Praha - Třináct porušení zákona zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) během letošní slevové akce Black Friday. "Spotřebiteli byla často účtována u pokladny cena vyšší, než obchodník avizoval," říká mluvčí inspekce Jiří Fröhlich.
Typickým příkladem podle něj byla kontrola prodejny ve Velkém Meziříčí. Elektrickou žehličku tam v rámci slevové akce nabízeli za 1799 korun, ve skutečnosti však za ní při kontrolním nákupu účtovali 2499 korun.
Inspekce uskutečnila 92 mimořádných kontrol převážně v supermarketech, hypermarketech a obchodních centrech po celé republice. Teď ještě zpětně prověří podněty, které dostane přímo od spotřebitelů. Zatím jich obdržela pět. "Jeden z nich se týká nesprávného účtování a budeme na něj reagovat," uvádí mluvčí ČOI.
Většina zbývajících podnětů od spotřebitelů se týká umělého navyšování cen před Black Friday. "To však není ze strany ČOI postižitelné. Existuje volná tvorba cen a obchodník si může sám nastavit libovolnou prodejní cenu," vysvětluje Fröhlich.
Triky s navyšováním původní ceny, aby pak sleva vypadala větší, zjistila před černým pátkem také analýza společnosti Apify, která se zaměřila na trojici velkých e-shopů Alza, Mall a CZC.
Co je to původní cena?
Účinná obrana proti "nafukování slev" je zřejmě jediná - veřejně na ně upozornit a příště raději nakoupit jinde. Šance, že by obchodník za takové jednání dostal pokutu od České obchodní inspekce, je totiž téměř nulová.
Nekalé obchodní praktiky zakazuje zákon. Za klamavou praktiku se považuje i ta, která sice obsahuje pravdivou informaci, ale může přimět spotřebitele k nákupu, který by jinak neučinil, protože jej "uvádí nebo je schopna uvést v omyl ohledně ceny nebo způsobu výpočtu ceny anebo existence konkrétní cenové výhody".
Možnost omylu se posuzuje podle "průměrného spotřebitele", případně průměrného člena skupiny, pokud obchodník míří například jen na seniory.
Jenže: I kdyby se zákazníkovi podařilo dokázat, že standardní cena v prodejně byla dosud poloviční, obchodník může argumentovat tím, že mu nikdo nemůže bránit ve zdražení.
Chybí totiž definice, zda "původní" se rozumí cena bezprostředně předcházející slevové akci, nebo třeba cena zboží kdysi při vstupu na trh. A zda "běžná" cena je jakousi standardní úrovní pouze pro konkrétního obchodníka, pro jeho nejbližší konkurenci, nebo pro celý trh. A pokud je zboží ve slevě u většiny konkurentů prakticky po celý rok, nestalo už se to jeho běžnou cenou?
Zmíněné e-shopy odmítají, že by zákazníky úmyslně klamaly. "Maloobchodní cena, tedy ta, která je uvedena před slevou, je vždy navržena výrobcem nebo distributorem při uvedení každého nového produktu na trh. Na našem webu o tom zákazníky u každého výrobku informujeme," uvádí mluvčí Mall.cz Jan Řezáč.
Podle právníka spotřebitelské organizace dTest Lukáše Zeleného ale nikdo obchodníkům nebrání, ale vypočítali slevu z ceny, za kterou se zboží skutečně prodávalo v daném obchodě před slevou.
Cena doporučená výrobcem či distributorem v době uvedení do prodeje je zvláště u elektroniky ještě více matoucí než u jiných druhů zboží. Díky technologickému pokroku totiž výrobky rychle zastarávají a reálná prodejní cena během krátké doby klesá.
Férověji z pohledu běžného spotřebitele postupoval na přelomu loňského a letošního roku řetězec Datart. "Slevy vždy počítáme z reálných cen, za které výrobky skutečně prodáváme. Například povánoční slevy jsme vypočítali z cen z poloviny prosince," uvedla tehdy jeho mluvčí Iva Pavlousková.
U ČOI například neuspěl spotřebitel z Moravskoslezského kraje, který si stěžoval na to, že mu v nejmenované prodejně nabízeli notebook nejdříve za 7000 korun, o týden později za 6000 korun, ale přitom jako původní cenu uváděli 9000 korun. Stěžoval si u prodejce, ale on mu ukázal postarší leták, kde notebook byl skutečně původně za 9000 korun. "Zákon neupravuje, ze kterého období má údajná původní cena vycházet," vysvětluje mluvčí ČOI.
Také slovo "běžná cena" je podle něj velmi relativní pojem. "Pokud se na trhu nacházejí prodejci, kteří za takovou cenu zboží prodávají, nelze za toto jednání uložit sankci. Spotřebitel má možnost nakupovat i u konkurence, může používat zdravý rozum a vybrat si výrobek u takového prodejce za takovou cenu a v kvalitě, která mu vyhovuje," říká Fröhlich. Odkazuje také na různé porovnávače cen.
