Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. "Vliv je jednoznačný, zaměstnavatelé musejí zaměstnancům přidávat. Dobře to je vidět na růstu nominální mzdy, která se vyhoupla meziročně dokonce o 11,3 procenta. Medián činil 32 408 korun," vysvětluje ekonom Citfin Tomáš Volf.
U mužů dosáhl medián 34 461 Kč, u žen byl 30 026 Kč. Medián představuje "středovou hodnotu" - tedy polovina lidí bere nižší mzdu než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 447 Kč a 63 731 Kč.
Ekonomové výrazný nárůst průměrné hrubé mzdy nicméně očekávali, je totiž způsoben nízkou srovnávací základnou a vyplácením mimořádných odměn zdravotníkům, uvedl ČSÚ.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) má růst také za výsledek programu Antivirus, který zaměstnavatelům postiženým epidemií kompenzoval část nákladů na mzdy. V pátek zopakovala, že pro příští rok chce dosáhnout růstu minimální mzdy z 15 200 na 18 000 korun měsíčně, což by znamenalo navýšení mezd pro dva miliony zaměstnanců. Pro veřejný sektor chce jednat o navýšení o 3000 korun.
"Vzhledem k tomu, že letos se platy zdravotníků ve státních zařízeních navyšovaly o deset procent, a navíc se ještě zdravotníci dočkali právě mimořádně odměny, je rok 2021 historicky prvním, kdy průměrný měsíční hrubý plat lékaře přesahuje hranici 100 tisíc korun," doplňuje ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
"Růst průměrné mzdy o 11,3 procenta je výrazně ovlivněn loňskou nízkou základnou, kdy v některých odvětvích mzdy výrazně poklesly kvůli nástupu koronavirové krize. Také se zde projevil velmi různorodý vývoj v jednotlivých odvětvích, zejména pak jednorázová výplata mimořádných odměn zdravotníkům," uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Podstatnou část platů a mezd lékařů podle ekonoma Kovandy představují příplatky za práci přesčas, za pracovní pohotovost či za práci ve svátek. "Příplatky za přesčas jsou výrazné zejména ve státní sféře. Lékaři státní sféry loni napracovali průměrně 195 hodin měsíčně, lékaři sféry soukromé pak 178 hodin," doplňuje Kovanda.
"V obou případech se jedná o nadstandardně dlouhou pracovní dobu, neboť průměr v dané skupině zaměstnání činil loni 176, resp. 173 hodin. Je evidentní, že lékaři sféry státní mají přesčasů výrazně více než lékaři sféry soukromé," říká ekonom.
Ve srovnání odvětví byl přitom mzdový vývoj velmi odlišný. V peněžnictví a pojišťovnictví statistici dokonce evidují nominální pokles průměrné mzdy o 1,6 procenta. Naproti tomu v sekci zdravotní a sociální péče vzrostla průměrná mzda o 43,8 procenta - pravé v souvislosti s pandemií koronaviru. Vysoký růst, o 19,2 procenta, byl i v odvětví ostatní činnosti. V ubytování, stravování a pohostinství mzdy stouply o 17,3 procenta.
Mzdy nejvíce rostly v Královéhradeckém kraji
Z hlediska krajů zůstává nejbohatším regionem Praha, kde byla ve druhém čtvrtletí průměrná mzda 46 163 Kč, na druhém místě se udržuje Středočeský kraj s 39 832 Kč. V obou těchto regionech byl ale meziroční nárůst nejnižší.
Naopak Karlovarský kraj zůstává s průměrem 33 636 Kč nadále regionem s nejnižšími výdělky. Těsně následuje Zlínský kraj, kde průměrná mzda meziročně vzrostla o 13 procent na 33 856 korun. Nejvyšší meziroční nárůst zaznamenali statistici v Královéhradeckém kraji, mzda tam ve druhém čtvrtletí stoupla o 14,3 procenta na 37 406 Kč.
V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla po revizi o 3,3 procenta na 35 329 korun. Po zahrnutí inflace výdělek reálně stoupl o 1,1 procenta.
V loňském druhém čtvrtletí zasaženém první vlnou epidemie koronaviru průměrná mzda o 0,6 procenta klesla, reálně se snížila o 3,6 procenta.
Hlad po pracovní síle
V dalších čtvrtletích bude podle ekonomů růst mezd menší než v letošním druhém čtvrtletí, které bylo ovlivněno meziroční srovnávací základnou a jednorázovými položkami. Tlak na zvyšování mezd ale bude podle expertů pokračovat kvůli staronovému problému s nedostatkem pracovníků na trhu práce.
"Byť je aktuální výsledek zkreslen loňským propadem ekonomiky a výjimečnými s pandemií spojenými faktory, jako například vyplacení odměn zdravotníkům, jedná se o solidní tempo ukazující na oživující tuzemský trh práce. Statistiky v příštích kvartálech tímto zkreslením již ovlivněné nebudou," uvedl analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht, podle kterého tak meziroční tempo bude nižší, bude ale lépe reflektovat cyklické vlivy v ekonomice.
"Nicméně s pandemií v zádech bude průměrná reálná mzda letos umírněná a dle našeho odhadu pouze mírně překoná jedno procento," dodal Vagenknecht.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil na to, že na český trh práce se vrátil problém s nedostatkem pracovních sil. "Ruku v ruce s tím přichází tlak na růst mezd, který bude po odeznění vlivu pandemie dominantním faktorem pro vývoj mezd v dalších měsících," uvedl.
I podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka situace na pracovním trhu začne v nadcházejících čtvrtletích tlačit na růst mezd. Navíc od začátku příštího roku podle něj pravděpodobně stoupne minimální mzda. "Ve druhé polovině letošního a na začátku příštího roku je však zároveň nutné počítat s tím, že na reálný růst mezd bude negativně dopadat spotřebitelská inflace, která se v některých měsících může vyšplhat i přes čtyři procenta," upozornil.
Mediány hrubých měsíčních mezd podle pohlaví (v Kč)
| Období | Medián mezd | Medián mezd u mužů | Medián mezd u žen |
| 2019 | |||
| 1. čtvrtletí | 28 145 | 30 648 | 25 508 |
| 2. čtvrtletí | 29 580 | 32 209 | 26 825 |
| 3. čtvrtletí | 30 056 | 32 490 | 27 352 |
| 4. čtvrtletí | 31 624 | 34 272 | 28 867 |
| 2020 | |||
| 1. čtvrtletí | 29 137 | 31 497 | 26 557 |
| 2. čtvrtletí | 29 054 | 31 312 | 26 531 |
| 3. čtvrtletí | 31 258 | 33 341 | 28 894 |
| 4. čtvrtletí | 32 920 | 35 183 | 30 327 |
| 2021 | |||
| 1. čtvrtletí | 29 904 | 32 276 | 27 271 |
| 2. čtvrtletí | 32 408 | 34 461 | 30 026 |
Zdroj: ČSÚ
