Pokuty kvůli zákoníku práce rostou. Známe pět nejvyšších

Petr Kučera Petr Kučera
13. 3. 2014 5:30
Za porušení pracovněprávních předpisů mají firmy platit 57 milionů korun, vyplývá z loňské statistiky Státního úřadu inspekce práce. Nejvyšší pokuta přesáhla půl milionu.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Aktuálně.cz

Praha – Pokuty v celkovém součtu 57,1 milionu korun uložil v loňském roce Státní úřad inspekce práce za porušování pracovněprávních předpisů.

Jde o další výrazný nárůst oproti předchozím letům: V roce 2012 dostali zaměstnavatelé pokuty v celkové výši 43,3 milionu korun, v roce 2011 „jen“ 37 milionů.

Loni stoupl také počet sankcí – právní moci nabylo 1908 pokut, zatímco předloni 1419 a o rok dříve 1579.

Alespoň jedno porušení pracovněprávních předpisů loni zjistili inspektoři při dvou třetinách kontrol (66 procent). V roce 2012 to bylo 57 procent, o rok dříve 49 procent.

Nejvyšší pokutu – 550 tisíc korun – loni dostala společnost SunTanzer se sídlem v Praze 9.

Vyplývá to z údajů, které získal online deník Aktuálně.cz na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Vedle kontroly pracovněprávních předpisů mají inspektoráty na starosti také další dvě oblasti – kontroly bezpečnosti či ochrany zdraví při práci a dále kontroly zaměřené na nelegální zaměstnávání (zákon o zaměstnanosti). Uvedené statistiky se týkají pouze první oblasti, tedy zjednodušeně řečeno porušování zákoníku práce.

Méně kontrol, ale více nedostatků

Dvoutřetinový podíl firem, u nichž kontrola zjistila alespoň jedno porušení zákona, nicméně nemusí být objektivním obrazem celkové situace v Česku. Inspektorům totiž pomáhají konkrétní podněty veřejnosti (obvykle zaměstnanců), zaměřují se také na nejproblematičtější obory a na firmy, s nimiž byl problém už v minulosti. Pravděpodobnost zjištění nedostatku při kontrole je tedy vyšší.

Počet kontrol v pracovněprávní oblasti přitom oproti předchozím dvěma letům klesl – loni jich bylo 12 185, předloni 13 993, o rok dříve 13 549. Alespoň jedno porušení zákona loni zjistili inspektoři při 8077 kontrolách, zatímco v roce 2011 „jen“ při 6625 kontrolách. Roste také celkový počet zjištěných nedostatků (loni 16 878).

Inspekce loni od lidí obdržela 6780 podnětů v pracovněprávní oblasti, což je o zhruba 300 méně než předloni., ale o přibližně o 1500 více než v roce 2011.

Pět nejvyšších pokut

Nejvyšší pravomocná pokuta v pracovněprávní oblasti loni dosáhla 550 tisíc korun. Dostala ji společnost SunTanzer se sídlem v Praze 9, důvodem byly nevyplacená nebo opožděná výplata mzdy a nevyplacení odstupného.

Druhou nejvyšší sankci – 500 tisíc korun – dostala společnost Times sídlící v pražské Kaprově ulici. Firmu podnikající v oblasti úklidových služeb potrestal úřad za nevedení evidence odpracované pracovní doby, práce přesčas a noční práce, nezajištění rovného zacházení se zaměstnanci v souvislosti s odměňováním a za nevyplacení zaručené ani minimální mzdy.

Pokutu 450 tisíc korun uložili inspektoři společnosti SIT-Scherm International Transports se sídlem poblíž Boru u Tachova. Podle kontrolorů chybovala ohledně pracovní doby v dopravě a neposkytnutí stravného na pracovních cestách.

Čtvrtou nejvyšší sankcí – 380 tisíc korun – skončila kontrola ve společnosti Duvenbeck Logistik se sídlem ve Volduchách. Důvodem byla opět problematika pracovní doby v dopravě, nevedení evidence odpracované doby, práce přesčas a noční práce, a dále neposkytnutí stravného na pracovních cestách.

V součtu pátou nejvyšší pokutu loni dostala společnost Edymax Holding se sídlem v pražské ulici Na Příkopě. Jde o čtyři sankce v celkové výši 355 tisíc korun kvůli nevyplacení příplatku za práci v noci, sobotu a neděli, nevedení evidence odpracované doby, nerovnému zacházení s agenturními zaměstnanci při odměňování, neposkytnutí zaručené mzdy a kvůli srážce ze mzdy bez písemné dohody se zaměstnancem.

Nepřiměřené, tvrdí firma

„Při počtu předpisů, které je třeba v dnešní době dodržet, kdy některé pocházejí ještě z 60. let a jejich výklad je zvlášť u evropské legislativy týkající se kamionové dopravy mnohdy absolutně nejasný, neexistuje v ČR snad jediná firma, která by všechny požadavky dodržela,“ podotýká Roman Sedláček, prokurista společnosti SIT-Scherm International Transports.

"Nezdá se nám, že by výše uložené sankce odpovídala závažnosti porušení jednotlivých předpisů, když nějaká provinění zcela rozporujeme, a ve zbytku se jedná pouze o formální nedostatky," dodává Sedláček.

Závažnější pochybení odmítá také společnost Edymax Holding, působící jako pracovní agentura. „Důvody pro udělené sankce vznikly v průběhu nastavování procesů u nových projektů. Naším záměrem od začátku bylo, aby splňovaly zákonné požadavky. Doporučení inspektorátů práce respektujeme a pomáhají nám poskytovat kvalitní služby,“ říká PR manažerka společnosti Slávka Vančáková.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Rusko vyhošťuje deset amerických diplomatů

Ruské ministerstvo zahraničí ve středu oznámilo, že v reakci na nejnovější sankce ze strany USA recipročně označilo za nežádoucí osoby deset pracovníků amerického velvyslanectví v Moskvě. Příslušnou nótu předalo zástupci amerického velvyslance s tím, že "uvedené osoby mají opustit Rusko do 21. května".

Ruská diplomacie přislíbila, že další odvetné kroky za "nezákonné protiruské sankce" budou následovat, uvedl list Kommersant na svém webu. Připomněl, že americký prezident Joe Biden v polovině dubna podepsal výnos o zavedení nových sankcí proti Rusku a USA také rozhodly o vyhoštění deseti ruských diplomatů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 35 minutami

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který soud EU označil za diskriminační

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který Soudní dvůr Evropské unie označil za diskriminační a porušující evropské předpisy. Místopředseda vlády Zsolt Semjén podle agentury DPA předložil v parlamentu v noci na středu nový zákon, který kritizovanou normu nahradí. Maďarsku hrozil ze strany EU finanční postih v případě, že by zákon neupravilo.

Maďarsko v roce 2017 zpřísnilo dohled nad organizacemi financovanými ze zahraničí. Ty, jejichž roční příspěvek překročí 7,2 milionu forintů (546 000 Kč), se musejí povinně registrovat a také zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích. Dotčené spolky musejí rovněž na webových stránkách výslovně uvádět, že jsou "organizacemi podporovanými ze zahraničí".

Unijní soud v červnu 2020 konstatoval, že jde o "diskriminační a neodůvodněné omezení", které je v rozporu se základními právy včetně ochrany osobních údajů či svobody sdružování.

Podle kritiků byl tento a další zákony namířen především proti americkému finančníkovi a filantropovi maďarského původu Georgi Sorosovi, kterého kvůli jeho liberálním názorům považuje premiér Viktor Orbán za svého nepřítele.

Nyní může být zákon zneplatněn na některé z příštích schůzí parlamentu. Chystaná novela podle DPA obsahuje ustanovení, na jehož základě bude maďarský účetní dvůr každoročně vypracovávat zprávy o těch nevládních organizacích, jejichž příjmy budou přesahovat 20 milionů forintů (1,43 milionu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy