"Od roku 1990 provozuji ve Špindlerově Mlýně ubytování a restaurační činnost, za tu dobu se nikdy nestalo, že by byl takový nedostatek personálu. Kdo má ruce a nohy, je na place. I jako majitel pracuji nyní běžně v provozu, což dříve nebylo," řekl pro agenturu ČTK majitel špindlerovského hotelu Olympie a restaurace Elan Martin Nejezchleb.
Podle něj je největší nedostatek personálu v gastronomii, kde chybí hlavně kuchaři, číšníci a veškeré pomocné síly. "Dnes se musí vše řešit brigádníky, ale to v kuchyni moc nejde. Výplaty v gastru proto trhají rekordy. Abych do kuchyně vůbec někoho sehnal, výplaty musí být poměrně vysoké," řekl ČTK Nejezchleb.
Majitel ubytovacího portálu spindleruv-mlyn.com Martin Jandura spatřuje několik příčin současného stavu. Například významnou část pracovníků ve službách v turistickém ruchu ve Špindlerově Mlýně tvořili Ukrajinci, kteří se nyní do práce v horském středisku nehrnou. Dalším důvodem je podle něj to, že řada bývalých zaměstnanců v gastronomických službách ve Špindlerově Mlýně vsadila na jistotu, i když za méně peněz, a šla pracovat například do továren.
V neposlední řadě podle Jandury situaci nepřidal postup vlády v době pandemie koronaviru, která podpořila zaměstnance, kteří kvůli zavření služeb nepracovali, byli doma, ale šel jim plat. "Zatímco podnikatelé bojovali o záchranu, někteří zaměstnanci z oboru jsou doteď doma a žijí z výplat, které dostali v době covidu. Například je hodně kuchařů, kteří nemají potřebu jít do práce," řekl ČTK Jandura.
"Každý systém může být zneužíván a ve svém důsledku může motivovat ke zcela jinému chování, než jeho tvůrci předpokládali. Nastavení covidových podpor v ČR však neumožňuje, aby lidé s nezměněnou životní úrovní odmítali návrat do práce," podotýká ekonom BH Securitis Štěpán Křeček.
Problém jsou nízké platy, míní ekonomové
Lidé, kteří si chtějí udržet výši svých předchozích příjmů, na podporách podle Křečka dlouho nevydrží. "Mohou však existovat jedinci, kteří si uvědomili, že jim vyhovuje život s méně penězi a větším množstvím volného času. V takovém případě mohou návrat do zaměstnání oddalovat a žít ze svých úspor," dodává ekonom.
"Vůbec si netroufám říct, že by v širším měřítku lidé zůstávali doma s dřívějšími předcovidovými výdělky, které v průměru za celou oblast HORECA (hotelnictví a gastronomické provozy, pozn. redakce) patřily k nejnižším," dodává pro on-line deník Aktuálně.cz ekonom ČSOB Petr Dufek. "Jestli je hodně kuchařů, kteří jsou raději doma, netuším. V každém případě kuchaři patří mezi velmi vyhledávané profese, které na trhu chybí," dodává.
Platy vybraných pozic z oboru HORECA:
| Pozice | Hrubý měsíční plat |
| kuchař | 18 000-39 000 Kč |
| číšník | 15 000-32 000 Kč |
| recepční | 19 000-30 000 Kč |
| pokojská | 15 000-32 000 Kč |
Zdroj: Platy.cz. Pozn. Rozpětí v závislosti na regionu a zaměstnavateli, plný úvazek
Hrubá měsíční mzda na pozici kuchař se podle portálu Platy.cz v Česku pohybuje v závislosti na regionu a zaměstnavateli od 18 do 39 tisíc korun. Průměrná mzda podle Českého statistického úřadu letos v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 35 285 korun.
Dufek ale souhlasí, že z odvětví odešly v době covidu tisíce lidí do jiných oborů a odvětví, které jim poskytují větší stabilitu i vyšší mzdy. "Ostatně to byl jeden z důvodů, proč nám nezaměstnanost v poslední recesi nevystřelila tak jako třeba po roce 2008," vysvětluje dále ekonom.
Souhlasí i s tím, že v tomto oboru chybí zahraniční pracovníci, jejichž mobilitu proticovidové restrikce výrazně omezily. "A výrazná pozice zahraničních pracovníků možná byla v této oblasti odrazem nabízených mezd," doplňuje Dufek.
Úroveň finančního ohodnocení v oboru zmiňuje také Křeček. "Problém chybějícího personálu primárně spočívá v nastavení mzdové úrovně. Na místa s nadstandardním ohodnocením není problém najít dostatek zájemců. Nemůžeme se však divit, že vzhledem k extrémně nízké nezaměstnanosti nikdo nestojí o špatně placené pozice. Navíc často jde o pozice s nejistou budoucností, které se mohou zrušit v případě příchodu další vlny pandemie," připomíná ekonom.
Letošní léto je plné výkyvů
Konkrétně Špindlerův Mlýn nyní zažívá vrchol letní sezony. Proti té minulé, velmi úspěšné je ale podle Jandury, co se týče tržeb a návštěvnosti, slabší asi o 20 procent.
Specifikem současné letní sezony ve středisku jsou podle něj výrazné výkyvy v zájmu rekreantů a strávníků, což celý problém ještě umocňuje. "Toto léto je pro nás nevyzpytatelné, nečitelné, jsou neskutečné výkyvy v návštěvnosti a tržbách. Cokoli predikovat je téměř nemožné. Třeba dva dny jsou výrazné propady na tržbách, lidé nemají do čeho píchnout, a pak najednou jsou tržby na maximech. Nedokážeme odhadnout, kolik lidí do práce nabrat, kdy služby posílit. To je značná komplikace," dodává pro ČTK Jandura.
Problémy ale nemají jen horská střediska. Lidé chybí i dalším hotelům po Česku, včetně těch pražských. A to navzdory nízké obsazenosti. Podle Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) je kromě kuchařů v metropoli poptávka i po pracovnících na úklid nebo recepčních.
Také prezident AHR Václav Stárek připouští, že Češi o úklidové práce příliš zájem nemají, a přijímali se na ně proto agenturní zaměstnanci - například z Ukrajiny nebo dalších zemí mimo Evropskou unii. Tito lidé ale mají nyní podle Stárka problém získat víza. "Máme například informaci, že Hilton nemá vůbec lidi na úklid," připomíná Stárek.
Před vypuknutím pandemie koronaviru pracoval v turismu podle České unie cestovního ruchu každý 22. Čech. Odvětví tak zaměstnávalo kolem 250 000 lidí. Kvůli špatné perspektivě mnoho lidí obor opustilo.
AHR tento týden uvedla, že pokud vláda pro podnikatele v cestovním ruchu, alespoň v nejvíce zasažených regionech, rychle nespustí program kurzarbeit na udržení stávajících zaměstnanců, hrozí oboru v následujících měsících další kolaps.
