Praha - Stížnost na nelegální chování zaměstnavatele lze podat inspektorátu práce i anonymně. Důležité ale je, aby obsahovala jasné informace a aby pak pracovník pomohl i při samotné kontrole.

"Čím konkrétnější podnět, tím lépe se s ním pracuje," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz vedoucí inspektor Oblastního inspektorátu práce pro hlavní město Prahu Jaroslav Stádník.

V mnoha případech by přitom podle něj stačilo, kdyby na protiprávní jednání upozornilo několik zaměstnanců současně a kdyby po příchodu inspektorů ve strachu „nevycouvali“ ze svého tvrzení.

Aktuálně.cz: Častým problémem je práce, kdy zaměstnanci mají formálně uzavřenou smlouvu na nižší mzdu a zbytek dostávají "na ruku". Pokud na to člověk přistoupí, hrozí mu také pokuta?

Jaroslav Stádník: K takovému jednání, jako je braní peněz na ruku, by nemělo vůbec docházet. Zaměstnavatel v podobném případě obchází povinnosti, které mu vyplývají z oblasti daňových předpisů a odvodů na zdravotním a sociálním pojištění. Pokud zaměstnanec pracuje bez řádně uzavřené pracovní smlouvy, hrozí zaměstnavateli pokuta do deseti milionů korun, minimálně 250 tisíc korun. Potenciální sankci - až do sto tisíc korun - se ale vystavuje i pracovník, který přistupuje na podobnou hru. Může se jednat o nelegální práci, což tedy může mít důsledky i pro něj.

A.cz: Co může zaměstnanec dělat, když zjistí, že jeho nadřízený jedná nelegálně?

Měl by na takové jednání upozornit inspektorát práce, což je samozřejmě také otázka osobní odvahy. My v případě podání podnětu zkoumáme, zda byl, nebo nebyl porušen zákoník práce, případně zákon o zaměstnanosti. Pokud vyhodnotíme, že se obsah podání dotýká i jiných správních orgánů, postupujeme to například na finanční úřady, na okresní správu sociálního zabezpečení, v krajních případech i na orgány činné v trestním řízení.

A.cz: Můžete mu pak takovou pokutu zmírnit? Například proto, že se pracovník do podobné situace dostal nevinně, nebo proto, že se snaží situaci řešit?

Myslím si, že bychom k tomu přihlédli. Naší primární snahou není trestat tyto osoby, které třeba odkryly nějakou nelegální činnost. V první řadě zkoumáme činnost zaměstnavatele, tomu navíc nesmíme ze zákona říct, kdo podal podnět.

Nevím, jak k tomu přistupují orgány činné v trestním řízení. Pokud ale nějakým způsobem vyhodnotí podání jako polehčující okolnost, tak si to zmírnění také dovedu představit.

Hlavně nevycouvat

A.cz: Přijímáte na inspektorátu práce anonymní podněty?

Ano, pokud je z nich jednoznačně čitelné, ve které společnosti dochází k porušování předpisů, případně se tyto chybějící informace snažíme vyžádat.

A.cz: Co vše by tedy "stížnost" měla obsahovat?

Když to zlehčím, tak čím konkrétnější podnět, tím lépe se s ním pracuje. Můžeme tu kontrolu následně zaměřit už na konkrétní oblast, víme, ke komu jít, jaké doklady si můžeme vyžádat. Samozřejmě potřebujeme mít důkazy, protože nemůžeme bezdůvodně zpochybňovat dokumenty, které nám předloží zaměstnavatel.

A.cz: Jak mohou zaměstnanci podobné praktiky ve firmách prokázat?

Toto je vždy těžké. Osoby, které podávají podnět, pak obvykle „vycouvají“, respektive ustoupí ze svého tvrzení. Právě proto, že si uvědomí, že by to mohlo mít negativní důsledky i pro ně, ať už je to kvůli obavě ze sankcí, nebo kvůli strachu ze ztráty zaměstnání. Když se jich zeptáme, jak to ve skutečnosti je, často řeknou: „Tady se vlastně nic neděje.“ Zaměstnanci jsou si vědomi toho, že i když s nimi jednáme o samotě, někde v dálce je přítomný ten zaměstnavatel, takže jsou zdrženliví. Mělo by se spojit třeba více zaměstnanců, pokud jednání zaměstnavatele vnímají obdobně, a říct, co se děje.

A.cz: Jak dlouho to potrvá, než se inspektorát začne podnětem zabývat?

Samozřejmě se snažíme reagovat co nejdříve, ale vzhledem k počtu podnětů se pohybujeme v řádu měsíců. Pokud máme autorovi kam odpovědět, musíme jej ze zákona o výsledku kontroly vždy informovat. Pokud máme za to, že podnět není dostatečně určitý, tak si vyžadujeme doplňující informace.

A.cz: Je možné udělat něco pro to, abyste se podnětem začali zabývat dříve?

Obecně postupujeme chronologicky, nikdo by v zásadě neměl dostat přednost před kýmkoliv, kdo poslal podání třeba před čtrnácti dny.

Nelegální práce? Nemusíme se ohlašovat

A.cz: Na tyto kontroly chodíte bez ohlášení?

Pokud se jedná o kontrolu nelegální práce, tak v 99 procentech jde o kontroly neohlášené. Inspektor se při zahájení prokáže služebním průkazem a de facto oznámí, že začíná kontrola. Kontrola by měla být uzavřená zhruba do 60 dnů, ale často to vzhledem k nutnosti dožadovat další podklady a informace trvá déle. Samozřejmě je třeba se v průběhu kontroly vypořádat i s případnou nesoučinností kontrolované osoby, která může kontrolu rovněž protáhnout. Po vypořádání protokolu pak může následovat správní řízení o pokutě. Samotná kontrola není jednoduchý proces - představa, že se vykoná a ukončí v rámci jednoho týdne, je naprosto iluzorní.

A.cz: Jak je tomu u pracovněprávních záležitostí, kolik procent kontrol je zhruba neohlášených zde?

V oblasti kontroly dodržování povinností vyplývajících ze zákoníku práce se většinou jedná o ohlášené kontroly, procenta se těžko odhadují. Pokud by z obsahu podnětu částečně vyplývalo podezření na nelegální práci, pak by se jednalo o kontrolu neohlášenou.

A.cz: Kolik stížností ročně obdržíte?

Tendence podávání podnětů se zvyšuje, od roku 2010 do roku 2013 se to číslo téměř zdvojnásobilo. Nejvíce se týká právě porušení povinností vyplývajících ze zákoníku práce, nejvíce si podatelé stěžují na odměňování – zaměstnavatel jim nevyplatil mzdu nebo ji krátí. Loni jsme na našem oblastním inspektorátu obdrželi v oblasti porušování zákoníku práce kolem 1300 podnětů. (Za celou republiku jich loni bylo 6780 - pozn. red.) Připočteme-li podněty z oblasti nelegální práce a bezpečnosti práce, dostanete se k číslu 1850.

A.cz: Kolik podnětů se loni prokázalo jako oprávněných?

Z kontrol provedených na základě podnětu bylo porušení právního předpisu zjištěno u zhruba šedesáti procent.

A.cz: Jakou nejvyšší sankci jste loni udělili?

Nejvyšší pokuty ukládáme v oblasti nelegální práce, kdy společnost zaměstnávala fyzické osoby, aniž by s nimi uzavřela pracovní poměr či některou z dohod. Tam se to blížilo dvěma milionům korun. V celé republice se ale objevily případy, kde byla pokuta násobně vyšší. (Statistiku nejvyšších pokut za celou republiku jsme přinesli v samostatném článku - pozn. red.)

A.cz: Dávali jste pokuty i za výplatu peněz na ruku?

Jak jsem se již zmiňoval, pokud nedochází k porušování zákoníku práce, tedy je uzavřen pracovněprávní vztah a je oficiálně vyplácena alespoň minimální odměna, orgány inspekce práce nemohou přímo takové jednání postihovat. Je třeba se obrátit na jiné orgány, například na finanční úřad.

A.cz: Kolik kontrolorů na pražském inspektorátu pracuje?

Na našem inspektorátu působí v současné době v rámci čtyř odborů 54 inspektorů.

A.cz: A kolik z nich se specializuje právě na pracovněprávní tematiku?

Na tuto oblast se zaměřuje sedmnáct inspektorů.