reklama
 
 

Otcovská začne od příštího roku. Senátoři schválili novou dávku pro čerstvé tatínky

AKTUALIZOVÁNO 19. 4. 2017
Senátoři schválili novou dávku ze systému nemocenského pojištění. V prvních šesti týdnech po porodu si otcové budou moci vzít týden volna v práci, stát jim ho zaplatí stejně jako peněžitou pomoc v mateřství. Proti návrhu bylo ministerstvo financí, hlavně kvůli nárokům na státní rozpočet.
Doporučujeme

Praha - Čerství tatínkové získají novou možnost, jak pomoci matce svého dítěte během šestinedělí. Senátoři dnes schválili návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) na zavedení nové dávky ze systému nemocenského pojištění - otcovské poporodní péče.

Návrh nyní dostane k podpisu prezident. Novinka pak začne fungovat nejspíše od ledna či února roku 2018, tedy devět měsíců poté, co vyjde ve Sbírce zákonů. Nárok na dávku získají i otcové dětí, které se narodí v období šesti týdnů před začátkem účinnosti.

Pro koho je otcovská

Nárok na otcovskou budou mít muži, kteří jsou v matrice uvedeni jako otcové nebo které jako náhradní rodiče určil soud. V takovém případě budou moci na tuto dovolenou nastoupit do sedmi let věku dítěte.

Schválená novela také rozšiřuje nárok na sirotčí důchod a zavádí stoprocentní nemocenskou pro dobrovolné hasiče a další záchranáře, pokud onemocní kvůli nasazení.

Podobně jako mateřská

"Otcovská" má trvat sedm dnů a muži si ji budou moci vybrat v prvních šesti týdnech po porodu. Stát jim během tohoto týdne vyplatí dávku, která se počítá stejně jako peněžitá pomoc v mateřství, tedy takzvaná mateřská. Nárok na ni budou mít zaměstnanci a také podnikatelé, kteří si platí dobrovolné nemocenské pojištění.

Nová dávka podle ministerských výpočtů nahradí ušlou čistou mzdu hlavně lidem, kteří si vydělají přibližně od 15 do 25 tisíc korun hrubého měsíčně. "Při příjmu vyšším, než je průměrná mzda, by podíl otcovské k čistému příjmu postupně klesal," uvádí ministerstvo v návrhu.

Dávka bude v praxi nižší než čistá mzda i pro lidi, kteří si vydělají zhruba 10 tisíc korun, což je podle úřadu způsobeno konstrukcí daně z příjmu.

Při průměrné mzdě 26 tisíc korun bude "otcovská" za jeden týden volna činit zhruba 4200 korun, při hrubé mzdě 15 tisíc korun by mírně přesáhla 2400 korun a naopak při nadprůměrném výdělku 40 tisíc hrubého by otec dostal od státu kolem 5600 korun.

Obecně bude tato dávka dosahovat - stejně jako u peněžité pomoci v mateřství - sedmdesáti procent takzvaného denního vyměřovacího základu (v zásadě hrubé mzdy, která je u vyšších hodnot omezena redukcí a stropem).

Místo dovolené nebo neplaceného volna

Většina otců dosud v případě narození dítěte čerpá klasickou dovolenou nebo si bere neplacené volno. Podle zákoníku práce má otec nárok na placené pracovní volno jen na nezbytně nutnou dobu při odvozu ženy do porodnice nebo při odvozu domů. Pokud by chtěl být při porodu, má nárok na neplacené volno.

Otec měl už nyní nárok na rodičovskou dovolenou, pokud o ni zaměstnavatele v prvních třech letech věku dítěte požádá. I podle dosavadních pravidel může otec čerpat peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek - vždy však místo matky dítěte, nikoliv tedy oba současně.

Schválená novinka tedy nepřináší nárok na další volno v zaměstnání, ale "jen" novou dávku z nemocenského pojištění nezávislou na tom, že matka ve stejnou dobu už dostává jinou.

Babiš byl proti

"Účelem otcovské je především posílení vazby mezi dítětem a jeho oběma rodiči v raných týdnech života dítěte, podpora a motivace otců k zapojení se do rané péče o dítě a následně rozvoj vztahů v rámci rodiny," vysvětluje ministerstvo v důvodové zprávě.

Marksová odkazuje také na Evropskou unii, kde otcovskou nabízí dvacet zemí a ve většině z nich funguje velmi podobně, jak to nyní ministerstvo navrhuje v Česku.

Ministerstvo práce a sociálních věcí spočítalo, že otcovská by měla vyjít na 630 až 800 milionů korun ročně - podle toho, kolik otců novou dávku skutečně využije. Úřad odhaduje, že tak učiní 70 procent otců, a počítá se zpracováním přibližně 80 tisíc těchto dávek za rok.

S novou dávkou zásadně nesouhlasilo ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem (ANO), hlavně kvůli vysokým nárokům na státní rozpočet. "Podpora rodin s dětmi je v Česku již dnes poměrně štědrá. Zkušenosti ale napovídají, že vliv na míru porodnosti zde v podstatě absentuje. Další podpora se tak jeví jako nákladově neefektivní," uvedlo ministerstvo.

Babišovi také vadilo, že stát s novou dávkou ročně přijde o dalších 72 až 93 milionů na daních, administrativa má ročně vyjít na 30 milionů a hlavně - Česká správa sociálního zabezpečení podle ministerstva práce musí kvůli nové dávce přijmout 60 pracovníků.

Marksovou ale při hlasování na vládě podpořila nejmenší vládní strana KDU-ČSL, která už ve vládě prosadila například zvýšení daňových slev pro rodiče s více dětmi. "Otcovskou poporodní péči považujeme za dobrý nástroj. Jednalo by se v podstatě o dobrovolnou záležitost, o jednoznačně prorodinný krok, se kterým souhlasíme," uvedl loni místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.

Také v Senátu návrh čelil kritice. Někteří senátoři, mimo jiné Jan Horník (STAN) a Zuzana Baudyšová (za ANO), zapochybovali o tom, zda bude Česko na tuto sociální výhodu v budoucnu mít peníze. Nejsilnější kritika ale přišla od senátorů ODS. Místopředseda Senátu za ODS Jaroslav Kubera označil otcovskou za populistický tah. Zazněly i názory, že otcové si mohou vzít obvyklou dovolenou.

"Každým takovým krokem dáváme impuls společnosti, jakých hodnot si vážíme," podpořil otcovskou předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Rovněž Peter Koliba (za ANO) pokládá tuto dávku za rozumnou. "Krok, který dává rodinu dohromady, je krok velmi nutný," řekla místopředsedkyně horní komory Miluše Horská (za KDU-ČSL).

Ve finále pro předlohu hlasovalo 58 senátorů ze 77 přítomných a proti byl jen jeden. Ostatních 18 se hlasování zdrželo.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama