Praha - Šance na rychlejší proplacení faktur se českým podnikatelům vzdálila. Povinná třicetidenní splatnost se i nadále bude týkat jen největších odběratelů, nikoliv třeba veřejné správy nebo ostatních firem.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro oblast podnikání Bedřich Danda přitom letos na jaře plánoval, že by novela zákona zpřísnila pravidla pro všechny subjekty bez výjimek.
Návrh novely zákona o ochraně hospodářské soutěže, kterou připravil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a ministerstvo ji v září poslalo do připomínkového řízení, však se zásadní změnou nepočítá.
Do třiceti dnů tak i nadále budou muset platit jen největší odběratelé, typicky velké obchodní řetězce. Novela tak jen přejímá podobnou úpravu obsaženou dosud v zákoně o významné tržní síle, nicméně nově se má týkat všech oborů, nejen potravinářství a zemědělství.
Významné ekonomické postavení
Přísnější podmínky se mají vztahovat jen na firmy s dominantním postavením na trhu nebo s "významným ekonomickým postavením".
Druhý z uvedených pojmů je přitom v zákoně novinkou. Jde o firmy, které sice nemají dominantní postavení, ale mají "možnost využít své významné ekonomické postavení v obchodních vztazích k získání nedůvodného prospěchu na úkor jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů".
Pro snadnější posouzení pak novela stanoví i jasnější kritéria: Významné ekonomické postavení zaujímá v zásadě („nebude-li prokázáno jinak") každá firma, jejíž čistý obrat za poslední ukončené účetní období na trhu České republiky přesahuje 10 miliard korun.
Tyto firmy podle zákona nesmí zneužít své postavení ke "sjednávání nebo uplatňování lhůty splatnosti delší než 30 dní ode dne doručení faktury". Za porušení jim hrozí pokuta až 10 milionů korun, nebo 10 procent z čistého obratu za poslední tři roky.
Možná příště
Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů, která působí při ministerstvu průmyslu a obchodu právě pod vedením náměstka Dandy, přitom navrhovala omezit dobu splatnosti pro všechny obchodní vztahy.
Tedy například i pro situace, kdy svého postavení zneužívá stát nebo samospráva a "nutí" vítěze veřejné zakázky k delší splatnosti.
Taková úprava by byla přísnější než nedávno schválená unijní směrnice. Z maximálně třicetidenní splatnosti by neumožnila výjimky, a to ani když se na tom smluvní strany dohodnou.
"Špatnou platební morálku a nízkou vymahatelnost pohledávek v Česku je potřeba omezit nekompromisním zněním zákona," vysvětloval Danda svůj záměr.
Případné výjimky by podle něj jen umožnily pokračování dosavadní praxe, kdy ekonomicky silnější firmy "vydírají" ty menší.
"Na mém záměru se nic nemění, podobné zpřísnění chci prosadit v blízké budoucnosti," říká nyní Danda.
Na přísnější regulaci se však podnikatelské svazy zatím neshodnou. Zjednodušeně řečeno ji podporují hlavně menší firmy, zatímco větší podniky takové omezení smluvní volnosti odmítají. Podle Dandy však tento rozpor jen potvrzuje, že na trhu existují nerovné podmínky.
Co požaduje Evropská unie
Evropská unie přijala letos v únoru směrnici o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. V jednotlivých členských státech má platit nejpozději od března 2013.
Směrnice stanoví, že veřejná správa musí proplácet faktury do třiceti kalendářních dní. Výjimku dostanou jen veřejná zdravotnická zařízení a "orgány veřejné moci vykonávající hospodářskou činnost průmyslové či obchodní povahy".
Pro vztahy mezi podnikateli navzájem pak směrnice stanoví standardní splatnost maximálně 60 dnů. Povoluje ale výjimky, pokud se na nich obě strany dohodnou a současně pokud toto prodloužení nebude vůči věřiteli "hrubě nespravedlivé" (například kvůli nemožnosti vymáhat úroky nebo smluvní pokutu).
Směrnice dále stanoví, že v případě opoždění platby může věřitel účtovat úrok z prodlení bez předchozího oznámení připomínajícího dlužníkovi jeho povinnost platit. Zákonný úrok má odpovídat referenční sazbě centrální banky, zvýšené o osm procentních bodů.
Kromě toho bude muset dlužník zaplatit věřiteli i speciální pokutu "na pokrytí základních administrativních nákladů". Podle směrnice má činit minimálně 40 eur, splatná je automaticky po vzniku nezaviněného prodlení.
Věřitel dostane podle směrnice také nárok na přiměřenou náhradu dalších nákladů, které mu kvůli dlužníkovu zpoždění vznikly a převyšují zmíněnou pokutu. Typicky půjde o využití služeb advokáta nebo "vymahačské" společnosti.
Jednotlivé členské státy přitom mohou unijní směrnici v tuzemských zákonech ještě zpřísnit.
Pro i proti
Výhody i nevýhody zvažovaného zpřísnění vystihuje například stanovisko Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
Ta sice podporuje třicetidenní lhůtu ve vztahu veřejné správy k podnikatelům, její případné rozšíření i mezi podnikatele navzájem by však považovala za dvojsečné rozhodnutí.
"Na jedné straně to může pomoci malým dodavatelům vůči velkým korporacím. Na druhé straně se tím odebírá klíčový nástroj při vyjednávání, který má vliv na dodavatelské ceny, množství, výprodeje či kvalitu a váže na sebe celou řadu dalších obchodních podmínek, nikoliv nevýhodných pro malé dodavatele," říká předseda asociace Karel Havlíček.
"V konečném důsledku se tím mohou znevýhodnit schopní podnikatelé, kteří dokážou dobře vyjednávat. Podnikání je mimo jiné o schopnostech podstupovat určitá rizika," dodává Havlíček. Za důležitější považuje rychlost soudů při vymáhání pohledávek po dohodnuté splatnosti.
| Čtěte také: Češi splácí faktury stále později, trápí podnikatele Hledá se Absurdita roku. Pište, co komplikuje podnikání Nová evidence živnostníků přežila pár měsíců, má končit |
