Já jsem také v první linii! Pandemie má hrdiny v řadě profesí, nikdo jim ale neděkuje

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
21. 1. 2021 6:45
Nejen na sociálních sítích se vede řada diskusí a pří, kdo všechno je vedle zdravotníků, hasičů, policistů a vojáků "v první linii" současného boje proti pandemii koronaviru. A kdo si tak zaslouží minimálně úctu veřejnosti, případně oficiální poděkování a finanční ocenění. Zeptali jsme se personalistů, kteří mají o pracovním trhu přehled, na koho se podle nich momentálně nejčastěji zapomíná.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Všichni se nejspíše shodnou, že "v první linii" koronavirové pandemie jsou bezesporu zdravotníci. Za svou práci tak dostali v nemocnicích po jarní vlně od státu odměny 75 tisíc hrubého. Další pak zřejmě dostanou letos v dubnu - odbory požadují minimálně 50 tisíc korun čistého pro každého, tentokrát i mimo nemocnice. Na sociálních sítích ale lidé hojně diskutují, kdo dál si zaslouží, když ne finanční odměnu, tak minimálně úctu veřejnosti. 

"Pane, nasaďte si roušku, je koronavirus, nechci se nakazit," upozorňuje obsluha benzinové pumpy na dálnici D3 příchozího řidiče. Zvolila ostřejší tón, protože je to v den služby už několikátá výtka zákazníkovi. Svou profesi mladá žena považuje za rizikovou. Stejně jako její kolegové. A celá řada dalších lidí, kteří pracují mezi lidmi.

Pojem rizikové práce, která předpokládá i příplatky a úlevy, je ale jasně stanoven v zákoně a směrnici a jedná se o fyzicky náročná povolání v rizikových podmínkách - v průmyslu, energetice, zemědělství, letectví a silniční dopravě nebo povolání, která jsou svou činností riziková sama o sobě, což je velká část ošetřovatelských a medicínských profesí nebo třeba práce v ozbrojených a bezpečnostních složkách a ve složkách záchranného systému. 

V době pandemie koronaviru se ale ve společnosti vnímání rizikové práce posunulo. A podle personalistů je to pochopitelné - zvláště u lidí, kteří jsou ve větším kontaktu s ostatními. V pomyslné "první linii" jsou tak podle nich také prodavači, řidiči hromadné dopravy, učitelé… Jde ale o označení pouze společenské, oporu v zákoně nemá a žádné automatické bonusy se s ním nepojí. 

"Skladba rizikových profesí z pohledu veřejnosti se kvůli pandemii proměnila a vlastně hlavním faktorem je, jak moc a jak často je daná profese vystavena fyzickému kontaktu s dalšími lidmi. Kromě všech složek bezpečnostního a záchranného systému a samozřejmě ošetřovatelských a medicínských profesí, nyní takto uvažujeme i o pedagogických pracovnících, prodavačích a pracovnících v maloobchodě, kde mohou mít otevřeno, v hromadné dopravě a v přeneseném smyslu ve všech provozech, kde je práci nutno vykonávat fyzicky, na místě společně s větším počtem lidí," říká Alžběta Honsová z personální společnosti Randstad. 

Stejný názor má i Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz. "Profese v první linii asi vidíme podobně jako ostatní - vedle zdravotníků, policie, hasičů jsou to ti, kteří bez ohledu na karanténní opatření zajišťovali základní potřeby - personál v otevřených prodejnách, dopravci, řidiči v městské i dálkové přepravě, dopravci zboží i ti, kteří zajišťují vyskladňování a zásobování," míní Novák. 

Zapomínat by se podle něj nemělo na pracovníky, kteří se starali o zásobování energiemi a vodou, pečovatelské služby. "Náročné období prodělávají učitelé, kteří se snaží zachovat kontinuitu vzdělávání i při distanční výuce. Z tohoto pohledu lze ale jmenovat i řadu dalších profesí, protože změnit způsob práce museli kvůli koronakrizi mnozí," dodává Novák. 

Právě prodavače lidé na sociálních sítích zmiňují často. "Každý děkuje různým lidem, ale pravda je taková, ze prodavačkám snad nikdo a troufám si tvrdit, že na rozdíl od zaměstnanců státu nedostanou nic navíc. Klobouk dolů, protože bez vás bychom to nezvládli," píše například pan Ladislav v diskusi pod článkem o kolabujícím zdravotnictví a hrdinech v první linii. 

Hrdinové z kanceláří

Podle Tomáše Surky z personální společnosti Quanta je možné za rizikové považovat i některé výrobní činnosti, kde je hodně lidí pohromadě. "Na druhou stranu zaměstnavatelé se zpravidla snaží v maximální míře předcházet nakažení a vybavují pracovníky ochrannými prostředky, dezinfikují pracoviště, zajišťují, aby se například nepotkávali na směnách a podobně," říká Surka. 

To potvrzuje i Alžběta Honsová: "Z praxe našich velkých výrobních či logistických klientů vidíme, že firmy k tématu bezpečnosti a ochrany zdraví přistoupily zodpovědně, a pokud nestihly vše v rámci první vlny, tak během léta investovaly velké peníze do systému bezpečnosti - od poskytování roušek zaměstnancům, přes měření teploty, měřicí rámy, reorganizaci produkce tak, aby dovolovala větší rozestupy, až po vlastní testování zaměstnanců," říká Honsová. 

Účinnost těchto opatření je podle ní patrná v tom, že se ve velkých provozech, kde pracují pohromadě desítky až stovky lidí, epidemie nešíří. "Zkrátka, firmy vědí, že si nemohou dovolit mít výpadky, a proto raději ve velkém investovaly nejen peníze, ale i kapacity svých lidí, pro sestavení strategií a plánů, jak minimalizovat rizika nákazy," dodává personalistka. 

Podle Jaroslavy Rezlerové z ManpowerGroup jsou pracovníci ve výrobních firmách skutečně ve větším bezpečí než například v kancelářích. "Rozšíření nemoci ve výrobním podniku znamená omezení nebo přímo zastavení výroby a obrovské finanční ztráty, nejenom pro firmy, ale i pro zaměstnance, kteří přijdou o část mzdy. Ovšem u administrativních profesí takovou důslednost nepozorujeme. Práce v kancelářích jsou rizikové. Tento stav ale vyplývá především z opomíjení prevence proti nákaze než ze skutečné rizikovosti profese," míní Rezlerová.

Maminky jako skryté bojovnice

Rezlerová nabízí ještě jiný pohled na pandemii v práci. "Nejpostiženější 'profesí' jsou podle mě maminky a zasloužily by větší podporu, nejen finanční. Pandemie zhoršila postavení žen na trhu práce. Nejpostiženější jsou zrovna ty obory, které zaměstnávají převážně ženy. Maminky, které potřebovaly kvůli péči o děti využívat částečné úvazky, mají nyní mnohem méně na výběr, a navíc mají i větší obtíže získat státní podporu. Často tedy musely hledat nové živobytí, vydělají si méně, zajišťují domácí výuku a mají mnohem více práce v domácnosti," dodává Rezlerová.  

V tomto duchu lze najít i příspěvky na sítích. "Opravdovými neviditelnými hrdiny jsou ti, kterým jste zavřeli jejich podniky, obchůdky atd, protože ti obětují v boji s koronou veškerou svou existenci, roky práce a vůbec perspektivu a důstojný život," lze se dočíst v jednom příspěvku.

A hned za ním je příspěvek dalšího pisatele: "Je mi daleko víc líto lidí v druhé či třetí linii, tedy těch, co kvůli covidu přišli o práci či se jim zhroutilo podnikání. Gastro, umělci, hoteliéři…"

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Schodek rozpočtu stoupl ke konci července na rekordních 279,4 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 279,4 miliardy korun z červnových 265,1 miliardy korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě ministerstvo financí (MF). Jde o nejhorší červencový výsledek od vzniku Česka. Loni ke konci července byl schodek 205,1 miliardy korun.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně stouply o 19,3 miliardy na 836,3 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 32,4 miliardy na 721,9 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci července pak meziročně stouply o 93,6 miliardy na 1,1 bilionu korun.

Na celý letošní rok je schválen schodek státního rozpočtu 500 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok MF navrhuje schodek 390 miliard korun

Zdroj: ČTK
Další zprávy