Praha - Dlouhodobě nemocní lidé zřejmě dostanou vyšší dávky z nemocenského pojištění než dosud. Změnu, která má být účinná od začátku příštího roku, v úterý podepsal prezident republiky.
Od patnáctého dne pracovní neschopnosti mají lidé dostávat - tak jako dosud - 60 procent z takzvaného vyměřovacího základu (zjednodušeně řečeno z hrubé mzdy, která je u vyšších hodnot omezena redukcí a stropem).
Od druhého měsíce nemoci (31. dne pracovní neschopnosti) se ale dávky zvýší na 66 procent a od třetího měsíce pak na 72 procent základu. Výdaje státu kvůli tomu stoupnou v příštím roce o 2,4 miliardy korun, v dalších dvou letech o 2,5 a 2,7 miliardy, spočítalo ministerstvo financí.
Procentní výše dávek se tak vrátí do stavu, jaký fungoval do konce roku 2009. Následné škrty přinesl "úsporný balíček" navržený po příchodu ekonomické krize Eduardem Janotou, tehdejším ministrem financí v úřednické vládě Jana Fischera. Snížení dávek dlouhodobého nemocenského (na 60 procent základu) mělo tehdy platit dočasně pouze pro rok 2010.
Nic se už do voleb nezmění na tom, že v prvních třech dnech pracovní neschopnosti nedostávají lidé nic. Proti zrušení takzvané karenční doby, které prosazovala ČSSD, jsou totiž zástupci zaměstnavatelů. A vládní koalice se zavázala, že se k proplácení prvních tří dnů nemoci nevrátí, pokud nedojde ke shodě.
Zůstává také pravidlo, podle něhož čtvrtý až 14. den pracovní neschopnosti proplácí zaměstnavatel formou náhrady mzdy. Z nemocenského pojištění od státu dostávají lidé peníze až od 15. dne nemoci.
Maximální denní nemocenská letos dosahuje 933 korun denně. Člověk s průměrnou mzdou, tedy s výdělkem 27 000 korun, dostává 480 korun za den.
Pokud by vládou navržené zvýšení platilo už letos, stoupla by denní dávka od druhého měsíce na maximálně 1026 korun, člověk s průměrnou mzdou by tak získal 528 korun. Od třetího měsíce by maximální dávka stoupla na 1119 korun, u průměrné mzdy by vycházela na 576 korun.
"Navrhované opatření může zlepšit sociální situaci velkého počtu českých domácností," říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
V roce 2016 bylo ukončeno celkem 1,58 milionu případů dočasné pracovní neschopnosti. Z nich 30,8 procenta trvalo přes 31 dní. Přes dva měsíce stonalo 17,8 procenta pracovníků. Na 100 000 obyvatel v Česku připadalo 4626 lidí, kteří zůstali na nemocenské přes měsíc.
Vláda vybírala ze šesti variant zvýšení. Odboráři navrhovali vysoký růst - na 78 procent už od druhého měsíce neschopnosti, což by stát přišlo na 4,3 miliardy korun. Naopak ministerstvo financí chtělo lidem přidat až od čtvrtého, či dokonce od sedmého měsíce stonání, a to na 66 procent základu. Stát by to vyšlo na 700 nebo 300 milionů korun.
Systém nemocenského pojištění je dlouhodobě v přebytku, který se ale v posledních letech snižuje. Zatímco v roce 2015 dosáhl přebytek 3,3 miliardy korun, loni už to bylo jen 2,2 miliardy. Za první polovinu letošního roku vybrala Česká správa sociálního zabezpečení na nemocenském pojištění 16 miliard korun, přičemž vyplatila dávky v objemu 15 miliard.
Růst mandatorních výdajů, které je stát ze zákona povinen zaplatit, vadí senátorce Daniele Filipiové (ODS). "Zajímá mě, co budou dělat budoucí vlády, které se nebudou moci spolehnout na tak dobrý ekonomický růst a zdroje na financování těchto výdajů mít nebudou," řekla Filipiová.
