Od ledna 2023 se rozšíří počet OSVČ, které mohou vstoupit do režimu takzvané paušální daně. Zatímco v letech 2021 a 2022 o ni mohli zažádat jen živnostníci s příjmy do jednoho milionu korun, kteří nejsou plátci DPH, nově smějí do paušálního režimu vstoupit i ti s příjmy do dvou milionů.
Jde o jednotnou daň, v rámci které v jedné měsíční částce platí živnostníci zdravotní pojistné, sociální pojistné navýšené o 15 procent a daň z příjmů. Doposud byla paušální daň jen jedna. Od ledna ovšem vzniknou kvůli rozšířenému počtu plátců s vyšším příjmem tři pásma této daně.
Výhodou paušální daně je kromě značné finanční úspory u některých skupin podnikatelů také to, že nemusí podávat daňové přiznání, tím pádem si nemusí platit ani účetní. Plátci se navíc vyhnou finanční daňové kontrole.
Termíny, do kdy se musí podnikatelé k paušální dani přihlásit, jsou ovšem šibeniční. Jeden končí právě ve čtvrtek 8. prosince. Netýká se podnikatelů s příjmy do milionu, zbystřit by ale měly OSVČ s příjmy od jednoho do dvou milionů korun, které o paušální dani uvažují.
Ty totiž doposud musely být registrovány k dani z přidané hodnoty (DPH). V daňovém balíčku je však nově stanoveno, že povinnost platit DPH se od ledna vztahuje na osoby s příjmy až nad dva miliony korun.
Takže aby mohly OSVČ s příjmy mezi jedním a dvěma miliony vstoupit do režimu paušální daně, musí nejprve požádat o zrušení registrace k DPH. Nelze být totiž registrován k DPH a zároveň k paušální dani. A tady vzniká problém.
Čas jen pět dní
Požádat o zrušení registrace k DPH totiž musí do pouhých pěti kalendářních dnů od nabytí účinnosti daňového balíčku. Tento termín vyprší právě 8. prosince 2022.
"Lhůta 5 dní od nabytí účinnosti zákona je naprosto šibeniční, ale přitom pro mnohé poplatníky velmi důležitá. Pokud poplatník tuto lhůtu pro zrušení registrace k DPH zmešká a podá žádost o zrušení registrace pozdě, finanční úřad této žádosti již nevyhoví," vysvětluje Jan Kašpar, daňový poradce společnosti KODAP.
Zrušit registraci k DPH je třeba zasláním elektronické žádosti, která je k dispozici na portálu www.mojedane.cz.
Jak doplňuje Richard Knobloch, partner Grant Thornton, požádat o zrušení registrace k DPH mohou živnostníci kdykoliv i po 8. prosinci. "Ale musí pak počítat s tím, že pro rok 2023 nebudou moci uplatnit paušální režim pro daně z příjmů," varuje Knobloch.
Doplňuje, že zrušení registrace DPH a přechod na paušální daň se vyplatí zejména plátcům, kteří nemají příliš velké náklady a kteří by se dostali do prvního a druhého pásma daně.
S tím souhlasí i daňová expertka Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars, podle níž zůstane jednotná daň i po změnách výhodná jen pro určitý typ podnikatelů. "Na novém nastavení vydělají především bezdětné OSVČ s 60procentním výdajovým paušálem a s příjmy těsně pod 1,5 milionu korun. Ty totiž budou platit paušál v prvním pásmu a na nové úpravě vydělají přes 100 tisíc korun," vysvětluje Ivanco. Bezdětné OSVČ s 40procentním výdajovým paušálem a příjmy těsně pod dva miliony korun ušetří na paušální dani přes 90 tisíc korun.
Expertka doplňuje, že OSVČ v paušálním režimu nemohou obdržet daňový bonus, proto není tento daňový systém finančně výhodný pro živnostníky s nižšími zisky uplatňující daňové zvýhodnění na děti, které právě na dani z příjmu nic neplatí a ještě dostávají daňový bonus.
Další termín je 10. ledna
K paušální dani se jinak bude možné přihlásit do 10. ledna 2023. Částka měsíční daně je pak splatná do 20. dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí.
Pásma paušální daně:
| Pásmo | Příjem | Paušální daň měsíčně |
| 1. pásmo | do 1 milionu korun ročně | 6 208 korun |
| 2. pásmo | do 1,5 milionu korun | 16 tisíc korun |
| 3. pásmo | do 2 milionů korun | 26 tisíc korun |
Podle odhadů ministerstva financí by mohlo do nového rozšířeného režimu paušální daně vstoupit nově přes 60 tisíc živnostníků. V letošním roce ji využilo přes 80 tisíc podnikatelů.
"Doporučujeme pečlivě zanalyzovat, zda se paušální daň vyplatí, či nikoliv. Stejně tak je dobré zvážit, do jakého pásma vstoupíte. Ta jsou přímo spjata výší výdajového paušálu, který by daňový poplatník platil, kdyby se rozhodl pro procentní vyjádření daně z příjmu," upozorňuje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Doplňuje, že paušální daň a její využití je také omezeno výší ostatních příjmů, kterých poplatník může dosáhnout, jako je například příjem z pronájmu nebo z investic. "Doposud byl roční limit 15 tisíc korun, ale s novelou se navyšuje na 50 tisíc korun," upřesňuje Jelínek.
Do jakého pásma bude podnikatel zařazen, záleží na rozhodných příjmech:
Pro první pásmo:
- do výše 1 000 000 korun bez ohledu na to, z jakého činnosti plynou
- do výše 1 500 000 korun, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % z příjmů
- do výše 2 000 000 korun, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů
Pro druhé pásmo:
- do výše 1 500 000 korun bez ohledu na to, z jaké činnosti plynou
- do výše 2 000 000 korun, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % z příjmů
Pro třetí pásmo:
- do výše 2 000 000 korun bez ohledu na to, z jaké činnosti plynou
Výhody a nevýhody registrace k DPH
Po 19 letech přichází změna limitu pro registraci k DPH. Povinnost stát se plátcem DPH od ledna nově platí pro podnikatele, jejichž obrat za posledních 12 měsíců překročil 2 miliony korun. Podnikatelé, kteří mají celkové tržby nižší než 2 miliony, ale vyšší než 1 milion, tak mají možnost se z registraci k DPH odhlásit.
Jak upozorňuje Jana Jáčová, zakladatelka firmy UOL Účetnictví, ne každému se takový krok vyplatí. "Jestliže má podnikatel obrat blížící se dvěma milionům, je možné, že hranici během krátké doby překročí, a to by pro neplátce DPH znamenalo nutnost znovu se zaregistrovat a podstoupit vše, co tento proces obnáší. Stejně tak pokud jsou vaši odběratelé plátci DPH a vyšší cena s DPH neovlivní vaši marži, je lepší v registru zůstat."
Naopak v případě, kdy si zákazníci DPH neodčítají, je lepší nebýt plátcem DPH. "V takovém případě by DPH buď snížilo marži, nebo by zákazníci nakupovali za vyšší cenu," podotýká Jáčová. Do je třeba zahrnout nájem nemovitostí, a to i například bytu v soukromém vlastnictví.
