Insolvenční zákon se novelizoval před třemi lety a řada expertů má za to, že nyní funguje dobře. Ke změně ale musí dojít kvůli evropské směrnici, která ve všech zemích Evropské unie sjednocuje pravidla pro oddlužení podnikajících fyzických osob.
Ministerstvo spravedlnosti se ovšem rozhodlo zákon změnit radikálněji, než po něm EU žádá. Ve svém programovém prohlášení totiž vláda slíbila zmírnění podmínek oddlužení. Snížení doby insolvenčního řízení z pěti na tři roky má proto platit nejenom pro živnostníky, ale pro všechny dlužníky bez rozdílu.
"Návrh bohužel rezignuje na řádnou implementaci evropské směrnice, jejímž cílem je mimo jiné snížení překážek k návratu poctivých a životaschopných podnikatelů do podnikání," komentuje novelu Ladislav Minčič, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR. Pokud podle něj bude stát pokračovat v "neodůvodněném, bezbřehém zvýhodňování", výsledkem nebude lepší finanční gramotnost obyvatel ani jejich návrat do ekonomicky aktivního života.
Vedle Hospodářské komory se proti zmírňování podmínek dlužníkům postavili i další zástupci odborné veřejnosti, podle průzkumu Svazu měst a obcí rovněž 94 procent starostů měst a obcí a také řada insolvenčních soudců. Podle nich novela, pokud bude schválena beze změny, ukáže lidem cestu, jak se vyhýbat plnění závazků.
V případě dalších "odpustků" dlužníkům ztratí řádně platící lidé ochotu se uskrovňovat, když uvidí spoluobčany, jak snadno a rychle se oddlužují. Ve společnosti pak může zavládnout negativní atmosféra a vzrůstat sociální napětí, shodli se experti.
Dvě varianty novely
"Stát svým požadavkem, aby oddlužení bylo zkráceno všem, rezignoval na analýzu toho, na koho míří. Místo toho, aby cílil na omezenou skupinu obyvatel, která potřebuje pomoc, hledá paušální řešení pro všechny. Stát v podstatě opakovaně vysílá zprávu, že své dluhy není potřeba platit, což je vůči veřejnosti celkem děsivá zpráva," uvedl Bohumil Havel, právník a specialista na korporační a insolvenční právo a také člen Legislativní rady vlády.
Podle něj jsou nyní na stole dvě varianty novely. Ta první počítá s tím, že dlužníkovi, kterému soud povolí vstoupit do insolvence, bude stačit dodržovat splátkový kalendář místo současných pěti let pouze tři roky a za tuto dobu splatit alespoň 30 procent dlužné částky.
Druhá varianta počítá s tím, že soud na začátku insolvenčního řízení sám určí částku, kterou dlužník musí za tři roky splatit.
"Novela prošla nyní připomínkovým řízením. Své zásadní připomínky k tomu dala řada ministerstev a dalších institucí. Celkem jsou uvedeny na 197 stranách," vyjmenovává Havel.
Některé připomínky odmítají sjednocení pravidel pro podnikatele a nepodnikatele, jiné nesouhlasí se zkráceným tříletým režimem, další požadují novelizovat jen podle evropské směrnice nebo upozorňují na negativní fiskální dopady i možná rizika narušení sociálního smíru.
"Nestavíme se proti pomoci zadluženým lidem. Naopak chceme dobře nastavenou, funkční a spravedlivou pomoc. V době nastávající ekonomické recese je důležité poskytovat pomoc na míru jednotlivým skupinám zadlužených lidí a nevolit plošná řešení," podotýká Jarmila Veselá, jednatelka společnosti InsolCentrum, která dlouhodobě monitoruje insolvence v Česku.
Mírnější podmínky mají podle odborníků mít především zranitelné skupiny, které ale už nyní, podle platné legislativy, mají oddlužení jednodušší. "Zranitelné skupiny osob, jako jsou senioři, invalidé a matky samoživitelky, tvoří pouze čtvrtinu z celkového počtu zadlužených lidí. Téměř 380 tisíc potenciálních adeptů na oddlužení představují lidé v produktivním věku a bez zdravotního handicapu. Z toho je 72 procent mužů," dodává Veselá.