Běžky nejsou lyže
Jinou špatnou zkušenost letos získala čtenářka Aktuálně.cz z Pardubic. Řetězec Sportisimo ji během Black Friday zlákal na "slevu na všechno lyžařské vybavení". Když si ale vybrala běžky a hůlky, u pokladny žádnou slevu nedostala. Dozvěděla se, že běžky nepatří do lyžařského vybavení. Jedná se o dvě různé kategorie, napsal jí pak na dotaz produktový specialista firmy Ondřej Chour.
"Běžný spotřebitel bude stěží považovat lyže pro běžkování za produkt, který nepatří do sortimentu lyžařského vybavení," reaguje však Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu. Zákaznice by se měla podle něj obrátit na ČOI, která rozhodne, zda se obchod dopustil klamavého jednání.
"Pokud prodávající opomene uvést podstatné informace, které v dané souvislosti potřebuje spotřebitel pro rozhodnutí ohledně koupě, nebo takové informace uvede nejasným, nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem, čímž způsobí nebo může způsobit, že spotřebitel učiní rozhodnutí, které by jinak neučinil, mohly by být naplněny znaky klamavého opomenutí, jež patří mezi nekalé obchodní praktiky," upřesňuje Zelený.
ČOI může uložit pokutu až do výše pěti milionů korun. "Vždy ale posuzuje řadu faktorů, například to, jak velká újma zákazníkům skutečně mohla vzniknout či zda firma měla problém s klamavou reklamou v minulosti, nebo je to její první případ," uvádí Zelený.
ČOI v praxi obvykle ukládá pokuty maximálně v řádu desítek tisíc - nepočítáme-li sankce pro velké obchodní řetězce, v nichž ale hromadně trestá několik různých porušení zákona, často ve více prodejnách.
Pokuty následují hlavně po špatném účtování slev (tedy když je u pokladny vyžadována vyšší než avizovaná cena) nebo jejich nedostatečném označení (musí být jednoznačně uvedena původní i snížená cena).
Dodejme, že klamavou reklamu - tedy typicky slogany z letáků nebo billboardů - nekontroluje ČOI, ale především živnostenské úřady.
Pokuty pro Euronics i Tesco
Pravomocnou pokutu 50 tisíc korun letos v květnu dostala společnost HP Tronic Zlín provozující sítě obchodů Euronics a e-shop Kasa.cz. "Na svém webu uváděla u výrobku slevu, aniž by prokázala, z jaké ceny je vypočítána," uvádí mluvčí ČOI. Kontroloři namátkou vybrali kávovar Espresso DeLonghi z nabídky Kasa.cz, u něhož bylo napsáno "ušetříte 32 % = 3091 Kč" a dále uvedeno "Naše cena s DPH: 6399 Kč".
"Pokud zákazník najel kurzorem na šedý symbol s otazníkem, dozvěděl se, že procento uváděné slevy je počítáno buď z 'původní ceny při zařazení do prodeje, nebo doporučené prodejní ceny'. Nedozvěděl se tedy, z jaké je vlastně fakticky vypočítána," upřesňuje Fröhlich. Společnost následně tuto praxi změnila a nově uvádí, že jde o "cenu stanovenou dodavatelem při uvedení výrobku do prodeje".
O výši pokuty rozhodla také dvě další provinění: web Euronics uváděl nepravdivý údaj o tom, že jedna z ledniček nabízí systém door-in-door, spotřebitel však po zakoupení zjistil, že jej neobsahuje. V brněnské prodejně Euronics pak chyběly měrné ceny u 26 kusů baleného potravinářského zboží.
Nejvyšší pravomocnou pokutu za slevy a akční ceny letos zatím dostal řetězec Tesco - 1 700 000 korun. Jde však o souhrnnou sankci za 39 kontrol v Plzeňském a Karlovarském kraji. Nejzávažnějším přestupkem bylo nesprávné účtování s celkovým rozdílem 978 korun v neprospěch spotřebitele (součet pochybení při 27 kontrolách). Dále prodejna mimo jiné nenabízela akční zboží avizované v letáku, a to už od prvního dne akce. Při 22 kontrolách nebyly výrobky označeny "cenou platnou v okamžiku nabídky". K tomu se přidala i méně závažná porušení zákona.
Pouze teď?
"Vzorovým" příkladem z předchozích let je pokuta 10 tisíc korun pro řetězec Baumax. V katalogu se sloganem "Pouze teď" a cenou pro určitý měsíc uvedl ceny zhruba dvaceti druhů zboží, ačkoliv byly prokazatelně stejné jako v měsících předešlých. Podle ČOI tím porušil tehdejší ustanovení zákona, podle něhož "informace o ceně nesmí zejména vzbuzovat zdání, že byla nebo bude zvýšena, snížena nebo změněna".
Aktuální znění zákona také zakazuje "nepravdivě uvádět, že výrobek nebo služba budou nabízeny (případně za určitých podmínek) pouze po omezenou dobu s cílem přimět spotřebitele k okamžitému rozhodnutí, aniž by měl přiměřenou lhůtu potřebnou k informovanému rozhodnutí".
Nikdo však nemůže bránit svobodnému podnikatelskému rozhodnutí - například prodloužit slevovou akci i pro další měsíc, přestože podle původního plánu už měla skončit. Nebo pak dokonce zlevnit ještě pod dosavadní úroveň. Jestliže ovšem z předchozího vyjadřování obchodníka - z pohledu průměrného spotřebitele - nevyplývalo, že taková nabídka se jen tak nebude opakovat.
A například řetězec Mountfield dostal od živnostenského úřadu pokutu 160 tisíc korun za reklamu, v níž v lednu 2013 lákal na "povánoční výprodej za třetinu ceny". Taková sleva se totiž týkala jen velmi malé části sortimentu, přestože to na první pohled nebylo patrné.
Žádné matematické příklady
Mnohem snadněji kontrolovaná a často pokutovaná je povinnost uvádět konečnou cenu zahrnující už všechny daně a poplatky. Cena po slevě tedy musí být uvedena jako konkrétní částka v korunách. Nestačí uvést pouze slevu v procentech z původní ceny.
To potvrdil i Městský soud v Praze, když v roce 2014 rozhodoval o pokutě 15 tisíc korun, kterou od ČOI dostala společnost Tchibo. Firma ve své prodejně umístila u dámského textilního zboží pouze jednu cedulku s nápisem "sleva 20 procent na zboží v tomto regálu (…) bude odečtena ze zobrazovaných cen při platbě na pokladně".
"Sleva se nesmí stát početním příkladem, který musí zákazník sám vyřešit," zdůraznila ČOI. Přestože si zákazníci mohli u pokladny svůj nákup ještě rozmyslet. Soudci konstatovali, že pokud by se lidé dozvěděli přesnou cenu zboží až těsně před placením u pokladny, stal by se z cedulí u regálů nezávazný údaj, který by mohli obchodníci využívat k manipulaci se zákazníky.
"Lidé by si nemuseli skutečné ceny u pokladny všimnout, případně by se - nejen pod časovým tlakem - u pokladny ostýchali či nechtěli obtěžovat zboží vracet a nakoupit jiné," uvedl senát vedený soudcem Slavomírem Novákem.
Určitou výjimku připustil v roce 2009 Nejvyšší správní soud. Posuzoval případ, kdy prodejce obuvi označil v rámci jednodenní akce dvacetiprocentní slevou všechno zboží v prodejně. Pokutu pro obchodníka tehdy soud zrušil. Označit na pouhý jeden den takové množství druhů zboží údajem o konkrétní slevě u každého výrobku je totiž podle soudu nepřiměřeně náročné. Případ společnosti Tchibo byl ale odlišný - šlo o dlouhodobější slevu a "jen" několik desítek kusů zboží.
Další typické případy
Pokud vám slevu u pokladny neodečtou, případně vypočítají nesprávně, máte nárok požadovat zboží za inzerovanou částku, tedy spočítanou bez chyb. Vyplatí se kontrola hned při placení.
Obchodník by měl prodat zboží za cenu, na kterou vás nalákal - ať už v letáku, nebo v regálu obchodu. Výjimkou může být zřejmý omyl. Typicky když zaměstnanec v kamenné prodejně nebo někdo z kupujících prohodí cenovky u zboží, ale ze souvislostí (například názvu zboží, výrazně odlišné ceny a podobně) musí být průměrnému spotřebiteli jasné, že jde o nedopatření. Problém může mít e-shop, zejména pokud je kupní smlouva uzavřena hned poté, co zákazník odešle objednávku. Nicméně kdyby ze souvislostí bylo průměrnému spotřebiteli jasné, že jde o omyl, mohl by obchodník odkázat na zásadu "nejednat proti dobrým mravům" a plnění odmítnout.
A co když vás obchodník láká do prodejny na zboží, jehož měl ve skutečnosti jen velice malou zásobu, a teď spoléhá, že si místo vyprodaných položek koupíte něco jiného? Zákon hovoří o požadavku "odborné péče" a "přiměřeném množství vzhledem k povaze výrobku nebo služby, rozsahu reklamy a nabízené ceny", takže zejména velký řetězec by neměl očekávat, že k uspokojení poptávky stačí jen pár kusů. Pokud ale v letáku přidal výhradu "pouze do vyprodání zásob", narazíme na obtížné dokazování, zda opravdu mohl předem dobře odhadnout reakci zákazníků.
Z pohledu zákona jsou pak v pořádku lákadla typu "sleva až", "cena od" a podobně, pokud je z toho průměrnému spotřebiteli jasné, že se tato cena netýká všech položek.
Jaké máte konkrétní zkušenosti se slevami? Zaujalo vás jednání některého obchodníka? Napište nám!
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.
