Tyhle pevnosti chránily v roce 1938 republiku. Vyzkoušejte si virtuální prohlídku

Jakub Plíhal Denis Chripák Jan Gazdík Štěpán Plaček Jakub Plíhal, Denis Chripák, Jan Gazdík, Štěpán Plaček
Aktualizováno 6. 10. 2018 12:05
Před 80 lety řešili obyvatelé Československa velké dilema, zda se se zbraní v ruce postavit nacistické přesile. Jejich oporou bylo mj. horečně budované opevnění na hranicích s Německem. Příkladem je i věrně dochovaný pěchotní srub Březinka u Náchoda. V době mobilizace 1938 byl plně vybaven a vyzbrojen.
úvodní obrázek úvodní obrázek

Československo měla chránit linie opevnění Pevnosti chránily nejohroženější úseky

Rostoucí agrese politiky nacistického Německa po nástupu Adolfa Hitlera k moci vedla československou vládu v roce 1935 k rozhodnutí vybudovat trvalé opevnění země. Hlavní inspirací přitom byla Maginotova linie budovaná ve Francii.

Československé modernější pevnosti ji však v mnoha směrech předčily. Vzhledem k místním podmínkám – zejména příliš dlouhé hranici, kterou bylo třeba chránit, či kvůli finančním a časovým omezením – byly od začátku vybírány nejohroženější úseky.

Samotná koncepce opevnění se během předválečných let několikrát změnila, což například od roku 1937 znamenalo sázku na budování objektů lehkého opevnění známých jako „řopíky“ a to podle zkratky ŘOP – Ředitelství opevňovacích prací, jež určovalo detaily konkrétního budování pevnostní linie. Nejmohutnější vojenské stavby (dělostřelecké tvrze a pěchotní sruby) rostly v předválečných letech na pohraniční linii od Bohumína po Krkonoše. Celkově se projektovalo téměř 1300 těchto těžkých objektů, ale reálně jich vzniklo 262.

Konec nadějím na účinnou obranu, při níž se počítalo se zásahem spojenců, představovalo 29. září 1938. Tehdy byla v Mnichově dojednána dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o odstoupení československého pohraničí obývaného německou menšinou ve prospěch hitlerovského Německa.

Příklad bunkru BřezinkaV době mobilizace byl plně vyzbrojen

Velmi kvalitně uchovaným příkladem jedné části pevnostního systému je pěchotní srub Březinka u Náchoda. V době mobilizace 1938 byl plně vybaven a vyzbrojen. Po válce chátral, ale od roku 2000 je po rekonstrukci opět ve stavu na úrovni roku 1938, a to zásluhou Klubu vojenské historie Náchod.

Současná podoba Březinky odpovídá ideálu, jak by vypadala, pokud by bylo dost času československé pevnosti kompletně dokončit a vybavit vším potřebným. V září 1938 se nicméně jednalo o nedávno vybetonovaný, a tudíž jen obtížně obyvatelný vlhký srub, v němž se voda srážela i na jeho kulometech či kanonu, které pak vojáci museli často konzervovat. Nacisté navíc ze srubů vytrhali pancéřové zvony, takže ty dnešní jsou jen kopie. A jinde tomu nebylo většinou jinak.

Březinka a desítky dalších - místními nadšenci opravených - srubů je přesto pozoruhodnou ukázkou technického umu našich předků i jejich odhodlání bránit svou vlast. A též ukázkou obdivuhodné snahy současníků tyto památky i hodnoty zachovat pro příští generace.

S námi srub Březinka můžete navštívit pomocí panoramatických snímků.

čtěte více

Obrazem: Poničený bunkr obnovili nadšenci do nejmenších detailů

Související

 

Právě se děje

Další zprávy