Více jídla pro chudé, řetězce jim povinně začnou dávat potraviny. Bude to masakr, říkají neziskovky

Iva Špačková Iva Špačková
24. 12. 2017 6:00
Charity se těší na příliv neprodaného jídla, které jim od Nového roku začnou povinně dávat obchodní řetězce. Objem darovaných potravin by se mohl navýšit i zhruba pětkrát, očekávají. Čeká je ale také závod s časem.
Čekají na koncového majitele. (ilustrační foto)
Čekají na koncového majitele. (ilustrační foto) | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Velké obchody musí od ledna 2018 darovat charitám všechno jídlo, které už neprodají a dříve by ho zbytečně likvidovaly. Na tuto povinnost vyplývající ze zákona o potravinách se těší neziskové organizace, které pak zboží rozdají potřebným.

"Jako potravinové banky jsme nadšené, kolik potravin budeme moci od Nového roku našim klientům rozdávat. Bude to masakr, ale věřím, že to zvládneme," říká Veronika Láchová, místopředsedkyně České federace potravinových bank. Dodejme, že samy potravinové banky nemohou jídlo potřebným rozdávat - musí ho darovat přes další organizaci, takzvaného poskytovatele sociální služby.

Už několik let tyto banky intenzivně spolupracují s některými řetězci - například Tesco, Makro či Globus. Například v roce 2016 díky tomu rozdaly charitám přes 1300 tun jídla, které pak využilo 60 tisíc koncových klientů. Za letošní rok to podle odhadu bude už 1900 tun pro 70 tisíc lidí.

Díky novému zákonu se však spolupráce s řetězci výrazně rozšíří a prohloubí. Federace potravinových bank čeká, že by se objem darovaného jídla mohl navýšit zhruba až pětkrát. "Myslím si, že díky nové legislativě bychom v roce 2018 mohli rozdat až 10 tisíc tun jídla," uvádí Láchová.

Zákon obecně určuje, že darované potraviny musí být bezpečné, nezisková organizace je musí dál rozdávat zadarmo a evidovat, co a v jakém množství převzala a komu to dala.

Podrobnosti k tomu, co a jak musí prodejny nad 400 metrů čtverečních od Nového roku předávat dál, definují Zásady povinného darování potravin, na nichž se dohodl Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR společně s Českou federací potravinových bank.

Hotovky? Rozhoduje každá minuta

Vařené pokrmy, saláty z pultů či pečivo s náplní ale obchodní řetězce hromadně rozdávat nebudou. Patří totiž do rizikových potravin, které nejsou určené k darování.

Ke klasickým rozdávaným položkám patří například "suché věci", jako jsou těstoviny, rýže, konzervy, káva, čaj či pochutiny jako sušenky. Lze je prodávat i tři měsíce po datu minimální trvanlivosti a patří tak k nejméně rizikovému zboží. Nízko rizikové je i pečivo, ovoce či zelenina - avšak k sociálně oslabeným skupinám se musí dostat během jednoho dne.

Středně rizikové potraviny - například mražené zboží - mohou obchody darovat jen za předpokladu, že příjemce dokáže udržet nízkou teplotu výrobku.

Vysoce rizikové zboží, do něhož patří vícesložková vařená jídla, vařené masové pokrmy, porcované mléčné produkty a lahůdky, čerstvé pečivo s náplní, cukrářské výrobky a produkty připravované na lokálním grilu, se pak obecně darovat nedoporučuje. 

Sociálně oslabení lidé by si však právě na takových potravinách rádi pochutnali. I proto zmíněné zásady pro darování připouštějí, že je lze po individuální dohodě distribuovat dál. "Některé organizace v Praze a Středočeském kraji takovou smlouvu mají a byli bychom rádi, pokud jejich počet poroste. Pro všechny strany je však velmi obtížné bezpečný odběr zajistit," vysvětluje Láchová z federace potravinových bank.

Často jde o to, rozvést teplou či chlazenou potravinu v řádu hodiny či jen pár minut. Bylo by proto ideální, kdyby charity sídlily hned v blízkosti potravinových prodejen a třeba v pět hodin odpoledne by tam už stála fronta lidí, kteří si mohou takovéto jídlo okamžitě odebrat a spotřebovat.

Pomůže i zelený ambasador

A jak jsou na darování potravin připraveny jednotlivé řetězce?

Největší zkušenosti ze všech řetězců v Evropě má britské Tesco. Evropským potravinovým bankám za dobu své spolupráce s nimi poskytlo už 12 tisíc tun jídla, což vystačilo na 29 milionů porcí. Také všech 154 obchodů sítě Tesco v Česku tak bylo na povinné darování připraveno v předstihu.

Ani Tesco se ale příliš nehrne do darování rizikových potravin. "Vzhledem k tomu, že ne všechny potravinové banky mají potřebné vybavení k tomu, aby nedošlo k narušení teplotního řetězce, je darování těchto potravin velmi omezené," vysvětluje mluvčí Václav Koukolíček.

Tuzemský řetězec Makro už zapojil do darování všech svých 13 prodejen. Jednotlivé obchody vede k tomu, aby si navzájem sdělovaly výsledky spolupráce s bankami, což mezi nimi vytváří konkurenční boj. "Nejlepší prodejny jsou ,oslavovány´ v interních komunikačních kanálech. Pozitivní motivaci chceme dále podporovat a více propracovat," říká šéfka komunikace Makro Cash & Carry ČR Romana Nýdrle.

Do darování jídla jsou podle ní zapojeni zaměstnanci, kteří sami mají sociální cítění a baví je se o takové věci starat. "Říkáme jim zelení ambasadoři a tvoří speciální tým v rámci společnosti. Tito lidé pak mají spolupráci s bankami zahrnutou do svých pracovních cílů, za jejichž plnění jsou zároveň i hodnoceni," dodává Nýdrle.

Schopnost darovat neprodané potraviny hlásí i Albert, který do spolupráce s bankami zapojoval své prodejny postupně od roku 2012.

Připraven je také Penny Market, který podepsal smlouvu s Federací potravinových bank ke konci listopadu. Podobně je na tom i Kaufland. "V současné době probíhá testovací provoz na vybraných prodejnách, který je bez obtíží. Od 1. ledna 2018 jsme plně připraveni spustit darování potravin ve všech našich prodejnách," prohlašuje Renata Maierl, mluvčí Kauflandu.

Také Lidl dokončuje poslední kroky. "Pro zrychlení a zjednodušení procesu budeme potraviny darovat potravinovým bankám v našich logistických centrech, kam je budeme denně na vlastní náklady svážet," konstatuje mluvčí řetězce Zuzana Holá.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 8 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy