reklama
 
 

Každý Čech vyhodí týdně kilo jídla. Plýtvání v řetězcích má skončit, novou povinnost ale řeší soud

30. 12. 2016
Foto: Ludvík Hradilek
Češi nechají ležet ladem téměř 730 tisíc tun jídla ročně. Část "odpadu" vzniká v řetězcích, které budou muset od roku 2018 upravit distribuci zboží tak, aby zbytky nabídly charitám. Některé sítě už aktivně přispívají například do potravinových bank, jiné se to teprve učí. Banky však říkají, že pokud nedostanou peníze na provoz, nebudou schopny distribuci jídla zvládnout. Novou povinnost může ještě ohrozit ústavní stížnost, kterou podala skupina senátorů vedená Ivem Valentou. Podle nich jde o "vyvlastnění".

Praha – Povadlá zelenina, rýže, které se blíží expirace, či vejce, kterým do spotřeby chybí tři týdny, ale na skladě je jich moc – to jsou příklady potravin, které se často zbytečně vyhazují, ač by je mohli sníst lidé, kteří je potřebují.

V Evropě se ročně vyhodí 90 milionů tun jídla – ať už v domácnostech, řetězcích či u zemědělců a výrobců. Na Evropana to je zhruba 100 kilogramů ročně. Ačkoliv Češi jsou ve srovnání s Evropou v plýtvání střízlivější, i tak vyhodí podle Jonathana Wootliffa z České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (Czech BCSD) zbytečně 729 000 tun jídla ročně – což je 69 kilogramů na obyvatele za rok, tedy více než kilogram týdně.

Část jídla, které by obchodní řetězce jinak vyhodily, se snaží zachránit takzvané potravinové banky. Bezplatně pak jídlo přerozdělují těm, kteří ho potřebují. Nemohou tak činit přímo, ale spolupracují se 300 organizacemi, které vytipují potřeby konkrétních lidí. Neziskové organizace, s nimiž banky spolupracují, mají 50 tisíc klientů.

"Poptávka je obrovská a převyšuje nabídku. Pomoc by potřeboval zhruba dvojnásobný počet lidí. A i současní klienti by odebírali více potravin, pokud by byly k dispozici," říká Věra Doušová, která provozuje Potravinovou banku Praha. Ta je největší v Česku a obsluhuje sto organizací v hlavním městě a středních Čechách.

Úleva od DPH zvýšila dary o pětinu

Už od roku 2015 podpořil stát potravinové banky tím, že řetězcům odpustil daň z přidané hodnoty. Dříve totiž museli obchodníci odvádět DPH z darovaných potravin, takže se jim vyplácelo je likvidovat než předávat dál.

Generální finanční ředitelství na konci roku 2014 uvedlo, že pokud bude reálná hodnota darovaných potravin nulová (nebo blížící se nule), není nutné platit DPH. Podle Doušové se díky tomu zvedl objem darovaného zboží zhruba o pětinu.

Povinně od roku 2018

Větší nabídka by měla vzniknout od roku 2018. Má totiž začít platit nová povinnost pro obchody s rozlohou nad 400 metrů čtverečních.

Potravinové banky

Potravinové banky

  • Jsou to neziskové organizace, které distribuují jídlo (v menší míře i drogerii či oblečení) od dárců k lidem, kteří by si ho nemohli v dostatečné míře dovolit.
  • V tuzemsku vznikla první v roce 1992 v Praze, dnes jich je v Česku 13. Sdruženy jsou v České federaci potravinových bank (ČFPB).
  • Banky neposkytují jídlo přímo potřebným - předávají je přes neziskové organizace. V Česku spolupracují s 300 organizacemi, jež poskytují sociální služby 50 000 klientům.
  • Přebytky získávají od výrobců či od prodejců. Nic za ně neplatí a ani nevybírají. Dárci se tak mohou spolehnout, že se na darovaném zboží neobohatí.
  • Jídlo musí být bezpečné - prošlé potraviny tak banky nesmějí předávat dál. Dárci je musejí vydat bankám ještě před koncem spotřeby či minimální doby trvanlivosti.
  • Od 2006 zachránily 5 000 tun potravin, což je 12,5 milionu jídel. V roce 2016 přerozdělily 1 000 tun potravin.
  • Od prosince 2016 přerozdělují také jídlo v rámci evropského programu určenému na potravinovou a materiální pomoc. Za peníze EU tak nakoupí potřebné suroviny a nasměrují je na správná místa.
  • Každý rok pořádají Národní sbírku potravin. Letos se na ní vybralo 312 tun zboží.

