Tajemná tvrz Adam poodhalila svá tajemství. Ale jen zcela výjimečně, zůstává uzavřena

Tajemná tvrz Adam poodhalila svá tajemství. Ale jen zcela výjimečně, zůstává uzavřena
Vrch Adam (765 m). Tři kilometry západně od Klášterce nad Orlicí, kilometr od státní hranice s Polskem.
Odtud, z hranice, mohla německá rozvědka pozorovat od roku 1935 horečné budování československého opevnění.
Přes 80 let starý snímek masivu Adamovy hory, kde byla v letech 1936–38 vybudována dělostřelecká tvrz Adam. Na snímku je vidět tvrzový dělostřelecký srub K-Am-S 43 "Veverka" a vpravo trigonometr kóty Adam.
Německá špionáž si kopec fotografovala. Tento snímek pochází již z období okupace. To už z linie opevnění stoupající na Adamovu horu Němci odvezli překážky patrné na předchozím snímku. Na tomto je vidět pěchotní srub K-S 47 "V dolině", nad ním K-S 46 "V zátiší" a na vrcholu hory pak tvrzový pěchotní srub K-Am-S 41 "Pod vrškem".
Foto: Ludvík Hradilek
Ludvík Hradilek gag dap Ludvík Hradilek, gag, dap
28. 9. 2018 6:40
Dělostřelecká tvrz Adam v Orlických horách, jedna z největších a stavebně dokončených tvrzí předválečného opevnění Československa, slouží stále k obraně vlasti. Návštěvy tu přijímají jen zcela výjimečně.

Více než deset tisíc dokončených bunkrů předválečného obranného systému Československa stále přitahuje pozornost návštěvníků. Řopíky, sruby či mohutné tvrze udivují mohutností i rychlostí, s jakou jsme je před osmdesáti lety postavili.

Mnichovská dohoda a potupné vyklizení československého pohraničí ukončily několik let výstavby monumentálního obranného systému. Nikdy se tak už nedovíme, jak by obrana Československa fungovala při útoku nacistického Německa. Většina betonových pevností či pevnůstek je přístupná veřejnosti a největší z nich se změnily (tak jako například tvrz Hanička) v ojedinělá muzea. Některé pevnosti (jako tvrze Adam či Smolkov) však slouží k obraně republiky dál. Využívá je česká armáda, jsou přísně střeženy a dostat se do nich s fotoaparátem není vůbec jednoduché.

Jednu ze dvou nepřístupných tvrzí jsme nedávno navštívili. Zde je fotogalerie z největší a nejvíce opevněné tvrze Adam, která střežila zemskou bránu na hranici s nacistickým Německem.

 

Právě se děje

před 30 minutami

Jablonec a Liberec odehrají v boji s pandemií imaginární derby

Fotbalisté Jablonce a Liberce sice kvůli pandemii nového koronaviru a přerušení ligy nebudou moci o prvním dubnovém víkendu odehrát plánované podještědské derby na hřišti, zápas se ale uskuteční aspoň imaginárně. Severočeští rivalové začnou v pondělí na odložené utkání prodávat vstupenky v hodnotě 100 korun a výtěžek věnují Krajské nemocnici v Liberci na podporu v boji s nemocí COVID-19.

Fanoušci si mohou v internetové síti Ticketstream kupovat lístky až do neděle, kdy se mělo derby původně hrát. Počet charitativních vstupenek není nijak omezen.

"Místo prestižní fotbalové bitvy se teď svádí jiný a mnohem zásadnější boj, a to boj o lidské životy. Nesvádí ho fotbalisté na zeleném trávníku, ale zdravotníci v nemocnicích. Jejich soupeř je bohužel obzvlášť zákeřný a o to jsou jejich statečné a obětavé výkony obdivuhodnější. V tom boji jim všichni musíme aspoň symbolicky pomoct," uvedly kluby ve společném prohlášení.

Fanoušci po zaplacení obdrží e-mailem speciální elektronickou vstupenku. "Poslouží vám jako stálá připomínka toho, že když to bylo třeba, nezůstali jste v ofsajdu. Věříme, že se v našem kraji najde dost lidí, kteří své zdravotníky v jejich zápase nenechají samotné. Pořiďte si svou vstupenku na derby proti koronaviru, pořiďte ji i svým blízkým. Nikdy nevíte, kdy někdo z nich pomoc zdravotníků bude taky potřebovat," dodali severočeští rivalové.

Podobnou iniciativu spustila nedávno Zbrojovka Brno, která se snaží vyprodat někdejší stadion Lužánky při imaginárním utkání se Slavií. Jde o připomínku slavného zápasu z října 1996, na který dorazilo 44.120 diváků, což je dodnes nejvyšší návštěva samostatné ligy. Výtěžek z virtuálních vstupenek získá na boj s koronavirem brněnská Fakultní nemocnice v Bohunicích.

Další zprávy