Úřady zchudnou o 15 miliard
Veselá dále upozorňuje, že v případě přijetí současné podoby novely dostanou věřitelé jen minimum peněz, které jim patří. "Návratnost věřitelům by měla klesnout ze současných 56 procent na 6,5 procenta. Při střízlivé úvaze úhrady 30 procent dluhu za pět let věřitelé od dlužníků získají celkem 142,5 miliardy korun. Připravovaná varianta splácení po dobu tří let věřitelům přinese zpět pouze 30,8 miliardy korun," tvrdí jednatelka InsolCentra.
O peníze přitom podle expertů nepřicházejí jen věřitelé ze soukromého sektoru, ale také veřejné instituce - od finanční správy přes zdravotní pojišťovny, správu sociálního zabezpečení až po municipality. Ty by mohly podle odhadů přijít až o 15 miliard korun.
"Prezentovaný poměr, tedy na 100 korun nákladu pro věřitele připadá negativní dopad 15 korun na daních, je zásadní. Obzvláště v této době je třeba opírat se o data a pracovat s čistými ekonomickými dopady legislativních změn - k výnosům stavět i náklady," tvrdí ekonom Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz. Chybějící peníze podle něj budou věřitelé promítat do cen, které mohou růst, do investic, které omezí, nebo mezd, jež budou stagnovat.
Novela bude mít negativní dopad i na hospodaření měst a obcí, podotýká dále Radka Vladyková, ředitelka Svazu měst a obcí ČR. "Většina starostů měst a obcí je proti návrhu novely. Města a obce musí pracovat s penězi s péčí řádného hospodáře. Dluhy vůči obcím jsou za odpady, jízdné MHD nebo nájemné za obecní byt. Pokud někdo neplatí, zaplatí za něj dluh ostatní občané z obce," uvádí.
Do insolvence se lidé nehrnou
S navrhovanými změnami nesouhlasí ani David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni. "V současnosti dobře nastavené oddlužení funguje i jako prevence před dalším zadlužováním. Zjednodušením podmínek může tento prvek vymizet. Navíc nemáme žádná data, protože po poslední právní úpravě pětiletá oddlužení ještě ani nedoběhla. Byl bych proto v případě jakýchkoli změn velmi opatrný. Proč měnit něco, co funguje," říká Šmejkal.
On i další dluhoví poradci by spíše než kratší dobu oddlužení viděli v novele raději sjednocení srážek u oddlužení a exekucí. Nyní totiž platí, že srážky u insolvencí mohou být i o tisíce korun vyšší než u exekucí, a kvůli tomu nechtějí dlužníci do insolvenčního řízení vstupovat. Pro nízkopříjmové domácnosti je pár tisíc navíc každý měsíc důležitější než vidina oddlužení za několik let.
Lidi také odrazují komplikace na vstupu do oddlužení - například že na začátku insolvenčního řízení musí platit zároveň náklady insolvenčního správce a ještě i exekuční srážky, na což často nemají peníze. Trápí je také veřejně dostupné informace v insolvenčním rejstříku.
Na dotazy Aktuálně.cz, zda se v novele na základě připomínek odborné veřejnosti chystají změny a kdy zamíří ke schválení do Poslanecké sněmovny, tiskové oddělení ministerstva spravedlnosti do publikace článku neodpovědělo.
Za rok 2022 bylo v Česku podáno celkem 21 375 insolvenčních návrhů, což je nejmenší počet návrhů od roku 2011. Počet povolených oddlužení se oproti roku 2021 významně snížil, a to o 16 procent. Podle Veselé se dá ale očekávat nárůst počtu insolvencí.
"Letošní rok lze nazvat rokem klidu před bouří. Válečný konflikt na Ukrajině přinesl nejenom české, ale i evropské ekonomice problémy, které si vyžádaly masivní státní podpory směřující jak do podnikatelských oblastí, tak i přímo občanům jednotlivých zemí. S velkou mírou pravděpodobnosti lze očekávat nárůst počtu insolvencí občanů i firem v následujících letech," uzavírá Veselá.
