. březen 2018).

V září 1938 jsme ztratili dospělost, lídři národu nalomili páteř, říká psycholog

Prohlédnout si 44 fotografií

V září 1938 jsme ztratili dospělost, lídři národu nalomili páteř, říká psycholog

Cenu za to, že se v roce 1938 nacistickému Německu nebránili, už Češi zaplatili. A platí ji dodnes, říká v rozhovoru s Aktuálně.cz Daniel Štrobl.

Foto: 80 let od mobilizace. Byli připraveni padnout za vlast, ale osud rozhodl jinak

Foto: 80 let od mobilizace. Byli připraveni padnout za vlast, ale osud rozhodl jinak

Prohlédnout si 67 fotografií

Od všeobecné mobilizace 23. září 1938 uplynulo osmdesát dva let.

Pochod příslušníků Sudetoněmeckého Freikorpsu ulicemi Broumova.

Velitel tvrze Hanička čekal, že padne v boji s Hitlerem. Nakonec ho zavřeli komunisté

Velitel tvrze Hanička čekal, že padne v boji s Hitlerem. Nakonec ho zavřeli komunisté

Při mobilizaci před osmdesáti lety 23. září 1938 byli připraveni padnout v pohraničních pevnostech, zúčtovalo s nimi však gestapo a komunistická StB.

Foto: Zasloužil se o stát, komunistům ale podlehl. Edvard Beneš zemřel před 70 lety

Foto: Zasloužil se o stát, komunistům ale podlehl. Edvard Beneš zemřel před 70 lety

Prohlédnout si 30 fotografií

Eduard Beneš (jméno si později změnil na Edvard) se narodil 28. května 1884 v Kožlanech na severním Plzeňsku. Gymnázium už ale navštěvoval v Praze. Ve studiích pokračoval na filosofické fakultě pražské univerzity i ve Francii, po návratu do Prahy získal titul doktora filosofie. Po vypuknutí první světové války organizoval ve spojení s T. G. Masarykem domácí odboj, v září 1915 odešel do Paříže, kde propagoval myšlenku samostatného Československa. Na snímku před odjezdem do ciziny v roce 1914.

Zápis z kožlanské matriky o narození Eduarda Beneše. Otec Beneš Matěj, gruntovník v Kožlanech 101, syn Josefa Beneše, rolníka v Třimanech a Marie Šímové z Týřovic. Matka Anna, manželská dcera Jana Beneše, rolníka ze Šlovic, a Kateřiny rozené Kopové z Kralovic.

Laureát Ceny VIZE 97 Snyder: Nutností je přijmout historickou odpovědnost

Laureát Ceny VIZE 97 Snyder: Nutností je přijmout historickou odpovědnost

Významný americký historik Timothy Snyder v pondělí převzal Cenu VIZE 97. V projevu vyzval k solidaritě a zdůraznil nutnost přijetí pravdivého…

Mnichov 1938: Edvard Beneš slyšel od generálů i hrozby

Mnichov 1938: Edvard Beneš slyšel od generálů i hrozby

Velitelé armád nechtěli hitlerovskému Německu postoupit československé pohraničí.

Blog Jana Urbana: Mnichov a kníže Václav

Blog Jana Urbana: Mnichov a kníže Václav

Proč židovské děti z Prahy zachraňoval anglický lyžař, a ne československé úřady?

75. výročí Mnichova: Trauma dál sráží sebevědomí národa

75. výročí Mnichova: Trauma dál sráží sebevědomí národa

Historik Hlaváček odpovídá na otázku Aktuálně.cz: Dalo se předejít rozbití ČSR?

Jan Urban: Mýtus o mnichovské zradě spojenců je lží

Jan Urban: Mýtus o mnichovské zradě spojenců je lží

Další historik odpovídá na otázku Aktuálně.cz: Dalo se předejít rozbití republiky.

75 let od Mnichova: Společně prolitá krev národ stmelí

75 let od Mnichova: Společně prolitá krev národ stmelí

Historik Jan Rychlík uvažuje o Mnichovské dohodě a jejích důsledcích

75 let od Mnichova: Kdo ještě tehdy stál o demokracii?

75 let od Mnichova: Kdo ještě tehdy stál o demokracii?

Renomovaní historici odpovídají na otázku Aktuálně.cz: Dalo se rozbití ČSR předejít?

Uvnitř pěchotního srubu N-S 82 Březinka

Uvnitř pěchotního srubu N-S 82 Březinka

Prohlédnout si 18 fotografií

Originální vstupní pevnostní dveře do tvrze Březinka váží 640 kg.

Pracovna velitele.

Do aukce jde psací set, jímž Hitler podepsal Mnichov

Do aukce jde psací set, jímž Hitler podepsal Mnichov

Vyvolávací cena se bude podle organizátorů aukce pohybovat kolem půl milionu dolarů

Sudety se po válce hodně změnily. A mění se i dnes

Sudety se po válce hodně změnily. A mění se i dnes

Hostem Aktuálně.cz byl politolog Ondřej Matějka

Nejnovější zprávy do e-mailu

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.