Kateřina Hovorková
Aktualizováno 4. 12. 2022 14:52
Ať už dáte výpověď sami, nebo ji dostanete, téměř vždy jde o stresovou životní situaci. Důležité je proto odchod z práce dobře promyslet a vyhnout se tak zbytečným chybám, které vás mohou připravit o peníze. Právníci radí, na co při ukončení zaměstnání pamatovat, kdy mají lidé nárok na odstupné i jak dosáhnou na případnou pomoc od státu.
Výpověď od zaměstnavatele
- Zaměstnanec, který ve výpovědní době onemocní, je v takzvané ochranné lhůtě. Vyléčí-li se do konce výpovědní doby, nic se neděje. Pakliže je ale nemocný i po konci výpovědní doby, ta se prodlužuje o dny nemoci, které trvaly do původní lhůty.
"Uvedu příklad. Zaměstnanec bude dočasně pracovně neschopný od 25. prosince do 5. ledna. Výpovědní doba se prodlužuje od 5. ledna o sedm dnů," pokračuje Odrobinová.
- Zaměstnanec má s výpovědí od šéfa nárok na podporu v nezaměstnanosti v plné výši.
Tedy v prvních dvou měsících dostane 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Další dva měsíce 50 procent a zbývající měsíce, tedy jeden, čtyři nebo sedm měsíců podle věku, náleží 45 procent. Výplata podpory ovšem začíná až poté, co "vyčerpá" odstupné.