Praha - Jen 1284 lidí se loni rozhodlo přestoupit ze starého penzijního připojištění na nový produkt ve třetím pilíři. Celkově pak lidé loni uzavřeli 77 tisíc nových smluv ve třetím pilíři, ukazuje statistika ministerstva financí.

Nízký výsledek za loňský rok, který nepřekonal ani výsledek druhého pilíře (84 tisíc smluv), má dva objektivní důvody. Penzijní společnosti se jednak soustředily na prodej zcela nového produktu ve druhém pilíři, dále pak hrálo roli, že trh se spořením na penzi se na několik let dopředu vyčerpal v roce 2013. Tehdy naposledy bylo možné uzavřít penzijní připojištění s původními podmínkami a lidé v roce 2013 uzavřeli rekordních 1,128 milionu nových.

Smlouvu o penzijním připojištění podle starých podmínek mělo v Česku na konci minulého roku 4 886 675 lidí. Loni tak ze systému odešlo 4,8 procenta lidí, když na konci roku 2012 v systému bylo 5 134 862 smluv.

Ministerská statistika dále ukazuje, že lidé zareagovali na změnu v pravidlech pro připisování státních příspěvků. Od roku 2013 stát připlácí jen na smlouvy, kam jejich majitelé spoří minimálně 300 korun měsíčně, předtím stačilo 100 korun. Průměrně si tak lidé na svá penzijní připojištění loni posílali poprvé v historii částku přesahující 500 korun. Průměrný měsíční příspěvek vzrostl ze 465 na 568 korun.

Za růstem stojí také zvýšená aktivita penzijních společností, které se namísto akvizice nových klientů zaměřily právě na zvyšování stávajících příspěvků, což je pro ně druhá cesta, jak navýšit celkovou sumu spravovaných peněz.

Vzrostly také celkové státní příspěvky. Státní kasa účastníkům systému loni poslala 6,8 miliardy korun, v roce 2012 to bylo o 900 milionů méně.

V nových fondech ve třetím pilíři lidé spoří v průměru více, měsíční příspěvek zde vychází na 749 korun.

Nová pravidla

Penzijní připojištění v Česku funguje už od roku 1994. Z něj se po startu důchodové reformy v roce 2013 stal takzvaný třetí pilíř penzí, zákon o něm nově hovoří jako o doplňkovém penzijním spoření.

Dosavadní účastníci byli "přesunuti" do takzvaných transformovaných fondů. V těch jim zůstávají zachovány veškeré dřívější podmínky, zejména každoroční garance návratnosti vložených prostředků a možnost vybrat si polovinu peněz po patnácti letech spoření.

Noví účastníci od ledna 2013 už nemohou vstoupit do transformovaných fondů, ale do takzvaných účastnických fondů. Ty dostaly větší možnosti pro investování. Mohou tak dosahovat vyšších výnosů než dosud, na druhou stranu hrozí vyšší riziko znehodnocení úspor.

Od roku 2013 se změnila také pravidla pro státní podporu penzijního připojištění. Tu nyní dostává jen ten, kdo si měsíčně ukládá alespoň 300 korun. Dříve stačilo pro minimální státní podporu ukládat 100 korun měsíčně.

Příjemnou změnou je, že maximální výše státního příspěvku se zvýšila ze 150 na 230 korun. Zároveň se však zvýšila hranice pro jeho získání - dříve šlo maximum od státu získat za 500 korun, od roku 2013 je k tomu zapotřebí dvojnásobná úložka.

Od roku 2013 se změnila také pravidla pro odečet zaplacených příspěvků od daňového základu. Do konce roku 2012 platilo, že si lze odečíst roční příspěvky v rozmezí od 6 do 18 tisíc. Prvních šest tisíc odečíst nelze, protože už je stát jednou "odměnil" přímým příspěvkem.

Od roku 2013 - tedy v daňovém přiznání podávaném na začátku roku 2014 - se tato možnost posunula do rozmezí od 12 do 24 tisíc korun. Stát totiž začal "odměňovat" přímým příspěvkem měsíční úložku až od tisíce korun, což za rok dělá 12 tisíc korun.