Krynice - Za vysokou nezaměstnanost mladých lidí si mohou evropské státy samy. Kladou totiž příliš vysoký důraz na to, aby udržely v práci starší pracovníky. Tvrdí to profesor Tiziano Treu, který se věnuje pracovnímu právu na Katolické univerzitě v Miláně a je bývalým ministrem práce a sociální politiky v Itálii.

Ochranu "stáří" podle něj podporují firmy, politici i odbory, zatímco absolventi škol žádnou ochranu nemají.

Zároveň ale připouští, že si za problém mohou částečně i absolventi. "Nedokážou se dostatečně flexibilně pohybovat po Evropě, navíc si stále vybírají obory, které byly populární v minulosti, ale dnes v nich existuje přetlak odborníků," říká Tiziano Treu v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz, pořízeném během ekonomického fóra v polské Krynici.

Aktuálně.cz: Co považujete za hlavní příčinu stále vyšší nezaměstnanosti mladých lidí v Evropské unii?

Tiziano Treu: Když to řeknu obecně, Evropa je starý kontinent se starou ekonomikou. Není to místo pro mladé. Spíše to je tak, že se k nim chová sobecky.

A.cz: Můžete to vysvětlit podrobněji?

Politici jim zavírají dveře, nechávají si uvnitř "insidery", investují peníze na ochranu existujících míst. A  ty, co teprve přicházejí, je tak velmi snadné vytlačit. V některých zemích to není tak hrozné, například na severu Evropy, ale obecně můžeme o našem kontinentu říci, že se obrací k minulosti. Oceňujeme senioritu, ale ne mládí.

A.cz: Kterých oborů se problém, o kterém mluvíte, týká nejvíce?

Tyto bariéry podle mě nejsou dané sektorem. Ani v moderních odvětvích, pro která by měli být mladí lidé vzděláni a lépe připraveni, není snadné je prolomit. Tradičně se to ale hodně týká práce ve veřejném sektoru.

A.cz: Z jakého důvodu Evropa klade na stáří takový důraz?

Ve většině zemí to jednoduše vyplývá z politických a kulturních tradic - starší lidi tu dlouhodobě podporuje většina odborů i politických stran, které jim zajišťují silnou ochranu pracovních míst. Zatímco mladí podobné zastoupení nemají. V první řadě to platí pro Itálii, ale také třeba ve Francii. A současná opatření, která státy na podporu zaměstnanosti přijímají, na změnu zatím nestačí.

A.cz: Jaké kroky máte přesně na mysli?

Státní podpora firem, které najmou mladé, propagace učebních oborů, pomoc absolventům při hledání adekvátní práce. Ještě důležitější je ale změnit systém vzdělávání tak, aby byli mladí aktivnější a pružnější a zvládali se třeba lépe pohybovat v rámci Evropy. Stejně tak je potřeba, aby jejich schopnosti lépe vyhovovaly firmám, které mají s náborem zaměstnanců obecně problém.

A.cz: Nemohou si přesto mladí, alespoň částečně, za tu nezaměstnanost sami? Jak už jste sám zmínil, existuje řada volných míst. Buď ale tuto práci nechtějí dělat, nebo na ni nemají kvalifikaci.

Nerovnováha tu rozhodně je, ale opět, je to důsledek toho, že se lidé soustředí na obory, které byly populární v minulosti - jako právo, ekonomika. A trvá to, než pochopí, že by se měli zaměřit i na něco jiného. Kromě toho zde vidím problém, že někteří lidé jsou převzdělaní a je pro ně obtížné najít práci, která by odpovídala jejich kvalifikaci. To platí i pro řemeslníky - mají velké množství znalostí, ale chybí jim zkušenosti.

A.cz: Myslíte si, že za současný stav může mimo jiné evropská politika, podle které by mělo mít co nejvíce lidí vysokoškolský diplom?

Jsem přesvědčený, že každý mladý člověk by měl dnes vystudovat univerzitu, ale nemělo by to být jen právo nebo filozofie.