Tajemná tvrz Adam poodhalila svá tajemství. Ale jen zcela výjimečně, zůstává uzavřena

Tajemná tvrz Adam poodhalila svá tajemství. Ale jen zcela výjimečně, zůstává uzavřena
Vrch Adam (765 m). Tři kilometry západně od Klášterce nad Orlicí, kilometr od státní hranice s Polskem.
Odtud, z hranice, mohla německá rozvědka pozorovat od roku 1935 horečné budování československého opevnění.
Přes 80 let starý snímek masivu Adamovy hory, kde byla v letech 1936–38 vybudována dělostřelecká tvrz Adam. Na snímku je vidět tvrzový dělostřelecký srub K-Am-S 43 "Veverka" a vpravo trigonometr kóty Adam.
Německá špionáž si kopec fotografovala. Tento snímek pochází již z období okupace. To už z linie opevnění stoupající na Adamovu horu Němci odvezli překážky patrné na předchozím snímku. Na tomto je vidět pěchotní srub K-S 47 "V dolině", nad ním K-S 46 "V zátiší" a na vrcholu hory pak tvrzový pěchotní srub K-Am-S 41 "Pod vrškem".
Foto: Ludvík Hradilek
Ludvík Hradilek gag dap Ludvík Hradilek, gag, dap
28. 9. 2018 6:40
Dělostřelecká tvrz Adam v Orlických horách, jedna z největších a stavebně dokončených tvrzí předválečného opevnění Československa, slouží stále k obraně vlasti. Návštěvy tu přijímají jen zcela výjimečně.

Více než deset tisíc dokončených bunkrů předválečného obranného systému Československa stále přitahuje pozornost návštěvníků. Řopíky, sruby či mohutné tvrze udivují mohutností i rychlostí, s jakou jsme je před osmdesáti lety postavili.

Mnichovská dohoda a potupné vyklizení československého pohraničí ukončily několik let výstavby monumentálního obranného systému. Nikdy se tak už nedovíme, jak by obrana Československa fungovala při útoku nacistického Německa. Většina betonových pevností či pevnůstek je přístupná veřejnosti a největší z nich se změnily (tak jako například tvrz Hanička) v ojedinělá muzea. Některé pevnosti (jako tvrze Adam či Smolkov) však slouží k obraně republiky dál. Využívá je česká armáda, jsou přísně střeženy a dostat se do nich s fotoaparátem není vůbec jednoduché.

Jednu ze dvou nepřístupných tvrzí jsme nedávno navštívili. Zde je fotogalerie z největší a nejvíce opevněné tvrze Adam, která střežila zemskou bránu na hranici s nacistickým Německem.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 9 minutami

EU podle Reuters ve svém hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v ČR.

Evropská komise ve svém prvním hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje mimo jiné znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v České republice, na Slovensku a v dalších čtyřech zemích převážně z východní části Evropské unie. Informovala o tom v předstihu agentura Reuters. V poledne má zprávu oficiálně představit místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Unijní exekutiva podle Reuters vidí nedostatky v protikorupčním boji v Bulharsku, Chorvatsku, na Slovensku, v České republice, v Maďarsku a na Maltě.

Dokument, který má Reuters k dispozici, podle tiskové agentury spatřuje hlavní ohrožení demokratických standardů ve výzvách, kterým v členských zemích čelí média a soudnictví.

Zpráva upozorňuje i na to, že koronavirová pandemie posloužila jako "zátěžová zkouška" odolnosti vlády práva napříč sedmadvacítkou. Některá mimořádná protiepidemická opatření, která přijaly vlády jednotlivých států, podle komise zašla příliš daleko.

"Když mimořádné pravomoci oslabují institucionální kontrolu rozhodujících osob, stává se o to důležitějším dohled nad veřejnými rozhodnutími ze strany médií a občanské společnosti," konstatuje zpráva. "Ovšem v některých členských státech čelí média a občanská společnost novým překážkám," cituje Reuters z dokumentu.

Druhou významnou oblastí, u níž Evropská komise vyjádřila znepokojení, je podrývání nezávislosti justice. Komise tu kritizuje zejména Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Slovensko.

"Polské reformy justice po roce 2015 jsou velkým zdrojem sporů," konstatuje komise. Také Maďarsko je podle ní mezi členskými státy, v nichž směr změn zavdal důvod k vážným obavám z dopadu reforem na nezávislost soudnictví.

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Princ Navaf Ahmad Džábir Sabah se stal novým vládcem Kuvajtu

Korunní princ Navaf Ahmad Džábir Sabah ve středu složil přísahu a stal se novým vládcem Kuvajtu poté, co v úterý ve věku 91 let zemřel dosavadní emír šajch Sabah Ahmad Džábir Sabah, informovala agentura AP. Dynastie Sabahů zemi vládne od roku 1756.

Třiaosmdesátiletý Navaf Ahmad Džábir Sabah část pravomocí převzal už letos v červenci, kdy byl Sabah Ahmad Džábir Sabah hospitalizován ve Spojených státech kvůli blíže neurčeným zdravotním problémům a podstoupil operaci. V minulosti nový kuvajtský vládce zastával řadu vysokých funkcí, včetně postu ministra obrany. Se zesnulým emírem měli společného otce, ale jinou matku.

Tělo zesnulého emíra má být přepraveno do Kuvajtu, kde se bude konat pohřeb. Pohřeb vládce by obvykle přitáhl desítky tisíc truchlících Kuvajťanů a zúčastnily by se ho desítky vysokých zahraničních činitelů a hodnostářů. Ale kvůli pandemii covidu-19 se pohřeb odehraje jen v soukromí za účasti příbuzných, uvedla kuvajtská státní agentura KUNA.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Další hromadný úhyn ryb. V nádrži na Mostecku se zřejmě propadlo dno

V nádrži Farského v Horním Jiřetíně na Mostecku hromadně uhynuly stovky až tisíce kilogramů ryb. V nádrži se zřejmě propadlo dno do bývalé podzemní šachty po těžbě uhlí. Hladina klesla o několik centimetrů, voda je zakalená došeda až dobíla a je silně cítit po sirovodíku. Na místě platí dočasný zákaz rybolovu.

"Dneska tam pracují pánové a stále se snaží zachránit část ryb a zbytek se likviduje, bude se muset odvézt do kafilerie," uvedl Jan Skalský, mluvčí Českého rybářského svazu, Severočeského územního svazu. Škody zatím nelze vyčíslit, uhynulé ryby jsou pravděpodobně i na dně nádrže.

Zdroj: ČTK
Další zprávy