Praha - Loni koncem prosince Městský soud v Praze odebral soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 1 Heleně Králové její nejslavnější případ - sledování tehdejší manželky premiéra Radky Nečasové, které Vojenskému zpravodajství nařídila jeho současná manželka Jana Nagyová (dnes Nečasová).
Odvolací soud soudkyni, která Janu Nečasovou a trojici zpravodajců opakovaně osvobodila i přes jeho výtky, nešetřil. "Lze mít v této trestní věci pochybnosti o nepodjatosti samosoudkyně, a to na základě způsobu, jakým hodnotila důkazy," uvedl soudce Richard Petrásek a poukázal na to, že Králová například přešla zřejmou lež bývalého premiéra. Poté přikázal, aby případ řešil jiný soudce.
Králové ale zůstal ještě druhý případ spojený s Nečasovou a pádem vlády v červnu 2013: Rozdávání lukrativních postů ve státní správě výměnou za vzdání se mandátu poslance. A také luxusních darů, které Jana Nečasová dostávala, ale neodváděla z nich daně. Toho případu se Králová vzdát nechce. A to i přes poukázání žalobců na její podjatost. V kauze je kromě manželů Nečasových stíhán i bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček. Trojici exposlanců Petru Tluchořovi, Marku Šnajdrovi a Ivanu Fuksovi se obžaloba vyhnula kvůli rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Žalobce: Obvodní soud postupoval naprosto jednostranně
Žalobce Rostislav Bajger z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, který všechny případy související s Janou Nečasovou řeší, si ke své námitce podjatosti vypůjčil Petráskovu argumentaci z případu sledování premiérovy manželky. Poukázal tím na to, že Králová není k bývalému premiérovi a jeho současné manželce nestranná.
"Obvodní soud postupoval naprosto jednostranně, přičemž dospěl k naprosto bezprecedentnímu závěru, že všechny provedené důkazy podporují obhajobu obžalovaných, uplatněnou v hlavním líčení," pomáhá si Bajger citací z Petráskova rozhodnutí. Je podle něj zřejmé, že se vztah Králové přenáší na celou kauzu.
Králová se ale proti nařčení z podjatosti počátkem března ohradila. "Konstrukce námitky podané státním zástupcem je zcela absurdní. Soud v určité konkrétní věci hodnotí důkazy určitým způsobem, což ale nemůže zakládat vztah mezi soudcem a obviněným," uvedla v usnesení, které deník Aktuálně.cz získal podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Králová v něm poukázala i na judikaturu, podle níž musí mít vztah mezi obviněným a soudcem konkrétní podobu a osobní charakter, aby mohl být pro uznání podjatosti dostatečný.
Rozhodnutí do dvou týdnů
Olomoučtí žalobci ale proti jejímu usnesení podali stížnost, která tento týden dorazila na Městský soud v Praze. Žalobce Bajger v ní na sedmi stránkách a konkrétních příkladech odůvodňuje podjatost soudkyně. V dokumentu přiznává, že vycházel z postupu Králové v její druhé kauze, v níž také podával obžalobu. "Vycházíme především z rozhodnutí v kauze vojenského zpravodajství, kde odvolací soud sám konstatoval, že podle způsobu, jak hodnotila důkazy, nelze očekávat, že by Janě Nečasové a Petru Nečasovi nestranila," uvedl Bajger.
Případ dostal na stůl senát, vedený soudcem Dušanem Paškou. Ten se jej rozhodl řešit přednostně. "Neveřejné zasedání ve věci je nařízeno na 10. dubna," uvedla mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci.
Výsledek jednání bude znám ale až s odstupem poté, co soud rozhodnutí sepíše a rozešle. "Výsledek nejprve musí znát procesní strany, které se ze zákona takového typu jednání neúčastní," vysvětlila Puci.
Pokud by soud případ Králové odebral, mohla by ho dostat soudkyně Pavla Hájková, která po ní už přebrala kauzu Vojenského zpravodajství.
Sama se chtěla nechat vyloučit
Paradoxní přitom je, že Králová se loni v létě chtěla sama z případu trafik vyloučit. Ovšem odvolací soud to odmítl a případ jí nechal. Králová totiž argumentovala tím, že jednou z jejích kolegyň na soudu je Kateřina Tluchořová - manželka bývalého poslance Petra Tluchoře, kterého se kauza trafik týká. Navrhovala, aby tento případ dostal zcela jiný soud. Městský soud v Praze ale rozhodl, že to nebrání tomu, aby případ projednala.
Zatímco první dva případy spojené s pádem Nečasova kabinetu - trafiky a zneužití Vojenského zpravodajství - jsou stále na začátku, třetí z nich, únik zpráv BIS, v březnu doputoval na Vrchní soud v Praze. A to poté, co se trojice odsouzených, Jana Nečasová, Ivo Rittig a jeho právník David Michal odvolala proti uloženým podmíněným trestům.
