Praha - Nová pravidla platí od 1. července pro výpočet úroku z prodlení podle občanského zákoníku. Dosavadní způsob se tím výrazně zjednoduší.
V současné době, kdy jsou úrokové sazby České národní banky na rekordně nízké úrovni, však tato změna dlouhodobě zvýhodní dlužníky, zatímco věřitelé na tom mohou být hůře než dosud.
Lidem, kteří se letos dostanou do prodlení, se totiž bude počítat úrok podle současné nízké sazby ČNB. I kdyby sazby v dalších měsících vzrostly, výše úroku už neporoste - na rozdíl od dosavadní úpravy.
Novinka se týká takzvaného zákonného úroku z prodlení, stanoveného paragrafem § 517 občanského zákoníku. Zjednodušeně řečeno se použije vždy, když jedna ze smluvních stran není podnikatelem a současně se nedohodly na jiné výši úroku. Tedy typicky při vztazích mezi běžnými občany nebo mezi firmami a spotřebiteli. Podrobnější vysvětlení najdete v rámečku vpravo.
Jak to funguje dosud
- Občanský zákoník stanoví, že je-li dlužník v prodlení s placením peněžitého závazku, má věřitel automaticky právo na úrok z prodlení v zákonné výši. Pro věřitele je příjemné, že takový úrok může požadovat přímo ze zákona i tehdy, jestliže jej zapomněl zmínit v původní smlouvě s dlužníkem. Je však limitován částkou určenou nařízením vlády, vyšší úrok si dokonce nemůže sjednat ani smluvně.
- Oproti tomu řídí-li se peněžní závazek obchodním zákoníkem, mohou si smluvní strany dohodnout i vyšší částku úroku z prodlení. Nedohodnou-li se, platí úprava občanského zákoníku.
- Občanský zákoník použijeme vždy, když jedna ze smluvních stran není podnikatelem. Tedy typicky když fyzická osoba půjčuje běžným občanům. Naopak obchodní zákoník se automaticky použije vždy, když jsou obě smluvní strany podnikatelskými subjekty (třeba když jedna společnost půjčuje druhé).
- Také fyzická osoba (běžný spotřebitel) se může s jinou fyzickou či právnickou osobou dohodnout, že jejich vztah se bude řídit obchodním zákoníkem. Jestliže by však tato dohoda zhoršila postavení spotřebitele, je neplatná, takže například místo vyšších úroků z prodlení by tak platila jen výše stanovená občanským zákoníkem.
- Aby to však nebylo příliš jednoduché: Pokud se jedná o "smlouvu o úvěru" a nikoliv "půjčku", použije se na ni vždy obchodní zákoník. Nicméně proti nepřiměřené výši úroků z prodlení se pak spotřebitel může bránit u soudu. Například českobudějovický krjaský soud letos rozhodl, že pro jejich výši platí občanský zákoník, přestože jde o "úvěr".
Změna se naopak prakticky nedotkne obchodních vztahů mezi podnikateli, u nichž má i nadále přednost smluvní určení úroku z prodlení podle obchodního zákoníku.
Změnu schválila vláda už vloni, o chystaném kroku informoval jako první právě online deník Aktuálně.cz.
Dosud: Každý půlrok jiný úrok
Od letošního července se výše zákonného úroku z prodlení nebude měnit každého půl roku jako dosud, ale zůstane jednotná a neměnná po celou dobu trvání dluhu.
Výše úroku z prodlení podle občanského zákoníku se i nadále odvíjí od repo sazby stanovené Českou národní bankou. Úrok z prodlení pak získáme jejím zvýšením o sedm procentních bodů. Činí-li tedy repo sazba v době vzniku prodlení například 0,75 procenta, po připočtení sedmi bodů z ní dostaneme roční úrok z prodlení ve výši 7,75 procenta z dlužné částky.
Dosavadní stav však komplikovalo pravidlo, že úrok z prodlení se takto počítá samostatně vždy za každé kalendářní pololetí, v němž prodlení trvá. Rozhodující je přitom repo sazba platná první den příslušného pololetí (tedy k 1. lednu nebo 1. červenci).
Způsob, jakým se v Česku počítají zmíněné úroky od roku 2005, však šel podle ministerstva spravedlnosti zbytečně nad rámec příslušné unijní směrnice.
"Dosavadní způsob ztěžuje celý systém výpočtu úroku z prodlení, neboť u uplatňování pohledávek například z několika faktur s různou splatností s prodlením trvajícím několik let se úroky z prodlení rozpadají do několika desítek až set položek, které je třeba řádně vyčíslit. Vzhledem k tomu, že dochází k častým změnám repo sazby, je výše úroku z prodlení zpravidla každého půl roku jiná," konstatovalo ministerstvo spravedlnosti v návrhu nařízení vlády.
Nově: Jednou a dost
Od 1. července nově platí, že výše úroku z prodlení odpovídá výši repo sazby platné k poslednímu dni předcházejícímu kalendářní pololetí, ve kterém k prodlení došlo, zvýšené o sedm procentních bodů.
Pro výpočet výše úroku z prodlení, které vzniklo v období mezi 1. lednem a 30. červnem, tak bude vždy stěžejní repo sazba platná k 31. prosinci předchozího roku. Výše úroku už pak bude neměnná po celou dobu trvání prodlení.
Tato změna sice na jednu stranu zjednoduší výpočet dlouhodobého prodlení, díky současným rekordně nízkým sazbám centrální banky však může zvýhodnit dlužníky, kteří se do prodlení dostanou právě v této době. Zatímco dosud platí, že po zvýšení repo sazby by vzrostl i úrok z prodlení, nově by úrok zůstal stále nízký.
Nicméně za odlišné ekonomické situace se může tato výhoda obrátit proti dlužníkům a naopak - oproti dosavadnímu stavu - přilepšit věřitelům.
Schválená změna je účinná od 1. července. Oproti původnímu plánu se však vztahuje jen na nově vzniklá prodlení. Stávajícím dlužníkům se budou úroky počítat podle dosavadního systému.
