Tajemná tvrz Adam poodhalila svá tajemství. Ale jen zcela výjimečně, zůstává uzavřena

Prohlédnout si 51 fotografií

Mnichovská dohoda a potupné vyklizení československého pohraničí ukončily několik let výstavby monumentálního obranného systému. Nikdy se tak už nedovíme, jak by obrana Československa fungovala při útoku nacistického Německa. Většina betonových pevností či pevnůstek je přístupná veřejnosti a největší z nich se změnily (tak jako například tvrz Hanička) v ojedinělá muzea. Některé pevnosti (jako tvrze Adam či Smolkov) však slouží k obraně republiky dál. Využívá je česká armáda, jsou přísně střeženy a dostat se do nich s fotoaparátem není vůbec jednoduché. Na snímku je vrch Adam (765 m), tři kilometry západně od Klášterce nad Orlicí, kilometr od státní hranice s Polskem.

Odtud, z hranice, mohla německá rozvědka pozorovat od roku 1935 horečné budování československého opevnění. Jednu ze dvou nepřístupných tvrzí jsme navštívili v roce 2018. Zde je fotogalerie z největší a nejvíce opevněné tvrze Adam, která střežila zemskou bránu na hranici s nacistickým Německem.

Přes 80 let starý snímek masivu Adamovy hory, kde byla v letech 1936–38 vybudována dělostřelecká tvrz Adam. Na snímku je vidět tvrzový dělostřelecký srub K-Am-S 43 "Veverka" a vpravo trigonometr kóty Adam.

Německá špionáž si kopec fotografovala. Tento snímek pochází již z období okupace. To už z linie opevnění stoupající na Adamovu horu Němci odvezli překážky patrné na předchozím snímku. Na tomto je vidět pěchotní srub K-S 47 "V dolině", nad ním K-S 46 "V zátiší" a na vrcholu hory pak tvrzový pěchotní srub K-Am-S 41 "Pod vrškem".

Foto: Ludvík Hradilek

Ludvík Hradilek, gag, dap

Aktualizováno 27. 9. 2023 0:51

Dělostřelecká tvrz Adam v Orlických horách, jedna z největších a stavebně dokončených tvrzí předválečného opevnění Československa, slouží stále k obraně vlasti. Návštěvy tu přijímají jen zcela výjimečně.

Více než deset tisíc dokončených bunkrů předválečného obranného systému Československa stále přitahuje pozornost návštěvníků. Řopíky, sruby či mohutné tvrze udivují mohutností i rychlostí, s jakou jsme je před osmdesáti lety postavili.

Mnichovská dohoda a potupné vyklizení československého pohraničí ukončily několik let výstavby monumentálního obranného systému. Nikdy se tak už nedovíme, jak by obrana Československa fungovala při útoku nacistického Německa. Většina betonových pevností či pevnůstek je přístupná veřejnosti a největší z nich se změnily (tak jako například tvrz Hanička) v ojedinělá muzea. Některé pevnosti (jako tvrze Adam či Smolkov) však slouží k obraně republiky dál. Využívá je česká armáda, jsou přísně střeženy a dostat se do nich s fotoaparátem není vůbec jednoduché.

Jednu ze dvou nepřístupných tvrzí jsme navštívili v roce 2018. Zde je fotogalerie z největší a nejvíce opevněné tvrze Adam, která střežila zemskou bránu na hranici s nacistickým Německem.

Prohlédnout si 51 fotografií