Restaurace ztrácí personál. Nechce se jim, užívají si covidové peníze, říká hoteliér

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
14. 8. 2021 16:43
Hoteliéři a restauratéři v Česku se potýkají s výrazným nedostatkem zaměstnanců. Některé restaurace omezují otevírací dobu. Chybí především kuchaři, recepční, číšníci i pokojské. Podle lidí z oboru i ekonomů je důvodem nedostatek zahraničních pracovníků či změna oboru. Někteří však mají za to, že mnozí pracovníci jsou stále doma a žijí z covidových podpor, které dostali v pandemii.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

"Od roku 1990 provozuji ve Špindlerově Mlýně ubytování a restaurační činnost, za tu dobu se nikdy nestalo, že by byl takový nedostatek personálu. Kdo má ruce a nohy, je na place. I jako majitel pracuji nyní běžně v provozu, což dříve nebylo," řekl pro agenturu ČTK majitel špindlerovského hotelu Olympie a restaurace Elan Martin Nejezchleb.

Podle něj je největší nedostatek personálu v gastronomii, kde chybí hlavně kuchaři, číšníci a veškeré pomocné síly. "Dnes se musí vše řešit brigádníky, ale to v kuchyni moc nejde. Výplaty v gastru proto trhají rekordy. Abych do kuchyně vůbec někoho sehnal, výplaty musí být poměrně vysoké," řekl ČTK Nejezchleb.

Majitel ubytovacího portálu spindleruv-mlyn.com Martin Jandura spatřuje několik příčin současného stavu. Například významnou část pracovníků ve službách v turistickém ruchu ve Špindlerově Mlýně tvořili Ukrajinci, kteří se nyní do práce v horském středisku nehrnou. Dalším důvodem je podle něj to, že řada bývalých zaměstnanců v gastronomických službách ve Špindlerově Mlýně vsadila na jistotu, i když za méně peněz, a šla pracovat například do továren.

V neposlední řadě podle Jandury situaci nepřidal postup vlády v době pandemie koronaviru, která podpořila zaměstnance, kteří kvůli zavření služeb nepracovali, byli doma, ale šel jim plat. "Zatímco podnikatelé bojovali o záchranu, někteří zaměstnanci z oboru jsou doteď doma a žijí z výplat, které dostali v době covidu. Například je hodně kuchařů, kteří nemají potřebu jít do práce," řekl ČTK Jandura.

"Každý systém může být zneužíván a ve svém důsledku může motivovat ke zcela jinému chování, než jeho tvůrci předpokládali. Nastavení covidových podpor v ČR však neumožňuje, aby lidé s nezměněnou životní úrovní odmítali návrat do práce," podotýká ekonom BH Securitis Štěpán Křeček.

Problém jsou nízké platy, míní ekonomové

Lidé, kteří si chtějí udržet výši svých předchozích příjmů, na podporách podle Křečka dlouho nevydrží. "Mohou však existovat jedinci, kteří si uvědomili, že jim vyhovuje život s méně penězi a větším množstvím volného času. V takovém případě mohou návrat do zaměstnání oddalovat a žít ze svých úspor," dodává ekonom.

"Vůbec si netroufám říct, že by v širším měřítku lidé zůstávali doma s dřívějšími předcovidovými výdělky, které v průměru za celou oblast HORECA (hotelnictví a gastronomické provozy, pozn. redakce) patřily k nejnižším," dodává pro on-line deník Aktuálně.cz ekonom ČSOB Petr Dufek. "Jestli je hodně kuchařů, kteří jsou raději doma, netuším. V každém případě kuchaři patří mezi velmi vyhledávané profese, které na trhu chybí," dodává.

Platy vybraných pozic z oboru HORECA:

Pozice Hrubý měsíční plat
kuchař 18 000-39 000 Kč
číšník 15 000-32 000 Kč
recepční 19 000-30 000 Kč
pokojská 15 000-32 000 Kč

Zdroj: Platy.cz. Pozn. Rozpětí v závislosti na regionu a zaměstnavateli, plný úvazek

Hrubá měsíční mzda na pozici kuchař se podle portálu Platy.cz v Česku pohybuje v závislosti na regionu a zaměstnavateli od 18 do 39 tisíc korun. Průměrná mzda podle Českého statistického úřadu letos v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 35 285 korun.

Dufek ale souhlasí, že z odvětví odešly v době covidu tisíce lidí do jiných oborů a odvětví, které jim poskytují větší stabilitu i vyšší mzdy. "Ostatně to byl jeden z důvodů, proč nám nezaměstnanost v poslední recesi nevystřelila tak jako třeba po roce 2008," vysvětluje dále ekonom.

Souhlasí i s tím, že v tomto oboru chybí zahraniční pracovníci, jejichž mobilitu proticovidové restrikce výrazně omezily. "A výrazná pozice zahraničních pracovníků možná byla v této oblasti odrazem nabízených mezd," doplňuje Dufek.

Úroveň finančního ohodnocení v oboru zmiňuje také Křeček. "Problém chybějícího personálu primárně spočívá v nastavení mzdové úrovně. Na místa s nadstandardním ohodnocením není problém najít dostatek zájemců. Nemůžeme se však divit, že vzhledem k extrémně nízké nezaměstnanosti nikdo nestojí o špatně placené pozice. Navíc často jde o pozice s nejistou budoucností, které se mohou zrušit v případě příchodu další vlny pandemie," připomíná ekonom. 

Letošní léto je plné výkyvů

Konkrétně Špindlerův Mlýn nyní zažívá vrchol letní sezony. Proti té minulé, velmi úspěšné je ale podle Jandury, co se týče tržeb a návštěvnosti, slabší asi o 20 procent.

Specifikem současné letní sezony ve středisku jsou podle něj výrazné výkyvy v zájmu rekreantů a strávníků, což celý problém ještě umocňuje. "Toto léto je pro nás nevyzpytatelné, nečitelné, jsou neskutečné výkyvy v návštěvnosti a tržbách. Cokoli predikovat je téměř nemožné. Třeba dva dny jsou výrazné propady na tržbách, lidé nemají do čeho píchnout, a pak najednou jsou tržby na maximech. Nedokážeme odhadnout, kolik lidí do práce nabrat, kdy služby posílit. To je značná komplikace," dodává pro ČTK Jandura.

Problémy ale nemají jen horská střediska. Lidé chybí i dalším hotelům po Česku, včetně těch pražských. A to navzdory nízké obsazenosti. Podle Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) je kromě kuchařů v metropoli poptávka i po pracovnících na úklid nebo recepčních. 

Také prezident AHR Václav Stárek připouští, že Češi o úklidové práce příliš zájem nemají, a přijímali se na ně proto agenturní zaměstnanci - například z Ukrajiny nebo dalších zemí mimo Evropskou unii. Tito lidé ale mají nyní podle Stárka problém získat víza. "Máme například informaci, že Hilton nemá vůbec lidi na úklid," připomíná Stárek.

Před vypuknutím pandemie koronaviru pracoval v turismu podle České unie cestovního ruchu každý 22. Čech. Odvětví tak zaměstnávalo kolem 250 000 lidí. Kvůli špatné perspektivě mnoho lidí obor opustilo. 

AHR tento týden uvedla, že pokud vláda pro podnikatele v cestovním ruchu, alespoň v nejvíce zasažených regionech, rychle nespustí program kurzarbeit na udržení stávajících zaměstnanců, hrozí oboru v následujících měsících další kolaps.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Magma ze sopky na Kanárských ostrovech může vytékat až tři měsíce, obávají se experti

Na španělském ostrově La Palma může magma po nedělní erupci sopky podle odhadu expertů vytékat tři týdny nebo až tři měsíce, informoval dnes deník El País s odkazem na vulkanologický institut Kanárských ostrovů. Několik proudů masy žhavé lávy na cestě k pobřeží dosud zničilo dvě stovky domů a na 154 hektarů půdy, ohroženy jsou i banánovníkové plantáže. Přerušen je kvůli valící se lávě stále provoz na šesti silnicích, letecká doprava na ostrově funguje bez omezení.

Největší obavy nyní panují ze střetu žhavé lávy s mořskou vodou, po němž se do ovzduší uvolní obrovské množství páry a toxických plynů. Riziko velkých cunami podle expertů nehrozí. Pobřeží na jihozápadě ostrova bylo uzavřeno, láva by tam měla dorazit během několika dnů, její postup se totiž zpomalil. Nyní je okraj proudů lávy asi 2,5 kilometru od pobřeží. V některých částech dosahuje masa lávy výšky až 12 metrů.

Láva kromě zatím dvou stovek domů zničila i infrastrukturu ostrova, elektrické vedení, zemědělskou půdu, ale také například zavlažovací potrubí k banánovníkovým plantážím. Ohroženo je nyní asi 400 hektarů plantáží banánovníků, jehož pěstování patří k hlavním ekonomickým odvětvím na ostrově. V nejpostiženější oblasti kolem obcí El Paso a Los Llanos de Aridane se pěstuje asi 20 procent produkce banánů ostrova. O práci tak mohou podle deníku La Vanguardia přijít stovky lidí.

Erupce na La Palmě už zničila také řadu domů, které fungovaly jako ubytování pro turisty. Právě jihozápad ostrova je vyhledávanou destinací zejména německých a holandských turistů. Cestovní ruch se přitom právě sotva začal vzpamatovávat z omezení kvůli pandemii covidu-19. Španělská ministryně cestovního ruchu Reyes Marotová nicméně v pondělí uvedla, že tato událost může být i reklamou pro cestovní ruch v příštích týdnech a měsících, za což si vysloužila kritiku místních obyvatel.

Přírodní katastrofa si díky včasné evakuaci nevyžádala žádné oběti, ani zraněné. Z postižené oblasti bylo evakuováno na 6000 lidí. Škody způsobené erupcí odhadl premiér Kanárských ostrovů Ángel Víctor Torres na více než 400 milionů eur (asi 10,2 miliardy Kč).

Vyvěrání magmatu ze sopky odhadují experti na několik týdnů až měsíců. Vychází přitom z dosud nejdelší erupce na ostrově z roku 1585, kdy to bylo 84 dnů, a nejkratší z roku 1971, kdy magma vyvěralo 25 dní. Návrat k normálu ale po této přírodní katastrofě podle televize RTVE potrvá další týdny či měsíce.

Deník El País dnes s odvoláním na vulkanologický ústav Kanárských ostrovů napsal, že do vzduchu se po erupci nyní na La Palmě uvolňuje denně odhadem od 6000 do 11.500 tun oxidu siřičitého.

před 44 minutami

Prodeje léků na předpis stouply meziročně o desetinu

Prodeje léků na předpis v Česku v období od začátku července 2020 do konce června 2021 vzrostly meziročně o desetinu na 75 miliard korun, volně prodejných léků a doplňků stravy o pět procent na 27 miliard korun. Vyplývá to z dat analytické společnosti IQVIA. Hodnoty prodejů léků na předpis jsou uvedeny v cenách výrobce bez DPH, hodnoty prodejů v kategorii volně prodejných léků a produktů pro zdravotní péči jsou naopak měřeny v koncových cenách včetně DPH.

Zdroj: ČTK
Další zprávy