Praha - Vládní návrh na zavedení nové snížené sazby daně z přidané hodnoty dnes podepsal prezident republiky Miloš Zeman. Po vydání ve Sbírce zákonů tak zákon začne platit. Poslanci zákon schválili v září, senátoři v říjnu.
Desetiprocentní sazba se bude od příštího roku vztahovat na léky, knihy a kojeneckou výživu. Dosavadní snížená sazba ve výši 15 procent a základní sazba 21 procent zůstávají i nadále.
Státní rozpočet přijde podle ministerstva financí zhruba o 2,9 miliardy korun. Nejvíce se projeví snížení DPH u léčiv.
Poslanci opoziční TOP 09 a ODS neúspěšně argumentovali mimo jiné tím, že zavádění další sazby zvyšuje prostor pro daňové úniky. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) připustil, že ideální by byly jen dvě sazby daně. Třetí sazba podle jeho názoru není systémově správná.
Pozor na lobbisty
Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) už dříve varoval, že zavedením třetí sazby otevírá koalice Pandořinu skříňku. Podle něj bude Sněmovna při každé další – i jen technické – novele zákona obležena lobbisty z jednotlivých odvětví, která směrnice Evropské unie umožňuje zařadit do snížené sazby daně. Lobbisté se budou snažit poslance přesvědčit, že například kadeřnické služby nebo restaurace jsou důležitější než léky.
Náměstkyně ministra financí Simona Hornochová připustila, že lobbistické tlaky na různé výjimky a pobídky prostřednictvím daní jsou obrovské. Ministerstvo se proto podle ní snaží ladit zákony tak, aby byly srozumitelné, koncepčně správné a nedaly se obcházet.
Hornochová uvedla, že od roku 2016 by v Česku mohly být opět jen dvě sazby DPH. Prostřední sazba 15 procent by se měla snížit na deset procent. "Sladit ty sazby, v podstatě snížit tu prostřední, to si myslím, že je otázka poměrně blízké budoucnosti," řekla v České televizi.
Plenky zatím ne
První skupinu, která by od ledna 2015 mohla zlevnit, tvoří vedle léků také radiofarmaka, očkovací látky, kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření, diagnostické reagencie určené k podávání pacientům, chemické antikoncepční přípravky na hormonálním základě - určené pro zdravotní služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní lékařské účely.
Poslanci schválili pozměňovací návrh Josefa Uhlíka (KDU-ČSL) a skupinu léčiv v nové sazbě rozšířili i o veterinární léčiva. Uhlík poukazuje na to, že i když tato léčiva obsahují stejné účinné látky jako léky pro lidi, jsou dosud zatížena sazbou 21 procent. Chovatelé by tak podle něj mohli dávat přednost nákupu levnějších léčiv v běžných lékárnách, přitom prý nelze zaručit bezpečnost lidských léčiv použitých na zvířatech. Ministr Babiš s tímto rozšířením souhlasil.
Druhou skupinou jsou tištěné knihy včetně obrázkových knih pro děti a dále hudebniny. Desetiprocentní sazba se však má vztahovat jen na publikace, u nichž podíl plochy reklamy nepřekročí 50 procent. Nepatří sem ani noviny, časopisy, omalovánky či kartografické výrobky.
Nenahraditelnou dětskou výživu definuje příloha zákona jako výživu pro kojence, tedy děti do ukončeného dvanáctého měsíce věku, a malé děti, tedy děti od ukončeného jednoho roku do ukončeného třetího roku věku. Konkrétněji jsou definovány ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví o potravinách určených pro zvláštní výživu.
Návrh zatím nepočítá se zavedením snížené sazby na dětské pleny. Ministerstvo se obává opětovného zahájení řízení s Evropskou komisí kvůli porušení směrnice, která sníženou sazbu pro pleny zakazuje. Právě kvůli předchozím problémům s Komisí byly dětské pleny od roku 2013 přeřazeny ze snížené (tehdy 14%) do základní sazby daně (21%).
Limit pro registraci k DPH neklesne
Schválený návrh také výslovně ruší plán na zavedení jednotné sazby DPH ve výši 17,5 procenta, s níž – nakonec až od roku 2016 – počítal už dříve schválený „daňový balíček“ exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09).
Oproti už dříve schválenému Kalouskovu plánu nakonec také zřejmě neklesne limit pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty. Ministerstvo financí totiž navrhuje, aby od 1. ledna 2015 zůstal limit na dosavadní úrovni jednoho milionu korun. Návrh už odsouhlasila vláda, nyní jej projednávají poslanci.
Se snížením limitu na 750 tisíc korun počítala novela, kterou poslanci schválili už v roce 2011 za vlády ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Její účinnost však nakonec odložili až na leden 2015.
Současná vláda tedy chce zrušit toto snížení ještě předtím, než začne platit. V praxi se tedy nic nezmění. Důvodem zrušení je odklad projektu jednotného inkasního místa, prosazovaného právě Kalouskem.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.
