Praha - Pokud vláda prosadí retroaktivní účinnost škrtů v rodičovském příspěvku a stavebním spoření, obrátí se ČSSD na Ústavní soud. Online deníku Aktuálně.cz to řekl místopředseda strany Zdeněk Škromach.
Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení může podat skupina nejméně 41 poslanců nebo nejméně 17 senátorů. Druhou možností je ústavní stížnost konkrétního člověka, jehož ústavně zaručené základní právo nebo svoboda byla novým zákonem porušena.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek poslal do vlády návrh, podle něhož má maximální částka rodičovského příspěvku klesnout na 216 tisíc korun (na jedno dítě za celou dobu pobírání).
Tento limit má od dubna 2011 platit pro nové příjemce příspěvku, ale od července by se dotkl také všech, kteří příspěvek pobírali i před dubnem a jejich nárok dál trvá.
Lidé, kteří už nyní čerpají rodičovský příspěvek, by tak po červencovém snížení stropu přišli o zbytek původně očekávané částky. Nezaměstnané matky by od státu dostaly až o 46 200 korun méně, rodiče s tříletou variantou rodičovského příspěvku až o 20 tisíc méně.
"To je nepřípustná retroaktivita, tito rodiče už počítají s dosavadní výší dávky," vysvětluje Škromach.
Ze stejného důvodu mu vadí i škrty ve státním příspěvku na stavební spoření. Už na vklady učiněné v roce 2010 se má podle návrhu ministerstva financí uplatnit speciální 50procentní daň, také snížení příspěvků od roku 2011 se má dotknout i dříve uzavřených smluv.
Podle řady právníků i ministerstva financí však jde v případě stavebního spoření jen o nepravou retroaktivitu, která je přípustná (podrobněji v tomto článku). Odkazují přitom právě na jeden z dřívějších nálezů Ústavního soudu, byť se netýkal konkrétně stavebního spoření.
Soud už v roce 1995 obecně konstatoval, že nová právní úprava může být od nabytí své účinnosti použita i na právní vztahy vzniklé před její účinností. Pouze v případě, kdy by "oprávněná očekávání adresátů právní úpravy" výrazně převýšila potřebu přijetí legislativní změny, mohlo by toto řešení výjimečně představovat rozpor se zásadami demokratického právního státu.
"Naléhavost změny státního příspěvku je dána především potřebou celkového ozdravení veřejných rozpočtů. To je natolik zásadní argument, že musí převážit i nad případným odlišným očekáváním stávajících účastníků spoření," věří ministr financí Miroslav Kalousek.
Lidé podle něj nemohou legitimně očekávat, že státem poskytovaná podpora ve stávající výši bude trvat neomezeně dlouho, tedy i přes negativní vývoj veřejných rozpočtů.
Podobně lze podle Kalouska argumentovat i v oblasti daní - nikdy nelze očekávat, že konkrétní daňová sazba bude navždy platná.
| Čtěte také: Škrty ve stavebním spoření: Kalousek neustoupil ani ČNB Změna plánu: Lhůta na doměření daní se zatím nezvýší Konec výhod u hypoték? Zaplatíte o tisícovky vyšší daň |
