Třetí sazba DPH v Česku? Podívejte se, kolik mají jinde

Foto: Thinkstock
Tereza Holanová Tomáš Kunc Jiří Hovorka Tereza Holanová, Tomáš Kunc, Jiří Hovorka
2. 4. 2014 6:15
Aktuální přehled sazeb DPH v zemích Evropské unie: Irsko má pět sazeb, Dánsko v zásadě jedinou. Tři státy letos daň zvyšovaly.

Praha – Nová třetí sazba daně z přidané hodnoty, kterou plánuje koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL, nebude v Evropské unii výjimkou. Naopak: Česko se tím přidá k hlavnímu proudu zemí, které uplatňují tři sazby.

Z aktuálních dat Evropské komise vyplývá, že jedna základní a dvě snížené sazby DPH jsou v Evropě nejčastějším případem. Některé země mají i tři snížené sazby, Irsko dokonce čtyři. (Přehled sazeb si projděte v samostatné galerii.)

K současným 21% základní a 15% snížené sazbě chce ministerstvo financí od roku 2015 přidat zřejmě desetiprocentní sazbu na knihy a léky. Předběžně avizovaná pětiprocentní sazba se podle náměstkyně ministra pro oblast daní Simony Hornochové ukázala jako rozpočtově nereálná. Z plánů zatím vypadlo snížení DPH u nenahraditelné dětské výživy, protože ministerstvo narazilo na problém s definicí této položky.

Tři země Evropské unie letos daň z přidané hodnoty zvyšovaly. Ve Francii a na Kypru v lednu vzrostla základní i snížená sazba, v Chorvatsku jen snížená. Vyšší DPH platí od podzimu také Italové, základní sazba tam stoupla z 21 na 22 procent.

Existuje i nulová sazba

Některé členské státy mohou využívat i nulovou sazbu. Velká Británie a Irsko mají dokonce nulovou sazbu na většinu potravin, na dětské oblečení nebo knihy. Švédsko nezdaňuje například medicínské dodávky do nemocnic, společně s Finskem ani tiskové a distribuční služby pro členské publikace neziskových organizací. Nulovou sazbu na noviny a časopisy má i Belgie. Francie používá sazbu 2,1 procenta na léky či noviny. Lucembursko má tříprocentní sazbu na potraviny, léky, knihy a noviny. Itálie vybírá čtyři procenta u novin nebo knih.

Podle Radka Ležatky z tiskového oddělení ministerstva financí platí tato výhoda jen pro členské státy, které stejně nízké sazby uplatňovaly již k 1. lednu 1991. "V době, kdy o přistoupení vyjednávala Česká republika, nebylo tedy možné o sazbě nižší než pět procent ani jednat," říká.

Regulace může brzy skončit

Podle unijní směrnice musí základní sazba daně z přidané hodnoty činit minimálně 15 procent a snížená alespoň pět procent. První pravidlo však platí jen do konce roku 2015. Pak může výše základní sazby DPH v rámci Evropské unie zůstat bez závazné regulace.

Evropská komise sice pravděpodobně navrhne prodloužení směrnice, jako to udělala v minulosti už jednou. I samotné Česko ale může takový návrh zablokovat. "Rozhodování o daních zůstává jednou z mála oblastí, kde je potřeba jednomyslnost," zdůrazňuje ekonom Petr Mach, předseda Strany svobodných občanů.

Stačí tedy, aby s návrhem komise nesouhlasil jeden z osmadvaceti ministrů financí, a pravidla ohledně minimálních sazeb skončí. Není však příliš reálné, že by státy měly zájem snižovat základní sazbu DPH pod 15 procent. Snížené sazby se přitom časové omezení netýká, pětiprocentní minimum má tedy platit i po roce 2015.

Aktuální přehled sazeb v EU najdete v galerii.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Polská PiS žádá přepočítání hlasů senátních v šesti obvodech, kde její kandidáti neuspěli

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí požádala polský nejvyšší soud o přepočítání hlasů v několika volebních obvodech, kde předminulou neděli neuspěli její kandidáti na senátory poměrně malým rozdílem hlasů. PiS podle televize TVN 24 zatím požádala o přepočítání hlasů v šesti obvodech, kde údajně byla jako neplatná vyřazena část hlasů. V Polsku o půlnoci vyprší čas na námitky stran vůči volbám. PiS si v parlamentních volbách 13. října udržela většinu v dolní komoře parlamentu, Sejmu, ale přišla o většinu právě v senátu, což jí může komplikovat další vládnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy