Příjmy z takzvané válečné daně, jak se jí také přezdívá, mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií. Daň by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky.
Novou daň vkládá do daňového balíčku, který aktuálně projednává sněmovna, Stanjurův pozměňovací návrh. Ministr navrhl sazbu daně 60 procent pro roky 2023 až 2025.
Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Stanjurův návrh počítá se zavedením daně od příštího roku. Piráti původně chtěli, aby se vztahovala už na letošní rok, nakonec svůj pozměňovací návrh neuplatnili. Piráti také chtěli navrhnout snížení sazby daně z navrhovaných 60 procent na 40 procent.
Načtením technické změny bude koalice podle předsedy lidoveckého klubu Marka Výborného řešit otázku původního pozměňovacího návrhu poslance TOP 09 Michala Kučery, který chtěl ze zdanění vyloučit například zemědělské podniky provozující bioplynové stanice.