Poslanci už schválili novelu, podle níž tyto velké prodejny budou muset bezplatně poskytnout charitě (potravinovým bankám) všechno neprodané jídlo, které je bezpečné, ale nesplňuje požadavky zákona o potravinách. Typicky jde o výrobky s poničenými obaly, končícím datem spotřeby či trvanlivosti nebo s chybným popisem (například vepřová konzerva, která chybně informuje o podílu masa či obsažené soli).

Doušová se ale obává, jak potravinové banky od roku 2018 zvládnou distribuci mnohem většího objemu zboží. Například zelenina či ovoce se totiž musí ke koncovým klientům dostat ten samý den, který je potravinové banky získají od obchodů. 

"Konkrétně naše potravinová banka dostává dotaci na provoz půl milionu korun od ministerstva zemědělství, ale naše náklady na běžný provoz banky jsou zhruba dva miliony. Na zbytek musíme najít sponzory, což je velmi obtížné. Když objem potravin vzroste, budeme muset najmout nové lidi – na to nebudeme mít a hrozí, že se jídlo nespotřebuje a přijde vniveč, což bude hrozná škoda," vysvětluje Doušová.

Problém podle ní spočívá v tom, že potravinové banky nejsou registrované u ministerstva práce jako poskytovatelé sociálních služeb a podle nových pravidel nemohou žádat o dotace na provoz, ačkoliv sociální služby doplňují a dříve o dotace žádat mohly. Ministerstva práce a sociálních věcí přitom ve světě tyto banky podporují. Podle ní by tak stačilo, kdyby tento resort umožnil neziskovkám, jako je potravinová banka, znovu žádat o dotace.

"Povedeme o tom v příštím roce jednání a budeme to i s ohledem na očekávaný příchod novely o potravinách řešit,"  říká Petr Sulek, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.

Novou povinnost může ještě ohrozit ústavní stížnost, kterou podala skupina senátorů vedená Ivem Valentou. Podle nich jde o "vyvlastnění", které je možné jen ve veřejném zájmu a za náhradu – jinak je protiústavní.

"Charita je dobrovolná. Tím se odlišuje od státem vymáhaných daní. Zákon však zavádí nucenou účast na charitě. Pokud chce stát někomu něco dát bezplatně, může to učinit, ale nikoliv tím, že někomu něco přikáže předat jinému, ale tím, že tyto věci nakoupí, zaplatí a pak jiným osobám daruje. Nucené bezplatné předání části majetku jiným osobám je způsob ústavně nemožný," říká právník Zdeněk Koudelka, který skupinu senátorů zastupuje.

Nejvíc zboží daruje Tesco

Na dotaz, kolik tun zboží už potravinovým bankám darovaly, odpovědělo z oslovených řetězců konkrétně jen Tesco – přes 400 tun od roku 2013.

Doušová říká, že právě Tesco je největším dárcem Potravinové banky Praha. "Dávají nám minimálně dvě třetiny všech potravin. Čerstvé zboží jako zeleninu, vejce, či ovoce od nich dostáváme denně a trvanlivé zhruba jednou za měsíc. Pečivo a dorty zase dostáváme každý den od Globusu," pochvaluje si koordinátorka největší potravinové banky v Česku.

"Makro s pomocí začalo a Lidl nám dává asi jednou za tři měsíce pestrou paletu různého zboží, což velmi obohacuje náš sortiment," dodává Doušová. Penny Market, Billa, Ahold a Kaufland se podle ní zapojují do pomoci hlavně při organizování Národní potravinové sbírky, která se pořádá jednou ročně.

Ostatní řetězce vysvětlují menší objem darovaného zboží často tím, že se snaží mít co nejméně potravin určených k likvidaci.

"Pracovní postupy a technologie máme přizpůsobeny tak, abychom mohli dodržet minimální trvanlivost v plném rozsahu uvedenou výrobcem. V momentě, kdy se blíží konec minimální trvanlivosti, snížíme jeho cenu a umožníme urychlený odprodej. Potravin tak likvidujeme naprosté minimum," vysvětluje například mluvčí Kauflandu Michael Šperl. Podobně odpovídají i ostatní řetězce.

autor: Iva Špačková | 30. 12. 2016

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama